Papež odsloužil mši v Iráku, setkal se i s vůdcem šíitských muslimů

Při setkání u starověkého města Uru čtyřiaosmdesátiletý papež vyzval k dodržování svobody vyznání a v Bagdádu posléze odsloužil mši.

Alí Sistání papeži řekl, že křesťanům musí být umožněno žít v Iráku v míru a bezpečí a jejich ústavní práva musí být zaručena jako v případě ostatních Iráčanů. Zdůraznil, že se o to musí zasadit i náboženští vůdci. Papež islámskému duchovnímu poděkoval za to, že "zvedl hlas na ochranu těch nejslabších a utlačovaných". Setkání s islámským duchovním, které se uskutečnilo u něho doma za zavřenými dveřmi, trvalo zhruba 45 minut.

Podle agentury Reuters si devadesátiletý Alí Sistání vymínil, že se setká jen s papežem - bez přítomnosti iráckého premiéra Mustafy Kázima a prezidenta Barhama Sáliha. S oběma politiky se duchovní odmítá již delší dobu bavit. Vliv duchovního na život v Iráku ale zůstává velký. V roce 2014 jeho výzvu k boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) poslechlo tisíce iráckých mužů a v roce 2019 přispěl k pádu irácké vlády.

Z Nadžafu papež odcestoval do Násiríje na setkání s představiteli šíitů, sunnitů, sabejců a jezídů. To se uskutečnilo takřka ve stínu 6000 let starého zikkuratu, jedné z nejvýznamnějších archeologických památek lidstva, na písečné pláni u starověkého města Ur, odkud podle tradice pocházel biblický patriarcha Abrahám.

"Nemůžeme mlčet před terorismem, který zneužívá náboženství," uvedl papež při setkání. Podle papeže je násilí a extremismus zradou na víře. V projevu zmínil i utrpení jezídů - tisíce příslušníků této náboženské skupiny byly od roku 2014 zabity či zajaty teroristy z IS. Papež vyzval k jednotě a míru na Blízkém východě, především v Sýrii. Řekl také, že je nezbytné respektovat svobodu vyznání.

Vatikán po setkání vysvětlil, proč se ho neúčastnili představitelé judaismu - zástupci irácké židovské obce byli pozváni, ale nedostavili se. Irácká židovská komunita ve 20. století přišla o většinu členů kvůli útlaku a masové migraci.

Večer papež František odsloužil první mši hlavy katolické církve v Bagdádu. V zaplněném kostele svatého Josefa papež odsloužil poprvé liturgii v takzvaném chaldejském ritu. Ve svém kázání vyzval místní křesťanskou komunitu, aby se necítila slabá.

Cestou do Iráku, která je první návštěvou hlavy katolické církve v Iráku, chce papež podpořit tamní křesťanskou komunitu. Ta léta trpěla sektářským násilím a útoky radikálů z IS. Františkovi předchůdci Jan Pavel II. a Benedikt XVI. se také chtěli vydat do Iráku, bezpečnostní situace jim to však neumožnila.