Konec embarga OSN: Írán nepočítá s velkými nákupy zbraní, oznámil Zaríf

Írán dnes označil konec embarga za "významný den pro mezinárodní společenství ... navzdory snahám amerického režimu". "Dnešní normalizace íránské obranné spolupráce se světem je přínosem pro multilateralismus, mír a bezpečnost v našem regionu," napsal na twitter íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.

A momentous day for the international community, which— in defiance of malign US efforts—has protected UNSC Res. 2231 and JCPOA. Today's normalization of Iran’s defense cooperation with the world is a win for the cause of multilateralism and peace and security in our region. pic.twitter.com/sRO6ezu4OO

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo dnešní oznámení Íránu o skončení embarga rezolutně odmítl. "Spojené státy jsou připraveny využít své úřady k uvalení sankcí na jakéhokoli člověka či subjekt, který se bude materiálně podílet na dodávkách, prodeji či přesunech konvenčních zbraní do Íránu či z Íránu. Stejně tak budou sankce uvaleny na ty, kdo poskytnou technický výcvik, finanční podporu nebo služby vztahující se k těmto zbraním," uvedl Pompeo v prohlášení.

No nation that desires a peaceful Middle East should contemplate arms sales with Iran - every weapon the regime buys will be at the disposal of its radical ideology. We are prepared to use domestic authorities to sanction individuals or entities contributing to these arms sales.

"Posledních deset let se země zdržely prodeje zbraní Íránu na základě různých opatření OSN. Pokud se nyní nějaký stát tomuto zákazu vzepře, jasně ukáže, že dává přednost podněcování konfliktů a napětí před podporou míru a bezpečnosti," dodal.

Přestože Teherán tvrdí, že žádný nákup zbraní neplánuje, teoreticky by se podle agentury AP mohl pokusit své zbrojní vybavení pocházející z dob před islámskou revolucí z roku 1979 zmodernizovat.

Írán, jehož ekonomika je velmi postižena rozsáhlými americkými sankcemi, by se také mohl pokusit prodat do zahraničí zbraně vlastní výroby. V praxi se ale bude většina států zbrojním obchodům s Íránem vyhýbat v obavách z americké finanční odplaty, píše AP.

Konec embarga byl stanoven v rámci jaderné dohody Íránu se světovými mocnostmi z roku 2015. Americký prezident Donald Trump, který v roce 2018 rozhodl o jednostranném odstoupení USA od této dohody, se snažil Radu bezpečnosti OSN přesvědčit, aby zbrojní embargo prodloužila. To se nicméně Trumpově vládě nepodařilo. V září proto Bílý dům oznámil, že jednostranně obnovuje veškeré sankce vůči Íránu zavedené dříve OSN.

Americká obranná zpravodajská agentura už v roce 2019 předpověděla, že se Írán po skončení embarga může pokusit koupit ruské stíhačky Su-30, cvičná vojenská letadla Jak-130, tanky T-90 a případně ruský protiletadlový raketový systém S-400. Prodat své zbraně do Íránu by mohla i Čína.

Teherán dnes zdůraznil, že se k žádným velkým nákupům zbraní nechystá. "Obranná doktrína Íránu silně závisí na jeho lidu a vlastních schopnostech. Nekonvenční zbraně, zbraně hromadného ničení a vlna nákupů konvenčních zbraní nemají v íránské obranné doktríně místo," uvádí se v prohlášení íránského ministerstva zahraničí.

Západní vojenští analytici tvrdí, že Irán často zveličuje svůj zbrojní potenciál, ale obávají se jeho programu balistických raket dlouhého doletu, který přispěl k tomu, že Washington opustil íránskou jadernou dohodu, napsala agentura Reuters.