Nové nebezpečí pro svět. Vypoví Írán smlouvu o nešíření jaderných zbraní?

Írán pohrozil odstoupením od smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), pokud stížnost tří evropských zemí kvůli íránskému porušování mezinárodní jaderné dohody z roku 2015 bude řešit Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Předtím dnes mluvčí jeho ministerstva uvedl, že Írán je stále otevřen jednáním o mezinárodní jaderné dohodě světových mocností s Teheránem.

"Pokud budou Evropané pokračovat ve svém nevhodném chování nebo pošlou stížnost na Írán do Rady bezpečnosti, stáhneme se z (dohody) NPT," citovala dnes íránská tisková agentura IRNA Zarífa. NPT zavazuje jaderné mocnosti k nešíření jaderných zbraní a státy bez těchto zbraní se podpisem dokumentu zavázaly, že se vzdají snah o získání jaderného arzenálu.

Írán se k NPT z roku 1968 připojil v 70. letech. Poté, co USA odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Teheránem z roku 2015, se z íránských vysokých politických kruhů začaly ozývat hlasy, že by Teherán mohl odstoupit od NPT. Írán nicméně oficiálně tvrdí, že nechce získat jadernou zbraň a že jeho jaderný program má sloužit mírovému využití jaderných technologií.

Zaríf a před ním dnes mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví reagovali na krok Francie, Británie a Německa, které minulý týden podaly na Teherán stížnost kvůli porušování jeho jaderných závazků. Cílem tohoto kroku je podle trojice evropských zemí záchrana dohody z roku 2015, od níž Spojené státy odstoupily v roce 2018, neboť podle prezidenta Donalda Trumpa byl dokument neúčinný. Írán reagoval tím, že postupně přestal dodržovat řadu závazků obsažených v dohodě.

"Teherán stále zůstává v dohodě...Stížnost evropských mocností na Írán ohledně porušování dohody je neopodstatněná," uvedl dnes mluvčí íránského ministerstva zahraničí. Dodal, že "dveře k jednání jsou stále otevřené". "To, zda bude Írán dále snižovat své jaderné závazky, bude záležet na ostatních stranách (dohody) a na tom, zda budou zajištěna práva Íránu z této dohody vyplývající," řekl Musáví.

Dohodu, v níž se Teherán zavázal, že omezí svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí, podepsalo v roce 2015 s Íránem šest světových mocností - Británie, Čína, Francie, Německo, Rusko a USA. Smyslem bylo zbrzdit íránský jaderný program a zamezit tak Teheránu ve vývoji jaderných zbraní, ale umožnit mu mírové využívání jaderných technologií.

V roce 2018 americký prezident Donald Trump označil dohodu za neúčinnou a oznámil, že Spojené státy od ní odstupují. USA poté obnovily vůči Teheránu sankce. Teherán pak postupně přestal plnit některé podmínky dohody a začátkem tohoto měsíce v reakci na zabití svého generála Kásema Solejmáního Američany oznámil, že se již nebude řídit stanovenými limity pro obohacování uranu.

Londýn, Paříž a Berlín podaly minulý týden v souladu s pravidly dohody stížnost na Írán ke společné komisi, v níž zasedají zástupci Íránu, Ruska, Číny, tří evropských mocností a EU. Pokud komise neshodu nevyřeší, postupuje záležitost Radě bezpečnosti OSN. Pokud by ani ta spor do 30 dní nevyřešila, vstoupí znovu v platnost sankce uvalené OSN na Írán, které dohoda původně uvolnila.

Související

Írán, ilustrační fotografie.

Budou jednání úspěšná? Přicházejí zprávy o pravděpodobnosti dohody USA a Íránu

V Římě dnes oficiálně začíná páté kolo jednání mezi Spojenými státy americkými a Islámskou republikou Írán ohledně obnovení jaderné dohody. Přesto však panuje na obou stranách mimořádně napjatá atmosféra. Teherán vyjadřuje rostoucí skepsi vůči možnosti dosažení kompromisu. Požadavky americké strany jsou podle Íránců neakceptovatelné. 
Írán, ilustrační foto Analýza

Útok na Írán může vypadat jako řešení. Rozhodně to ale není dobrý nápad

Myšlenka přímého amerického a izraelského útoku na Írán může působit jako srozumitelná odpověď na složitou bezpečnostní hrozbu. Ve skutečnosti však takový krok nese značná rizika a může vést k dlouhodobé destabilizaci celého Blízkého východu. Írán není izolovaným cílem, ale centrálním uzlem rozsáhlé sítě zástupných sil, ideologicky motivované obrany a asymetrických schopností. Jakákoli vojenská operace proti němu by proto s vysokou pravděpodobností přinesla více nových problémů než skutečných řešení.

Více souvisejících

Írán jaderná dohoda s Íránem Jaderné zbraně Donald Trump Muhammad Džavad Zaríf OSN NPT (Smlouva o nešíření jaderných zbraní)

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 56 minutami

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Teenageři

Pár týdnů i tři měsíce. Jak dlouho trvají letní prázdniny ve světě?

Letní prázdniny jsou pro školáky jedním z nejočekávanějších období školního roku, kdy si mohou odpočinout a načerpat nové síly před dalším školním rokem. Délka letních prázdnin se po celém světě výrazně liší, zatímco někde si studenti dopřávají několik málo týdnů, jinde mají až 3 měsíce volna.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump zakázal ambasádám přijímat žádosti o studentská víza

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nařídila americkým ambasádám, aby až do odvolání přestaly přijímat žádosti o studentská víza. Opatření přichází v době, kdy se připravuje rozšíření bezpečnostních prověrek uchazečů, včetně sledování jejich aktivit na sociálních sítích.

před 6 hodinami

Vědci, ilustrační foto

Vědci se rozhodli postavit Trumpovi. Bojovat budou unikátním způsobem

Vědci se rozhodli pro netradiční formu protestu proti škrtům v oblasti klimatického a meteorologického výzkumu během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Místo demonstrací s transparenty se obrací na veřejnost prostřednictvím vědeckého maratonu – sto hodin nepřetržitého živého vysílání prezentací, kde každých 15 minut vystoupí jiný odborník, aby představil svou práci a vysvětlil její význam pro americkou společnost.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

MS v hokeji

Rusko dostává body za nic. Spolu s Běloruskem by ho IIHF měla poslat do nižších divizí

Rusko se záhadným způsobem ocitlo na čele žebříčku Mezinárodní hokejové federace (IIHF), ačkoli se posledních tří mistrovství světa vůbec neúčastnilo. Za každý z těchto tří šampionátů mu však byly přiznány body odpovídající třetímu místu, a to bez jakéhokoli sportovního výkonu či účasti. Tato situace je zcela neudržitelná. Pokud se v budoucnu Rusko a Bělorusko vrátí do mezinárodního hokeje, měla by je IIHF zařadit do nižších divizí. Tam by si měly svou pozici vybojovat znovu, stejně jako to musí činit všechny ostatní reprezentace.

včera

Jana Černochová

Ministryně Černochová měla v centru Prahy dopravní nehodu

V úterý odpoledne došlo v centru Prahy k dopravní nehodě, které se účastnila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Incident se odehrál na křižovatce ulic Revoluční a Dlouhá, kde se srazila dvě vozidla. Podle dostupných informací nebyl při nehodě nikdo zraněn.

včera

Ilustrační foto

Nepochopitelný postup české justice: Nepřímé důkazy stačí k odsouzení, ale ne k vyšetřování krádeže

Slovenská režisérka Zuzana Piussi před nedávnem otevřela kauzu, jíž lze jen stěží uvěřit. České soudy v některých případech uznávají pachovou stopu jako dostatečný nepřímý důkaz k odsouzení. Paradoxem je, že v jiných kauzách nepřímé důkazy vyšetřovatelé prakticky ignorují, jak ukazuje zkušenost mediální společnosti INCORP v případu odcizení několika miliard korun. Tento rozdílný přístup vyvolává vážné pochybnosti o rovnosti před zákonem a o tom, zda česká justice měří všem stejně.

včera

euro, ilustrační fotografie

Eurozóna se rozroste. Od ledna bude platit eurem další evropský stát

Evropská unie se chystá dát zelenou přijetí Bulharska do eurozóny. Pokud půjde vše podle plánu, země se stane 21. členem měnové unie od 1. ledna 2026. Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) oznámí své finální hodnocení ve zprávě, která bude zveřejněna příští středu. Uvedlo to několik úředníků pro server Politico.

včera

Skandál ve Francii: Země utratila 90 000 eur za diskreditaci výzkumu dopadu jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) investovala více než 90 000 eur do kampaně zaměřené na diskreditaci výzkumu, který odhalil, že dopady francouzských jaderných testů v Polynésii byly mnohem vážnější, než se oficiálně přiznávalo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy