Rada bezpečnosti OSN nakonec schválila pomoc Sýrii, Rusko si prosadilo podmínku

Rada bezpečnosti OSN v sobotu schválila prodloužení přeshraniční humanitární pomoci Sýrii přes Turecko o jeden rok. Západní státy se ale musely smířit s novým omezením, prosazeným Ruskem, uvedla agentura AFP.

Stalo se tak den poté, co vypršelo dosavadní šestileté povolení pro dodávky potravin a léků, na kterých je na severozápadě Sýrie, ovládaném povstalci, závislých asi 2,8 milionu civilistů.

Z 15 členů rady se podle Reuters při pátém hlasování v tomto týdnu zdrželi spojenci Damašku, Rusko a Čína. Nehlasovala ani Dominikánská republika, uvedla s odvoláním na diplomaty AFP. Ta se dopočítala celkem sedmi hlasování.

#UPDATE Following a week of division and seven ballots, the UN Security Council approved restarting cross-border humanitarian aid to #Syria, but only after caving to Russian pressure to close one of two access points into the war-torn country https://t.co/5eME76PApE

— AFP news agency (@AFP) July 11, 2020

Humanitární pomoc bude moci být napříště dodávána přes jediný hraniční přechod s Tureckem, jak si přála Moskva za podpory Pekingu. Třináct ostatních členů RB požadovalo, aby pro humanitární dodávky dál sloužily nejméně dva přechody jako dosud.

Rada bezpečnosti OSN poprvé schválila poskytnutí přeshraniční humanitární pomoci Sýrii před šesti lety. Tehdy ji bylo možné dopravovat i přes Jordánsko a Irák. V lednu ale Rusko prosadilo snížení počtu přechodů určených pro pomoc ze čtyř na dva. Původní rezoluce z roku 2014 dovolovala OSN dodávat pomoc i do těch regionů Sýrie, které nejsou pod kontrolou vlády v Damašku.

Občanská válka, kterou zažehlo utlačování prodemokratických demonstrací v roce 2011, se v Sýrii během let zapojením různých regionálních a zahraničních sil zkomplikovala. Násilí už si vyžádalo nejméně 400.000 lidských životů a dalších více než 11 milionů obyvatel, což je asi polovina předválečné populace, muselo opustit své domovy. Z toho asi 5,6 milionu lidí uprchlo do zahraničí.

Do bojů se na straně syrského prezidenta Bašára Asada zapojilo v roce 2015 Rusko, což do značné míry ovlivnilo poměr sil ve prospěch Damašku. Moskva už v Radě bezpečnosti vetovala celkem 16 rezolucí, které se týkaly Sýrie. V řadě případů Rusko podpořila i Čína, která podle AFP použila veto ohledně Sýrie desetkrát.

Podle expertů by zastavení dodávek humanitární pomoci do oblastí na severozápadě Sýrie, které ovládají povstalci, zřejmě dál posílilo pozici prezidenta Asada. Jeho režim kontroluje nyní už asi dvě třetiny Sýrie.

Související

Donald Trump a Ahmad Šara

Trump setkáním se syrským lídrem vyslal Íránu jasný vzkaz: Jde to i bez vás

Americký prezident Donald Trump se v saúdskoarabském Rijádu nečekaně setkal se syrským přechodným prezidentem Ahmedem al-Šárou jen krátce poté, co přislíbil první kroky ke zmírnění sankcí vůči Damašku. Ačkoliv Bílý dům označil schůzku za pouhou „zdvořilostní návštěvu“, její politický význam je nesporný. Washington tím vysílá silný signál Teheránu, že Spojené státy jsou připraveny jednat s jeho spojenci i bez účasti Íránu.
Donald Trump a Ahmad Šara

Trump se setkal se syrským lídrem, na jehož hlavu USA vypsaly odměnu 10 milionů dolarů

Prezident Spojených států Donald Trump dnes v saúdskoarabském Rijádu jednal se syrským prezidentem Ahmadem Šarou, který byl ještě před půl rokem považován za mezinárodně hledaného džihádistu s odměnou 10 milionů dolarů vypsanou na jeho dopadení. Schůzka trvala půl hodiny a podle amerického Bílého domu byla „velmi pozitivní po všech stránkách“.

Více souvisejících

Sýrie Rada bezpečnosti OSN humanitární pomoc Syrská krize Rusko OSN Turecko Ruské angažmá v Sýrii

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok

Koncepce naší zahraniční politiky klade důraz na zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů i na členství ČR v EU a NATO. Na středečním jednání schválila vláda klíčový strategický dokument, který formuluje základní cíle a priority české zahraniční diplomacie pro další roky. Věnovala se i odškodnění protiprávně sterilizovaných osob nebo zabezpečení funkční zdravotní záchranné služby v příhraniční oblasti se Slovenskem.

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

včera

Internet

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi

Americké úřady zahájily vyšetřování čínské technologické firmy TP-Link kvůli podezření z porušování antimonopolních pravidel a závažným obavám o kyberbezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je TP-Link podezřelý z agresivní cenové politiky, která má za cíl vytlačit konkurenci z trhu. Kromě toho čelí firma také obviněním, že její síťová zařízení, zejména routery, představují riziko pro americkou národní bezpečnost.

včera

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

včera

Elon Musk

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi

Elon Musk otevřeně kritizoval nový výdajový a daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa, který byl minulý týden těsně schválen Sněmovnou reprezentantů. Návrh, označovaný Trumpem za „velký a krásný“, obsahuje biliony dolarů na daňové úlevy, zvýšení rozpočtu na obranu a rozšíření vládních výdajů. Nyní míří do Senátu.

včera

včera

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

včera

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

včera

Rusko oznámí další kolo jednání s Ukrajinou, Zelenskyj chce summit s Trumpem a Putinem

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu oznámil, že Rusko brzy zveřejní datum dalšího kola přímých mírových rozhovorů s Ukrajinou. Jedním z hlavních požadavků Moskvy přitom zůstává neutrální status Ukrajiny, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy