Protesty v Iráku jsou krvavé. Další mrtví, policie uvolnila blokádu strategického přístavu

V Bagdádu dnes pokračovaly protivládní protesty a policisté při nich tři lidi zabili a 25 zranili. Demonstrace trvají od října a provází je násilí. Ve čtvrtek přišlo o život podle nové bilance deset lidí. Informovala o tom agentura AP. Dnes se policii po několikadenní blokádě demonstrantů podařilo otevřít vjezd do hlavního iráckého přístavu Umm Kasr.

Od počátku října, kdy protivládní demonstrace v Iráku začaly, při nich zemřelo přes 300 lidí.

Ve čtvrtek bezpečnostní složky proti demonstrantům na bagdádském mostě Sinak, který vede k takzvané Zelené zóně, kde sídlí irácká vláda, použily dýmovnice. V uplynulých dnech demonstranti zablokovali části tří bagdádských mostů, které vedou ke čtvrti s vládními budovami. Policisté se na mostech s nespokojenci opakovaně střetli. Agentura AP s odkazem na nejmenované oficiální zdroje uvedla, že kromě osmi mrtvých bylo ve čtvrtek při protestech zraněno nejméně 90 lidí.

Demonstranti v centru hlavního města přebývají ve stanech a protestují denně. AP napsala, že dnes jednoho z účastníků zabila ostrá střelba a další dva zemřeli po zásahu slzným plynem. Lidé dnes také pálili íránskou vlajku, protože v Teheránu spatřují tvůrce zkorumpovaného politického systému ve své zemi. Většinově šíitský Irák se po svržení bývalého prezidenta Saddáma Husajna v roce 2003 začal orientovat na Írán. Nové blokády silnic jsou dnes hlášeny z oblastí jižně od metropole, z měst Hilla, Násiríja. Nadžaf, Karbalá a Díváníja. "Jsme odhodláni se dále mobilizovat, dokud vláda neodstoupí a nerozpustí se parlament," řekl jeden z účastníků protestu v Kútu.

Vláda už oznámila, že připravuje sociální reformy i změnu ústavy, ale demonstrantům to nestačí. Přejí si ústavu novou stejně jako nové politické vedení.

Protestující požadují odstoupení politiků, které viní z korupce a špatné ekonomické situace v zemi. Ačkoli je Irák významný vývozce ropy, jeho občané se potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti a vadí jim také špatné služby. Bezpečnostní složky při protestech opakovaně použily ostrou munici, gumové projektily, slzný plyn a zábleskové granáty.

Protesty se kromě Bagdádu odehrávají i u průmyslových objektů jižně od metropole. Lidé blokují rafinérie i přístavy. Jedním z nich byl také Umm Kasr, který dnes policisté znovu otevřeli, když demonstranty přinutili odejít. Zablokován byl od pondělka, zaměstnanci dnes mohli znovu přijít do práce, provoz ale zatím obnoven nebyl, napsala agentura Reuters.

Umm Kasr byl zablokován poprvé od 29. října do 9. listopadu a po třídenním přerušení blokáda začala znovu. Přijímá zásilky obilí, oleje i cukru, což jsou pro Irák, silně závislý na dovozu potravin, základní komodity. První blokáda znamenala podle vládního mluvčího pro zemi ztráty v hodnotě šesti miliard dolarů (138 miliard korun).

Vlivný šíitský duchovní ajatolláh Alí Sistání u příležitosti dnešních svátečních modliteb vyzval politiky, aby urychleně přijali nový volení zákon a ukončili tak nepokoje. Sistáního zástupce řekl ajatolláhovým jménem při dnešní modlitbě v Karbale, že je třeba urychlit prosazení volebního zákona a zákona o volební komisi, aby se země mohla dostat z nynější závažné krize. Sistání se většinou vyjadřuje v době politických potíží a jeho slovo má mezi iráckými šíity velkou váhu.

Související

Irák, centrum Bagdádu

Krveprolití v Iráku: Policie vyháněla demonstranty z tábořišť, čtyři mrtví

Čtyři lidé přišli o život při dnešních policejních zásazích proti účastníkům protivládních protestů v Iráku. S odvoláním na zdravotnické zdroje o tom informovala agentura Reuters. Policisté se snažili vytlačit demonstranty z jejich tábořišť v několika městech včetně Bagdádu. Mrtví jsou hlášeni z metropole i z jihoirácké Násiríje. Podle agentury Reuters utrpělo zranění asi 30 lidí.

Více souvisejících

demonstrace v Iráku Irák

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy