Občanská válka v Sýrii si vyžádala již 387 tisíc mrtvých, mezi oběťmi je mnoho dětí

Ve válce v Sýrii zemřelo již 387.000 lidí. Letos přitom přibylo nejméně smrtelných obětí od začátku konfliktu před více než devíti lety. V dnes zveřejněné zprávě to uvádí exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která sídlí v Británii a válku v Sýrii monitoruje prostřednictvím svých kontaktů na místě.

V konfliktu podle SOHR od jeho propuknutí přišlo o život skoro 117.000 civilistů, včetně více než 22.000 dětí. Zabito bylo zároveň na 130.500 prorežimních bojovníků, přičemž více než polovinu z nich tvořili syrští vojáci a 1703 bojovníci libanonského šíitského hnutí Hizballáh, které se do války zapojilo od roku 2013.

Ve válce také zemřelo více než 57.000 rebelů, včetně islamistů, a přes 67.500 džihádistů, zejména z teroristických skupin Islámský stát (IS) a Haját Tahrír aš-Šám (HTS), někdejší syrské odnože Al-Káidy.

V bojích s IS a tureckými silami podle SOHR zemřelo přes 12.500 příslušníků Kurdy vedených Syrských demokratických sil (SDF).

Obětí je však letos nejméně od začátku konfliktu. Přispěly k tomu klid zbraní na severozápadě země a snahy zpomalit šíření pandemie. K letošnímu lednu SOHR evidovala 380.636 smrtelných obětí války.

Nejnovější bilance SOHR nicméně nezahrnuje přibližně 88.000 lidí, kteří zemřeli následkem mučení v syrských věznicích, ani tisíce pohřešovaných, uvedla organizace.

Vláda syrského prezidenta Bašára Asada na začátku konfliktu přišla o kontrolu nad značnou částí syrského území. Většinu se jí však s podporou Ruska a Íránu podařilo dobýt zpět. Nyní vládní vojska kontrolují zhruba 70 procent Sýrie. Kontrolu Damašek zatím plně neobnovil v provincii Idlib na severozápadě, kde působí rebelové a islamističtí radikálové, v oblastech ovládaných Tureckem na severní hranici a v regionech kontrolovaných Kurdy na severovýchodě.

Válka přiměla více než polovinu předválečné populace země opustit domov. Podle OSN bylo vnitřně vysídleno 6,7 milionu Syřanů a dalších 5,5 milionu uprchlo do zahraničí.

Související

Bašár al-Asad Analýza

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.
Sýrie

Sýrie ani po deseti letech války není bezpečná pro návrat uprchlíků

Deset let od propuknutí války v Sýrii situace v zemi stále není bezpečná pro návrat uprchlíků. Podle agentury Reuters to dnes uvedli vyšetřovatelé OSN, kteří se zabývají válečnými zločiny. Míra násilí se podle jejich informací v Sýrii zvyšuje, nadále rovněž dochází k porušování lidských práv, včetně svévolného zatýkání ze strany vládních sil.

Více souvisejících

Syrská krize Sýrie SOHR (Syrské organizace pro lidská práva) Bašár Asad

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 58 minutami

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

před 1 hodinou

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

před 3 hodinami

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

před 4 hodinami

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

před 4 hodinami

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

před 5 hodinami

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

před 6 hodinami

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

před 7 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

Evropský parlament

Ukrajině dochází čas. O 90miliardové půjčce Kyjevu bude EU hlasovat výrazně dříve

Evropský parlament bude již tuto středu hlasovat o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur, který má Ukrajině pomoci s financováním jejího válečného úsilí. Předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová v pondělí oznámila, že zákonodárci rozhodli o posunutí termínu hlasování na dřívější datum. Původně se mělo o finanční pomoci rozhodovat až koncem tohoto měsíce.

včera

Martina Sáblíková a Nikola Zdráhalová

Tentokrát to na rychlobruslařském oválu necinklo. Zdráhalovou může přesto těšit TOP 10

