Libanonský podnikatel Samír Chatíb dnes oznámil, že existuje shoda na opětovné nominaci Saada Harírího premiérem. Chatíb to podle agentury Reuters uvedl po jednání s vysoce postavenými sunnitskými náboženskými vůdci. Ještě v týdnu se přitom objevily informace, že žhavým kandidátem na nového předsedu vlády je právě Chatíb, na jehož nominaci se shodly hlavní politické strany. A sám Harírí, který odstoupil kvůli protestům, se v listopadu nechal slyšet, že se nebude znovu ucházet o pozici šéfa vlády.
Žádné bližší podrobnosti z jednání náboženských vůdců zatím nebyly zveřejněny. Oficiální konzultace ohledně nového premiéra má prezident Michel Aún zahájit v pondělí. "Dozvěděl jsem se, že na jednáních a konzultacích bylo dosaženo shody ohledně nominace Saada Harírího, který má sestavit nadcházející vládu," uvedl po jednání náboženských vůdců 72letý Samír Chatíb.
Podnikatel následně zamířil do Harírího rezidence v Bejrútu, aby ho o vývoji informoval. Jak poté sdělil, sám již o funkci premiéra usilovat nebude a z boje o křeslo předsedy vlády se stahuje.
Jak poznamenala agentura AFP, dohady o složení nové vlády se mohou táhnout dlouhé měsíce. Naposledy Harírímu trvalo téměř devět měsíců než se mu o kabinetu podařilo dosáhnout dohody se všemi důležitými politickými hráči. Libanon přitom novou vládu zoufale potřebuje, aby se mu podařilo obnovit důvěru obyvatel ve vedení země. Rovněž vzhledem k současné ekonomické krizi v zemi je potřeba oslovit mezinárodní dárce a požádat je o finanční podporu.
Podle libanonského pravidla o sdílení moci mezi zástupci všech společenských skupin musí vládu vést sunnita. Prezidentem je podle tohoto pořádku křesťan a v čele parlamentu stojí šíita.
Devětačtyřicetiletý Saad Harírí je synem zavražděného premiéra Rafíka Harírího. Vládu vedl v letech 2009 až 2011 a pak znovu od roku 2016. Z funkce odstoupil na konci října po bouřlivých protestech.
Libanon se nyní potýká s nejhorší hospodářskou krizí od občanské války v letech 1975-1990 a patří k nejzadluženějším státům na světě. Země, jejíž ekonomika se opírá zejména o turismus a stavitelství, trpí také v důsledku nedostatku zahraničních investic.
Související
Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu
Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
před 1 hodinou
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 2 hodinami
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 3 hodinami
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 4 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
včera
Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné
včera
V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější
včera
Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů
včera
USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat
včera
"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě
včera
WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých
Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.
Zdroj: Libor Novák