Kdo nese vinu za americké fiasko v Iráku? Muž z Pentagonu má překvapivou odpověď

Na vině je Bush

Barack Obama se k tomuto kroku uchýlil navzdory varováním, že stažení amerických jednotek může vést k opětovnému vzestupu násilí v Iráku, připomíná odborník. Odkazuje na nedávné komentáře v amerických denících, které předchozího amerického prezidenta kritizují za zbytečný ústup z uvedené blízkovýchodní země, zatímco republikánský senátor Lindsey Graham dokonce vyzval jeho nástupce Donalda Trumpa, aby se z chyb svého předchůdce poučil.

"Na základě svého jednání s iráckými vládními představiteli v letech 2008 až 2011 vím, že tvrzení těchto komentátorů a Grahama jsou chybná a vina za odchod z Iráku by neměla být přičítána Obamově administrativě, ale Bushově administrativě - která nás předně navezla do nesmyslné invaze a okupace Iráku a uzavřela smlouvu o odchodu z této země," píše bývalý muž z Pentagonu.

Během jara 2008, kdy radil Obamovi v otázkách zahraniční politiky, jednal Korb s iráckým ministrem zahraničí Hošjarem Zebárím, který mu sdělil, že irácká vláda Núrího Málikího neodsouhlasí dohodu o statutu amerických vojáků, která jim umožnila dále legálně zůstat v zemi, pokud Spojené státy nepřistoupí na jejich celkové stažení do konce roku 2011, k čemuž se uvolil George W. Bush, než odešel z prezidentského úřadu. Tato informace velmi zaskočila například Denise McDonougha, který se později stal šéfem štábu Obamova Bílého domu, vzpomíná expert.

Korb tvrdí, že otázku opět otevřel v říjnu 2009, kdy jednal s četnými iráckými představiteli v rámci plánování odsunu amerických vojsk organizovaném generálem Rayem Odiernem, stejně jako během rozhovoru s Núrím Málikím během jeho návštěvy Washingtonu v prosinci 2011. Výsledek byl však stejný a Málikí pouze opakoval, že Američané podepsali dohodu a musejí se jí držet, dodává bývalý náměstek amerického ministra obrany.

Dramaticky odlišná situace

Během rozhovoru s Málikím tehdejší Obamův poradce pro otázky národní bezpečnosti generál James Jones prohlásil, že prezident chce v Iráku ponechat deset tisíc vojáků, ale nakonec učinil to, co žádala zvolená irácká vláda a k čemu se zavázal jeho předchůdce, a nařídil kompletní ústup z Iráku před koncem roku 2011, poukazuje Korb. Věří, že šlo o správnou věc, protože jiný postup by byl proti principům, kvůli nimž Spojené státy ostentativně vytáhly do války.  

"Situace v Afghánistánu je dramaticky odlišná," pokračuje odborník. Vysvětluje, že na rozdíl od Iráku, který byl v roce 2011 relativně v klidu, a klidný zůstal další tři roky - až do začátku občanské války v sousední Sýrii -, v Afghánistánu stále zuří válka.

V zemi nepůsobí pouze Tálibán, ale také Islámský stát, jehož sebevražedný atentátník minulý měsíc zabil 80 lidí a další 165 zranil, když se odpálil na svatbě v Kábulu, připomíná bývalý muž z Pentagonu. Podotýká, že zatímco Tálibán chce, aby odešli všichni američtí vojáci, jak chtěla i Málikího vláda, demokraticky zvolená afghánská vláda o jejich odchod v dohledné době vůbec nestojí.

Pokud se Trumpova administrativa rozhodne následovat rady některých prezidentových bezpečnostních spolupracovníků a zahraničněpolitického establishmentu, nepřistoupí na celkový odsun vojáků z Afghánistánu v rámci dohody s Tálibánem a místo toho bude udržovat trvalou vojenskou přítomnost v zemi, dostane se jí podpory mezinárodně uznané a demokraticky zvolené afghánské vlády, zdůrazňuje Korb. Dodává, že tu Obama neměl, když rozhodoval o stažení vojáků z Iráku.