Nová Sýrie na obzoru? Z Washingtonu zní varování před velkou válkou

Důsledky? Uprchlíci a Islámský stát

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan minulý čtvrtek oznámil, že tento týden požádá parlament o souhlas s nasazením tureckých jednotek k obraně libyjské vlády sídlící v Tripolisu, připomíná editorial. Soudí, že jde o reakci na více než tisícovku ruských žoldáků, kteří bojují po boku povstaleckých sil obléhajících metropoli, přičemž právě jejich nasazení vedlo poprvé po čtyřech měsících k posunu frontové linie.

Poslední zpráva OSN hovoří o tom, že také Egypt, Spojené arabské emiráty, Francie a Jordánsko dodávají zdroje libyjským povstalcům vedeným Chalífou Haftarem, upozorňuje prestižní deník. Doplňuje, že Katar se naopak připojil k Turecku a podporuje vládu národní shody, kterou uznává mezinárodní společenství.

"Obě strany jsou nyní vybaveny letkami dronů, které působí masivní civilní ztráty," pokračuje renomovaný server. Obává se, že eskalace bojů může rozpoutat novou uprchlickou vlnu do Evropy a umožnit libyjské odnoži organizace Islámský stát, aby konsolidovala své pozice.

To vše se podle amerického deníku ději částečně proto, že Spojené státy neuplatňují svůj vliv na bojující strany a jejich zahraniční spojence. "Trumpova administrativa místo toho vysílá smíšené signály," uvádí editorial. Nastiňuje, že Washington oficiálně podporuje vládu v Tripolisu, ale prezident Donald Trump v dubnu po telefonu mluvil s Haftarem, který žil dříve v USA, a naznačil, že s jeho záměry souhlasí.

Trumpova administrativa v poslední době protestuje proti ruské intervenci a snaží se přesvědčit Haftara i ruského prezidenta Vladimira Putina, aby přistoupili na dojednané urovnání, připouští prestižní Washington Post. Podotýká, že minulý čtvrtek Trump přesto jednal o Libyi s egyptským diktátorem Abd Fattáhem as-Sísím, jedním z nejsilnějších spojenců Haftara.

Nejednoznačná stanoviska

Nejednoznačné stanovisko Bílého domu tvrdí, že obě strany odmítly zahraniční vměšování a shodly se na tom, že bojující tábory v Libyi musí naléhavě podniknout kroky k vyřešení konfliktu, dříve než Libyjci přestanou určovat dění ve své zemi a hybatelem se stanou zahraniční aktéři, poukazuje renomovaný deník. Dodává, že není pochyb o tom, že "zahraniční aktér", který je Egyptu trnem v oku, je Turecko.

Erdoğanova islamistická vláda je v Káhiře považována za podporovatele libyjských islamistických sil, zatímco Haftar má ambici stát se sekulárním diktátorem jako Sísí, konstatuje vlivný server. Zdůrazňuje, že islamisté ve skutečnosti bojují na obou stranách, ale jejich vliv je omezený.

"Libyjský chaos začal poté, co se Spojené státy v roce 2011 přidaly k evropským spojencům, aby pomohly svrhnout diktaturu Muammara Kaddáfího a následně nevynaložily žádné skutečné úsilí k další stabilizaci země," deklaruje washingtonský deník. Připomíná, že roky zdlouhavých jednání pod patronátem OSN nakonec vedly ke vzniku vlády národní shody, která je slepencem soupeřících skupin.

Haftar ovšem začal ze základen na východě země hrát podvratnou roli, za pomoci zahraničních spojenců, upozorňuje vlivný server. Konstatuje, že mimořádně zhoubnou úlohu hraje v Libyi Rusko, jehož prezident tvrdě odmítal svržení Kaddáfího režimu a nyní by rád obnovil vliv Moskvy v zemi, podobně jak dříve učinil v Sýrii.

Žoldáci bojující na Haftarově straně technicky náleží k soukromé společnosti, Wagnerově skupině, ale jednají ve prospěch Kremlu, tvrdí Washington Post. Podotýká, že v americkém Kongresu vzniká legislativa, která by Rusko za jeho zásahy v Libyi potrestala sankcemi, a Trumpova administrativa ji bude potřebovat, pokud chce skutečně prosadit diplomatické urovnání konfliktu.