Írán začal s obohacováním uranu až na 20 procent, Izrael rázně reaguje

Tento už dříve avizovaný krok Teheránu kritizoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož chce obohacováním uranu Írán získat jadernou zbraň. To mu ale Izrael nikdy nedovolí, citoval Netanjahua deník The Times of Israel.

Úmysl obohacovat uran až na 20 procent oznámil Teherán před několika dny MAAE. Jde o další krok, jímž Írán porušuje mezinárodní jadernou dohodu z roku 2015. Tu přestal Teherán dodržovat poté, co od ní v roce 2018 odstoupily USA.

MAAE dnes oznámila, že Íránci začali plnit šest kaskád odstředivek na obohacování uranu v závodě Fordo uranem obohaceným na 4,1 procenta s cílem obohatit ho dále na 20 procent. MAAE, která je pověřená dohledem nad íránskými jadernými provozy, zprávu o tomto vývoji v Íránu odpoledne zaslala členským zemím agentury.

Mluvčí Evropské unie Peter Stano dnes řekl, že unie s rozhodnutím o tom, jak bude dále vůči Íránu postupovat, počká na stanovisko MAAE. Varoval ale Írán, že zvýšením obohacování uranu ohrožuje jadernou dohodu z roku 2015.

"Před několika minutami jsme začali v komplexu ve Fordo proces obohacování uranu na 20 procent," citovala íránská média vládního mluvčího. Írán dosud obohacoval uran na 4,5 procenta, i tím už ale porušil dohodu z roku 2015, která pro něj stanoví strop 3,67 procenta.

Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, pro výrobu jaderné zbraně je třeba obohacení na více než 85 procent. Teherán ale vždy tvrdil, že jeho jaderný výzkum je mírový a že o jadernou zbraň neusiluje.

"Rozhodnutí Íránu pokračovat v porušování závazků, zvýšení úrovně obohacování a rozšiřování kapacity pro obohacování uranu se nedá vysvětlit ničím jiným než realizací jeho plánů rozvíjet vojenský jaderný program," uvedl Netanjahu, jehož země podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) má nukleární zbraně, ale oficiálně to nepřiznala.

"Izrael nedovolí Íránu vyrobit jadernou zbraň," vzkázal Netanjahu zemi, kterou považuje za úhlavního nepřítele a za největší riziko stability v regionu. Podle AP může být za dalším porušováním dohody ze strany Íránu i listopadový atentát na prominentního íránského jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha, z jehož vraždy viní íránské vedení izraelskou tajnou službu.

V dohodě, kterou v roce 2015 uzavřeli Írán, USA, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo, se Teherán zavázal omezit jaderné aktivity výměnou za zrušení sankcí. Spojené státy, které dohodu podepsaly za prezidenta Baracka Obamy, od ní pod vedením Donalda Trumpa v roce 2018 odstoupily a obnovily protiíránské sankce. Poté začal Írán dohodu porušovat. Zbývající signatáři se dohodu snaží zachovat a minulý měsíc vyzvali Teherán, aby začal úmluvu opět plně dodržovat.

Další porušování smlouvy ze strany Íránu může zkomplikovat možný návrat USA k dohodě, který avizoval zvolený americký prezident Joe Biden, jenž se úřadu ujme tento měsíc. Biden dříve uvedl, že USA by se mohly k dohodě z roku 2015 vrátit a pokud totéž učiní Írán, mělo by se jednat o jejím rozšíření. Někteří signatáři navrhují, aby úmluva zahrnula pro Írán i omezení programu balistických raket. Teherán ale tvrdí, že o rozšíření dohody není třeba jednat.