Několik desítek věřících se v neděli schází v sýrijském kostele ze 6. století v Mardinu na jihovýchodě Turecka. Je to jedna z posledních mší této komunity východních křesťanů, která se ještě koná, píše agentura AFP.
V tomto regionu žije jen na 4000 Sýrijců, nazývaných též Asyřané či Chaldejci. Násilnosti a chudoba vyhnaly z Turecka ve 20. století většinu z nich.
Diaspora se usadila v Evropě: v Německu žije více než 100.000 Sýrijců a téměř tolik také ve Švédsku. Desetitisíce jich se nachází také v Belgii, ve Francii a v Nizozemsku.
Na 20.000 Sýrijců žije rovněž v Istanbulu.
Poslední zástupci této komunity, která se modlí v aramejštině, jazyce, jímž mluvil Ježíš, bojují na tureckém jihovýchodě za přetrvání svých tradic.
Čtyřicetiletý Yuhanun Akay žije v historickém regionu Tur Abdin ("hora služebníků Božích") v městečku Gülgöze v turecké provincii Mardin.
Kdysi obývaly toto několik století staré městečko stovky rodin. Dnes jsou tu jen tři. Z jedné z nich pochází i Akay, zemědělec a otec osmi dětí.
"Dříve jsme mívali v našem městečku sedm kněží. Měli jsme také tři kostely, každá čtvrť měla svůj vlastní. Vždy v neděli při mši byly plné k prasknutí," říká Akay.
Podle Evgila Türkera, šéfa Federace sýrijských sdružení, bylo v Tur Abdinu 2500 kostelů a 300 klášterů. Türker je znepokojen ekonomickými problémy a politickým tlakem, ačkoli populace nedávno lehce vzrostla.
Nynější prezident Recep Tayyip Erdogan, když byl v letech 2003 až 2014 premiérem, povzbuzoval ty, kdo Turecko opustili, aby se vrátili, a sliboval jim navrácení majetku.
Toto gesto vyvolalo naději na obnovu starých městeček, ale většina Sýrijců se vrací jen na letní dovolenou a jejich moderní domy zůstávají po zbytek roku prázdné.
Podle Akaye neslouží od roku 2001 v jeho městečku mši už žádný kněz. Znepokojuje jej nejen osud náboženství, ale také jazyka. Uvádí, že škola, kde se učil aramejštinu, již neexistuje. "Je to těžké. Už tu není nikdo, kdo by děti učil," stěžuje si.
Se svou manželkou Soniou se snaží předávat kulturní dědictví svým dětem. V případě potřeby volají kněze z nedalekého města Midyat.
Mnozí Sýrijci byli zabiti v roce 1915, když osmanské úřady za první světové války masakrovaly tisíce Arménů. Ti, kdo přežili, a jejich potomci ve 20. století postupně Turecko opouštěli, zvláště v letech 1980 až 1990 kvůli bojům mezi armádou a kurdskými povstalci na jihovýchodě země.
V kostele ze 6. století v Mardinu naslouchají rodiny kázání obklopeny zobrazeními Krista a Panny Marie.
Deniz Kirilmazová, učitelka v důchodu, vysvětluje, že od 90. let se život značně zlepšil. "Pro naše kostely a kláštery je důležité, abychom žili zde a pokračovali v tradicích, které pro nás mají velký smysl," uvádí.
Türker patří k těm, kdo se z Evropy vrátili. Říká, že cítí zodpovědnost za to, aby sloužil své komunitě v Turecku. "Je to moje země," zdůrazňuje.
Akay je však pesimista. "Naše řeč se pozvolna vytrácí. Když náboženství, jako je to naše, a takový národ vymře, je to velmi vážné a velmi smutné," říká.
Související
USA letecky zaútočily v Sýrii a Iráku
Musíme zabít pracovníky Hizballáhu, řekl Izrael a zaútočil u syrského hlavního města
Sýrie , Turecko , křesťanství , Recep Tayyip Erdogan
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
před 1 hodinou
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
před 2 hodinami
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
před 3 hodinami
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
před 3 hodinami
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 4 hodinami
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 4 hodinami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 5 hodinami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 5 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 6 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 6 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 7 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 7 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 8 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 8 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 9 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 9 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 10 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 10 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 10 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě