Koronavirus v uprchlických táborech? Idlib se obává katastrofy, píše agentura AFP

U turecké hranice v táboře pro Syřany, kteří kvůli bojům odešli z domovů, lékař vysvětluje, jak se chránit proti koronaviru. Uprchlík Abdalláh Jasín žije ve stanu s dalšími 13 lidmi a domnívá se, že pokud se v táboře virus objeví, pak je "humanitární katastrofa" nevyhnutelná.

Na území ovládaném Damaškem zatím ohlásili jediný případ nákazy. Zde, v Idlibu, který je domovem tří milionů lidí a který je z velké části v rukou islámských radikálů a oponentů Damašku, ani jeden.

Mnoho lidí se tam ale uchýlilo do už tak přeplněných táborů u turecké hranice, aby uniklo bojům. Napsala o tom agentura AFP. Na situaci v Idlibu a možnou katastrofu, pokud by propukla epidemie COVID-19 i tam, upozorňují podle Voa News také zdravotníci.

Jasín žije v táboře u vesnice Kfar Lúsín. Uprchlíci obklopili lékaře z turecké nevládní organizace IHH, naslouchají radám a pročítají informační leták. Doktor rozdává roušky a vysvětluje, že se u nositele viru nemusí symptomy projevit.

"Místo lekcí raději zřiďte kliniku a zajistěte kanalizaci. Jsou tady tisíce lidí, v jediném stanu spí 14 lidí," říká sedmapadesátiletý Jasín, s nímž ve stanu bydlí děti i vnoučata.

Do jedné idlibské laboratoře dorazilo 300 testovacích sad zaslaných Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Ředitel laboratoře Muhammad Šahm Makkí je sice rád, ale bojí se, že to stačit nebude. "Vzhledem k hustotě obyvatel v Idlibu je to málo," říká. WHO chce poslat dalších 2000 testů a izolovaná oddělení byla zřízena ve třech nemocnicích, které mají pohotovost. Izolace budou vybaveny ventilátory. Zmobilizováno bylo 1000 zdravotníků a tento týden má dorazit 1000 roušek a 500 respirátorů.

Doktor Ibráhím Tlas z IHH se domnívá, že hustě obývané tábory pro přesídlence budou nejnebezpečnějším místem, jestli se tam virus začne šířit.

Za minulých bojů, které na začátku března přerušilo příměří, se od loňského prosince do táborů přesunul milion lidí. Syrskou válku od roku 2011 nepřežilo 380.000 lidí, v zemi je zničená infrastruktura a na konci loňského roku byly provozuschopné ani ne dvě třetiny nemocnic.

Umm Chálidová žije s dětmi, snachou a vnoučaty v táboře u pohraniční vesnice Háram. "Tady v táboře nejsou zdravotní služby ani léky," říká žena. Ve stanu žije sedmý rok a snaží se jej udržet co nejčistší. Umývá děti, drhne jim ruce mýdlem. Vysvětluje jim, že když se jim chce kýchnout, musí se otočit od ostatních. A taky se nemají stýkat s nemocnými dětmi. "Někdy ale vodu zavírají, není jí dost na umytí dětí ani stanu. Dodávka se přerušuje každé dva tři dny," sděluje žena.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto Původní zpráva

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.
Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

Více souvisejících

uprchlíci Sýrie Syrská krize uprchlické tábory humanitární krize Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Zelenskyj se chce za týden setkat s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o osobní schůzku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během nadcházejícího summitu skupiny G7, který se uskuteční ve dnech 15.–17. června v kanadském Kananaskisu. Informoval o tom šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak během pátečního večerního vysílání ukrajinské televize.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Bismarck (Foto: Bundesarchiv)

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

před 2 hodinami

Suchoj Su-35

Ukrajina sestřelila ruský stíhací letoun Su-35 v Kurské oblasti

Ukrajinské letectvo v sobotu ráno oznámilo, že se mu podařilo sestřelit ruský stíhací letoun Su-35 v ruské Kurské oblasti. Podrobnosti o samotné operaci zatím nebyly zveřejněny, ale podle údajů ukrajinského generálního štábu jde už o 414. zničené ruské vojenské letadlo od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.

před 4 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

USA jsou zranitelné zranitelné víc, než si myslely. Ukrajinský útok drony odhalil slabinu americké obrany

Nedávný dronový útok Ukrajiny na ruskou základnu strategických bombardérů v Olenyi vyvolal v amerických ozbrojených silách vážné obavy. Odborníci i armádní představitelé varují, že podobný scénář by mohl být úspěšně zopakován i proti americkým leteckým základnám – včetně těch na vlastním území USA. A zranitelnost je prý mnohem větší, než se dosud přiznávalo.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřky

Česku se nevyhnou bouřky ani o víkendu. Na sobotu už platí varování

Po uplynulé dva dny, tedy ve středu a ve čtvrtek, platily výstrahy před bouřkami. Další varování vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pátek dopoledne. Meteorologové varují před bouřkami, které udeří na samotném východním okraji republiky v sobotu odpoledne a večer. 

včera

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

včera

Ozempic

Důrazné varování EMA: Léky Ozempic a Wegovy vás mohou připravit o zrak

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že léky obsahující semaglutid, včetně populárních přípravků Ozempic, Wegovy a Rybelsus, mohou ve velmi vzácných případech způsobit vážné poškození zraku. Jedná se o další zjištění v rostoucím seznamu vedlejších účinků léků, které se v posledních letech staly velmi rozšířenými mezi pacienty s cukrovkou 2. typu i mezi těmi, kdo usilují o redukci hmotnosti.

včera

Za nejpřísnějšími opatřeními proti imigraci v Evropě stojí země, kde vládne levice. Příběh Dánska a jeho nečekaně tvrdé politiky

Dánsko se stalo průkopníkem restriktivní protiimigrační politiky v Evropě. V posledních letech přijalo řadu opatření, která odborníci hodnotí jako nejtvrdší na kontinentu. Přestože tuto politiku prosazuje levicová vláda premiérky Mette Frederiksenové, Kodaň pokračuje ve zpřísňování pravidel pro žadatele o azyl i uprchlíky. Sama Frederiksenová upozornila, že migrace ohrožuje sociální soudržnost a sociální zabezpečení.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy