Rada bezpečnosti OSN nakonec schválila pomoc Sýrii, Rusko si prosadilo podmínku

Rada bezpečnosti OSN v sobotu schválila prodloužení přeshraniční humanitární pomoci Sýrii přes Turecko o jeden rok. Západní státy se ale musely smířit s novým omezením, prosazeným Ruskem, uvedla agentura AFP.

Stalo se tak den poté, co vypršelo dosavadní šestileté povolení pro dodávky potravin a léků, na kterých je na severozápadě Sýrie, ovládaném povstalci, závislých asi 2,8 milionu civilistů.

Z 15 členů rady se podle Reuters při pátém hlasování v tomto týdnu zdrželi spojenci Damašku, Rusko a Čína. Nehlasovala ani Dominikánská republika, uvedla s odvoláním na diplomaty AFP. Ta se dopočítala celkem sedmi hlasování.

#UPDATE Following a week of division and seven ballots, the UN Security Council approved restarting cross-border humanitarian aid to #Syria, but only after caving to Russian pressure to close one of two access points into the war-torn country https://t.co/5eME76PApE

— AFP news agency (@AFP) July 11, 2020

Humanitární pomoc bude moci být napříště dodávána přes jediný hraniční přechod s Tureckem, jak si přála Moskva za podpory Pekingu. Třináct ostatních členů RB požadovalo, aby pro humanitární dodávky dál sloužily nejméně dva přechody jako dosud.

Rada bezpečnosti OSN poprvé schválila poskytnutí přeshraniční humanitární pomoci Sýrii před šesti lety. Tehdy ji bylo možné dopravovat i přes Jordánsko a Irák. V lednu ale Rusko prosadilo snížení počtu přechodů určených pro pomoc ze čtyř na dva. Původní rezoluce z roku 2014 dovolovala OSN dodávat pomoc i do těch regionů Sýrie, které nejsou pod kontrolou vlády v Damašku.

Občanská válka, kterou zažehlo utlačování prodemokratických demonstrací v roce 2011, se v Sýrii během let zapojením různých regionálních a zahraničních sil zkomplikovala. Násilí už si vyžádalo nejméně 400.000 lidských životů a dalších více než 11 milionů obyvatel, což je asi polovina předválečné populace, muselo opustit své domovy. Z toho asi 5,6 milionu lidí uprchlo do zahraničí.

Do bojů se na straně syrského prezidenta Bašára Asada zapojilo v roce 2015 Rusko, což do značné míry ovlivnilo poměr sil ve prospěch Damašku. Moskva už v Radě bezpečnosti vetovala celkem 16 rezolucí, které se týkaly Sýrie. V řadě případů Rusko podpořila i Čína, která podle AFP použila veto ohledně Sýrie desetkrát.

Podle expertů by zastavení dodávek humanitární pomoci do oblastí na severozápadě Sýrie, které ovládají povstalci, zřejmě dál posílilo pozici prezidenta Asada. Jeho režim kontroluje nyní už asi dvě třetiny Sýrie.

Související

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

Více souvisejících

Sýrie Rada bezpečnosti OSN humanitární pomoc Syrská krize Rusko OSN Turecko Ruské angažmá v Sýrii

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy