O co jde Spojeným státům na Blízkém východě? Analytik má překvapivou odpověď

NÁZOR - Praktické jednání tomu nenasvědčuje, ale cílem americké zahraniční politiky na Blízkém východě je vytvářet stabilitu, upozorňuje Brian Clark v komentáři pro server National Interest. Mezinárodněpolitický analytik vysvětluje, že stabilita zajišťuje přístup k ropě v regionu a drží od moci nepřátelské a ideologicky smýšlející islamisty, což lze považovat za národní zájem Spojených států.

Výbušný region

S ohledem na dlouhý seznam soupeřících skupin můžeme Blízký východ označit za výbušný region, který nelze ponechat svému osudu, připouští Clark. Dodává, že v důsledku toho mají Spojené státy nyní v oblasti na 50 tisíc vojáků, kteří brání jejímu zabřednutí do chaosu, a navzdory opačným příslibům jejich počet narůstá, když během vlády současného prezidenta Donalda Trumpa došlo k posílení amerických jednotek v Saúdské Arábii, Iráku a Kuvajtu.

"Po více než dvaceti letech zoufalých krachů jedné vojenské akce v regionu za druhou by mělo být nyní zjevné, že pokud chce Amerika vytvářet na Blízkém východě stabilitu, pak musí stáhnout své vojáky a představitele," tvrdí analytik. Domnívá se, že pokusy zavést v regionu pořádek věci pouze zhoršily.

Navzdory populárnímu názoru amerického zahraničněpolitického establishmentu se tak podle Clarka neděje v důsledku nedostatečné vojenské přítomnosti Spojených států v oblasti, ale kvůli jejímu přílišnému rozsahu.

Problém tak velké vojenské silou spočívá mimo jiné v tom, jak ji Spojené státy využívají, míní analytik. Dodává, že Washington má vojáky v desítce blízkovýchodních zemí, a tak je těžké odolat svodům tuto vojenskou sílu nasadit, když už je k dispozici.

Pokud dojde na krize jako v Libyi a Sýrii nebo k politickému patu jako v Iráku, Washington pravděpodobněji sáhne po vojenském než diplomatickém řešení, naznačuje Clark. Deklaruje, že vojenská síla často vede k aroganci, třeba i dobře zamýšlené, a americký postup na Blízkém východě je dobrým příkladem.

"Naneštěstí pro lidi, kteří tam žijí, jsou politické záměry a politické výsledky často odlišné," pokračuje analytik. Za poučení z posledních tří dekád amerických intervencí označuje zjištění, že politika v cizích zemích je příliš složitá na to, aby zásah vnější supervelmoci nepřinesl nezamýšlené důsledky.

Je například dobře zdokumentováno, že dvě války v Iráku vytvořily podmínky pro vzestup Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL), připomíná Clark. Upozorňuje, že bezletová zóna nastolená po první válce v Perském zálivu neúmyslně poskytla bezpeční Abú Musabovi az-Zarkávímu, aby položil základ uvedené organizace.

Následná válka v Iráku a změna tamního režimu poskytla ISIL bojiště a umožnila mu zahájit celosvětovou verbovací kampaň, konstatuje analytik. Dodává, že na vrcholu své moci pak tato organizace ovládala stovky tisíc čtverečních kilometrů území, disponovala 20-30 tisíci bojovníků a snažila se svrhnout vlády v Iráku a Sýrii, ale také na Filipínách a v Nigérii.

Blízkovýchodní studená válka

"Znamená to, že Amerika vytvořila ISIL? Ne, pochopitelně ne," pokračuje Clark. Podotýká však, že americké intervence neúmyslně vytvořily příhodné podmínky, ve kterých organizace získala na síle, a bez nich by chalífát zřejmě zůstal nerealizovatelnou vizí osamoceného jordánského džihádisty.

Nejsou to pouze americké vojenské akce, co destabilizuje region - jde také o chování těch, které tyto akce chrání, zdůrazňuje analytik. Vysvětluje, že Blízký východ se momentálně nachází ve stavu, který mnozí označují za studenou válku mezi Íránem a Saúdskou Arábií, přičemž tyto dva státy spolu soupeří o vliv prostřednictvím zástupných sil.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Spojené státy pak téměř za všech okolností podporují Saúdskou Arábii, což ji povzbuzuje k agresivnímu postupu, například vůči Jemenu, Kataru či Libanonu, uvádí Clark. Zdůrazňuje, že saúdská agrese je mimořádně tragická především v Jemenu, kde Rijád namísto diplomacie realizuje politiku, která podle OSN vytvořila nejhorší humanitární krizi světa.

Přestože jemenská válka se zjevně nachází v patu, Rijád nadále bombarduje nemocnice, svatby, vodárny a farmy, když se tvrdohlavě snaží vychýlit jazýček vah ve svůj prospěch, uvádí analytik. Deklaruje, že tuto bezohlednost umožňují bezpečnostní garance plynoucí z americké vojenské přítomnosti v Saúdské Arábii, protože režim, který má ochranu jediné světové supervelmoci, si může počínat neústupně, a to, že Spojené státy vysílají do země další vojáky, pouze dále povzbuzuje tamní vedení.  

"Zvážíme-li, kolik nepořádku pramení z přítomnosti americké armády, člověk by očekával, že Spojené státy budou stavy svých vojsk snižovat, nikoliv navyšovat," píše Clark. Dodává, že po dvaceti letech neúspěchu vojenských plánů by takový scénář předpokládala většina lidí, ale Washington přesto region neopouští, a přestože dvě poslední americké administrativy zaměřily svou zahraniční politiku na odchod z oblasti, výsledkem je pouze zabředání do dalších konfliktů, kterých nechtěly a nechtějí být součástí.

Namísto stabilizace regionu, která by Spojeným státům umožnila soustředit se na jiné priority, se k jejich politice váže rozsáhlá síť vojenských aktivit, v důsledku čehož se Washington angažuje pokaždé, kdy se objeví problém, a často užívá sílu způsobem, který je kontraproduktivní, uvádí analytik. Sám proto doporučuje, aby Spojené státy odstranily z pomyslné rovnice své vojáky, aby se mohla nabídnout jiná řešení.  

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Irák Islámský stát (IS) Saúdská Arábie Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy