Nyní přijde na řadu Krym? Ruský diplomat mluví o důležitém precedentu

Nový apartheid

Ačkoliv plán ostentativně volá pro vytvoření nezávislého palestinského státu dle rezoluce OSN č. 242, v praxi nenabízí žádné garance a naopak požaduje, aby Palestinci splnili množství podmínek v bezpečnostní oblasti, přičemž rozhodující silou má zůstat Izrael, konstatuje Frolov. Očekává, že z Trumpova plánu bude těžit Moskva.

Důvodem není to, že dojde k posílení míru na Blízkém východě, ale skutečnost, že plán vytváří precedent pro diktát velmocí slabším, tvrdí bývalý diplomat. Vysvětluje, že pokud by byl plán - jehož autorem je krom Trumpa také jeho zeť Jared Kushner - skutečně naplněn, palestinský stát by byl obklopen územím kontrolovaným Izraelem a zbavený vnějších hranic, podobně jako území Bantustan v Jihoafrické republice během apartheidu.

Trumpův plán předně neposkytuje žádné garance spojení mezi navrhovanými palestinskými enklávami, které by byly izolované a odříznuté izraelskou bezpečnostní zdí, upozorňuje analytik. Podotýká, že plán navrhuje "rozšíření" palestinských území vytvořením dvou "oáz" v Negevské poušti na hranicích s Egyptem, které by byly silnicí spojeny s Pásmem Gazy.

Gaza by měla být se zbytkem palestinských území na Západním břehu Jordánu spojena devadesátikilometrovým tunelem, uvádí Frolov. Považuje ovšem za jisté, že ten nikdy nevznikne.

"V rámci plánu by Izrael také získal nejlepší části půdy na Západním břehu," pokračuje bývalý diplomat. Doplňuje, že by došlo k předání několika osad, které jsou většinově arabské, "palestinskému státu", ale jejich obyvatelé by přišli o izraelské občanství, tudíž jde v podstatě o etnickou čistku.      

Palestinci by neměli právo kontrolovat svůj vzdušný prostor, výsostné vody či telekomunikační frekvence, navíc by byl palestinský stát demilitarizovaný a bez izraelského souhlasu by nesměl uzavírat spojenectví či vstupovat do mezinárodní organizací, nastiňuje Frolov. Upozorňuje, že toto připomíná "omezenou suverenitu", kterou kdysi Moskva poskytovala sovětským republikám.  

Nový stát by také bez izraelského souhlasu nesměl repatriovat palestinské uprchlíky žijící v sousedních státech - primárně Jordánsku a Libanonu, poukazuje analytik. Dodává, že statut "palestinský uprchlík" by byl ovšem zrušen, stejně jako od 50. let působící Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě.

"Zřejmě jediným praktickým dopadem americké iniciativy by byla faktická izraelské anexe zhruba 30 % palestinských území na Západním břehu," konstatuje vysloužilý diplomat. Zdůrazňuje, že krom tohoto kroku, o kterém měl v neděli rozhodnout izraelský kabinet, by se rozšířila izraelská kontrola na celé údolí Jordánu, což by umožnilo využít řeku jako širokou přírodní bariéru na východní hranici země a přesně o to Izrael usiluje od roku 1967.

Krym: ruský Západní břeh

Moskva po oznámení plánu ukázala trpělivou zdrženlivost, deklarovala připravenost jeho obsah prostudovat a vyzvala, aby byly nejprve vyslechnuty názory zainteresovaných stran, uvádí Frolov. Upozorňuje, že Kremlu jde více o vztahy s Izraelem a arabskými monarchiemi v Perském zálivu než o symbolickou solidaritu s Palestinci, a proto bude kopírovat postup těchto partnerů a celý proces nebude narušovat.

Dávno minula doba, kdy Sovětský svaz, resp. Rusko, spolupracovalo se Spojenými státy jako "partner" v izraelskou-palestinském urovnání, a učinilo správně, když tento "fetiš" opustilo, soudí bývalý diplomat. Dodává, že Moskvě rozhodně nekazí spánek skutečnost, že se již nemluví o "blízkovýchodním kvartetu" v podobě USA, Ruska, EU a OSN.  

"Když byl Trumpův plán loni stále utvářen, Rusko učinilo několik pokusů, aby se do procesu zapojilo - dokonce se pokusilo zorganizovat summit v Moskvě mezi (izraelským premiérem Banjaminem) Netanjahuem a (předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem) Abbásem, který se nikdy neuskutečnil," píše Frolov. Očekává, že Netanjahuova návštěva Moskvy, která měla plán potvrdí, bude Kremlem prezentována jako důkaz zásadní role Ruska na Blízkém východě a jeho velmocenského postavení.

Kreml má dobrý důvod hrát dle Trumpových not a nezapojit se do mezinárodní kampaně proti Spojenými státy zaštítěnému urovnání, míní analytik. Vysvětluje, že americký plán v zásadě tlačí na mezinárodní uznání anexe území okupovaných po vojenské operaci, což jinými slovy zakládá důležitý precedent pro legitimizaci ruských nároků na Krym, který Moskva dle své interpretace "opětovně spojila s Ruskem" v roce 2014.

To dává ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi skvělou možnost požadovat na nadcházejícím jednání pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN od Trumpa a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona "něco za něco", uzavírá vysloužilý diplomat.