NÁZOR: Existovala smysluplná alternativa k odchodu z Afghánistánu? Profesor má jasno

Nejlepší ze všech špatných možností

"Měli jsme se dávno poučit. Afghánistán to opět ukázal," píše profesor. Soudí, že právě proto americký prezident Joe Biden konečně řekl dost.  

Bidenovo rozhodnutí o odchodu z Afghánistánu označuje politolog za chladný, reálpolitický kalkul, který byl podtržen prezidentovými víkendovými slovy, kdy šéf Bílého domu položil otázku, jaké jsou americké zájmy a kde se nacházejí. Autor komentáře konstatuje, že hnutí Tálibán může být brutální, zpátečnické a utlačovatelské - především vůči ženám a odpůrcům náboženského purismu -, avšak zájmům Spojených států by pokračování vojenského angažmá v zemi nijak neposloužilo.  

Americké angažmá spustila v roce 2001 skutečnost, že Tálibán poskytoval útočiště al-Káidě, tudíž šlo o bezprostřední, adekvátní reakci na útoky z 11. září, uvádí Doinne. Poukazuje, že al-Káida ale byla rozvrácena a její vůdce Usáma bin Ládin zabit, tudíž Biden minulý pátek správně připomněl, že původní mise dávno skončila a aktuálně vychází teroristická hrozba z jiných zemí, a právě tam by měly Spojené státy zaměřit pozornost.

Autor komentáře tak souhlasí s renomovaným politologem Grahamem Allisonem, že Biden si zaslouží uznání, nikoliv pohrdání za "vyčíslení rizik, které umožnilo vyvést Spojené státy z neúspěšného úsilí v bludné misi". Některé nechutné důsledky by dle Doinnea neměly zastínit skutečnost, že šéf Bílého domu volil nejlepší z výhradně špatných možností.

"To nesnižuje jeho povinnost rázně reagovat na humanitární krizi vyvolanou bolestivě chybným odhadem jeho administrativy ohledně závratné rychlosti, s níž Tálibán získá zemi pod kontrolu," pokračuje odborník. Apeluje, aby Spojené státy volily agresivní přístup k evakuaci svých občanů i těch Afghánců, kteří riskovali život při podpoře zahraničních vojsk, neuchylovaly se k umělým termínům a spolu se spojenci z NATO situaci zvládly.

Veškerá kritika Bidenova rozhodnutí o stažení se dá shrnout do jednoho klíčového tvrzení, míní politolog. Pozitivní či  negativní postoj se podle něj odvíjí od přesvědčení, zda malý americký kontingent v Afghánistánu mohl zachovat status quo a Tálibán zadržet.  

Zatímco někteří kritici věří, že odchod měl být odložen, Biden argumentuje lépe, domnívá se Doinne. Zdůrazňuje, že prezident se musel vypořádat s důsledky "mírové dohody" s Tálibánem, jež mu přenechal jeho předchůdce Donald Trump, i s redukcí amerických vojáků z 13.000 na 2.500, kterou Trump nařídil v roce 2019, byť následně počet příslušníků amerických sil v Afghánistánu mírně navýšil na 3.500.

I ti, kteří věří, že úspěch mohla zajistit i velmi omezená vojenská přítomnost, připouštějí, že stávající počet vojáků by musel být navýšen a také nadstranická zpráva o Afghánistánu, na níž Bidenovi kritici často odkazují, mluví alespoň o 4.500 vojácích, upozorňuje autor komentáře. To podle něj znamená, že Biden by musel válku opět eskalovat, přičemž považuje za téměř jisté, že pokud by se uvedený počet ukázal jako nedostatečný - a Tálibán začal na americké síly útočit -, Spojené státy by musely svou přítomnost výrazně rozšířit.

Odchod by nemyl jednodušší ani za 20 let

Morálka afghánských ozbrojených sil a tamní stále izolovanější vlády byla fatálně oslabena dohodou, kterou v únoru 2020 uzavřel s Tálibánem Donald Trump, míní politolog. Připomíná, že Bidenův předchůdce vychvaloval tvrdost, chytrost a bystrost vůdců Tálibánu, ačkoliv jeho poradce pro národní bezpečnost H. R. McMaster označil dohodu za kapitulaci.

"Signály, které Trump vyslal, daly jasně najevo, kam vane vítr a umožnily Tálibánu uzavřít vlastní dohody po celém Afghánistánu o rychlé kapitulaci provládních vojsk," píše Doinne. Konstatuje, že Spojené státy se z této situace musejí poučit, a to platí nejen o posledních dvou letech, ale celých uplynulých dvou dekádách.

Zahájení irácké války 17 měsíců po zásahu proti Tálibánu afghánskou válku upozadilo, což by se nemělo stávat, uvádí profesor. Zmiňuje navíc sérii reportáží deníku Washington Post, která ukázala, že američtí představitelé - vojáky nevyjímaje - předkládali nepravdivé zprávy o pokroku v zemi zakrývající zásadní problémy, které vyvrcholily tento měsíc.

Doinne již v roce 2011 upozorňoval, že Spojené státy se sice maximálně snaží zlepšit situaci v Afghánistánu, ale musí si ujasnit, zda mají tyto snahy konec, nebo půjde o nekonečnou sérii období bojů a opakovaných pokusů. O deset let později Biden dospěl k závěru, že další takový pokus je zbytečný a správně ukončil kruh zklamání a frustrací, věří autor komentáře.

Nyní ale Biden musí převzít zodpovědnost za nápravu chyb, které provázejí realizaci takového rozhodnutí, zdůrazňuje politolog. Zmiňuje prezidentovo nedělní ujištění, že Spojené státy "tvrdě pracují" na rychlé evakuaci konkrétních osob z Afghánistánu.

Šéf Bílého domu bude muset v nadcházejících měsících rovněž doložit své tvrzení, že toto politické rozhodnutí Ameriku neoslabilo, ale posílilo a že svět je nyní bezpečnější, upozorňuje expert. Očekává, že to nebude snadné, ale stejný úkol by nebyl jednodušší za pět, deset či dvacet let.