Namlsaní čeští sportovní fanoušci po nedělním stříbru rychlobruslaře Metoděje Jílka z pětikilometrové trati vyhlíželi pondělní olympijský rychlobruslařský závod na kilometru, kterého se účastnila i další česká reprezentantka Nikola Zdráhalová. S vědomím, že právě na kilometrů letos v lednu vyhrála Zdráhalová vyhrála mistrovství Evropy, čeští fanoušci věřili, že by to mohlo cinknout na stejné distanci i pod pěti kruhy. Konkurence tu ale přeci jenom byla jiná a ještě kvalitnější a proto nakonec Zdráhalová (i když po dojetí své jízdy byla na průběžném druhém místě) skončila až desátá. Přesto i tak je v takovém mezinárodním měřítku úctyhodný úspěch.

včera

včera

Curling

Český curlingový smíšený pár se rozloučil výhrou, týmová kombinace se českým lyžařům hrubě nevyvedla

Debutující olympionici Julie Zelingrová a Vít Chabičovský se v curlingovém turnaji smíšených párů v rámci třetího soutěžního dne Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d´Ampezzo rozloučili právě těmito olympijskými hrami tím nejlepším možným způsobem. Jakkoli se jim nepodařilo postoupit do bojů o medaile, jejich poslední duel s Estonci Marie Kaldveová-Harri Lill zvládli a připsali si tak svou třetí výhru na těchto Hrách. Postup se od české dvojice rozhodně nečekal a i tak jistě zanechali za sebou dobrý dojem. Další Češi se v rámci pondělního dopoledního programu představili na svahu v Bormiu, kde se konala týmová kombinace, ovšem dvojice Jan Zabstřan-Martin Müller v rámci tohoto v součtu obou výkonu skončili až na posledním 20. místě. K vidění už bylo v pondělí i finále ženského slopestylu, které ovládla Švýcarka Mathilde Gremaudová.

včera

Markéta Davidová

Po nevydařeném finiši ve štafetách se Davidová neukáže v individuálním závodě

Poté, co se biatlonistce Markétě Davidové nevydařil návrat do závodního tempa po měsíční pauze zaviněné zraněním v podobě vyhřezlé ploténky a jeho následným léčením, když jako finišmanka smíšené štafety v úvodním olympijském biatlonovém závodě pohořela a především kvůli jejímu výkonu české kvarteto kleslo z bojů o přední pozice na konečné 11. místo, rozhodla se jinak biatlonová jednička mezi českými ženami do středečního individuálního závodu nenastoupit vůbec. Mezi marody se nově ocitl i Tomáš Mikyska a ani on se tak neukáže ve vytrvalostním závodě tentokráte v mužském podání.

včera

Stadion San Siro v Miláně, dějiště zimních olympijských her 2026

V Miláně nejsou s olympiádou spokojeni všichni. Proti sportovnímu svátku se tam i demonstrovalo

Přestože většina obyvatel Světa mají právě probíhající Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d´Ampezzo mají za sportovní svátek, na který se těšili a rozhodně je budou s radostí sledovat, v samotném Miláně se sešli odpůrci těchto Her. Tyto protesty nakonec přerostly v násilnosti poté, co se demonstrující střetli s těžkooděnci, kteří použili vodní děla.

včera

OSN, ilustrační foto

OSN i EU ostře odsoudily rozsudek nad Jimmym Laiem

Spojené království, Organizace spojených národů i Evropská unie ostře odsoudily rozsudek nad prodemokratickým aktivistou a vydavatelem Jimmym Laiem. Osmasedmdesátiletý britský občan byl v Hongkongu odsouzen k bezprecedentním 20 letům vězení za ohrožení národní bezpečnosti. Podle kritiků je tento proces politicky motivovaný a má sloužit k umlčení kritiků Číny.

včera

Brexit obráceně. Sadiq Khan chce vrátit Británii do Evropské unie

Londýnský starosta Sadiq Khan zintenzivnil své výzvy k přehodnocení vztahů s Evropskou unií a prohlásil, že jeho „konečným cílem“ je návrat Spojeného království do bloku. V rozhovoru pro týdeník The Observer uvedl, že věří v opětovné připojení k EU ještě během svého života. Zároveň vyzval premiéra Keira Starmera, aby prokázal větší ambice při obnovování vazeb s Bruselem, k čemuž dochází šest let po britském vystoupení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy