Kandidátem na sestavení libanonské vlády je expremiér Harírí

Sestavením vlády pak byl pověřen Mustafá Adíb, ale koncem září se tohoto úkolu vzdal, protože se mu kabinet dát dohromady nepodařilo. Největší překážkou byly spory o obsazení ministerstva financí, které v minulosti tradičně měli v rukou šíitské strany, k nimž patří Hizballáh.

Harírí ve čtvrtek ohlásil, že je kandidátem na premiérský post a že se v případě, že vládu sestaví, zaměří na obnovu chodu libanonské ekonomiky. V čele vlády stál už v letech 2009 až 2011 a pak znovu od roku 2016 do loňska.

"Jsem zjevně kandidátem pro sestavení nové vlády. Nezavřu dveře jediné naději, která Libanonu zbývá na to, aby se znovu postavil na nohy," řekl Harírí ve čtvrtek v rozhovoru v libanonské televizi MTV.

Sklad dusičnanu amonného vybuchl v přístavu 4. srpna a Libanon od té doby dvakrát navštívil francouzský prezident Emmanuel Macron. Naléhal na rychlou dohodu o novém kabinetu a dal politikům čas do 15. září, což ale nebylo podle agentur splnitelné.

Prezident Michel Aún má příští čtvrtek začít s parlamentem konzultaci o jmenování dalšího premiéra. Harírí řekl, že je připraven začít s politickými stranami vyjednávat od příštího týdne.

Sunnita Harírí byl přinucen rezignovat v říjnu 2019 kvůli mohutným protivládním demonstracím zaměřeným proti celé politické elitě. Libanonci jí dávají vinu za špatný stav ekonomiky a přičetli jí i srpnový výbuch, protože politici ignorovali informace o nebezpečnosti obsahu skladiště.

Po Harírího demisi se postu ujal Hasan Dijáb, ale jeho kabinet rezignoval v srpnu právě kvůli tragédii v přístavu.

Podle složitého klíče jsou vysoké politické posty v Libanonu rozděleny mezi jednotlivé náboženské skupiny. V čele vlády má stát sunnita, prezidentem je křesťan a parlament řídí šíita. Harírí řekl, že se politici shodli s Macronem, že odloží vzájemné neshody, aby Libanon ochránili před "katastrofou".