ROZHOVOR: Důsledky šestidenní války zůstávají i po 55 letech zásadním zdrojem napětí na Blízkém východě, nastiňuje politolog Marek Čejka

Před pětapadesáti lety skončila šestidenní válka, v níž Izrael jednoznačně porazil koalici arabských států, v čele s Egyptem, Jordánskem a Sýrií, a obsadil rozsáhlá území v regionu. Význam tohoto vojenského střetu a jeho vnímání současnou izraelskou i arabskou společností přiblížil v rozhovoru pro Eurozprávy.cz politolog, právník a expert na Blízký východ Marek Čejka. Docent působící na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity a Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, mimo jiné podotýká, že velká část aktuálních problémů izraelsko-palestinského konfliktu souvisí právě s otázkami, které přinesla válka z června 1967.

Izraelem kontrolované území se v šestidenní válce přibližně trojnásobně zvětšilo. Přesto, nemýlím-li se, šestidenní válka ve své době nebyla izraelskou společností i politickým vedením chápána jako pokus o území expanzi. Změnila se v tomto směru s odstupem pětapadesáti let interpretace konfliktu z června 1967?

Na rozdíl od Suezské krize, kdy Izrael vrátil válkou dobyté území Sinaje Egyptu, nebylo po roce 1967 zjevné, že by Izrael počítal v dohledné době s něčím podobným. Pásmo Gazy, Západní břeh, poloostrov Sinaj i Golanské výšiny zůstávaly nadále pod jeho okupační správou. Nedlouho po šestidenní válce přišel Izrael s tzv. Allonovým plánem, pojmenovaným podle tehdejšího izraelského vice-premiéra (Jig’ala Allona, pozn. redaktora), který měl řešit otázku navrácení části okupovaných území Jordánsku. Izrael by si zároveň jejich větší část ponechal jako nárazníkové zóny.

K implementaci tohoto záměru však nedošlo. Dění nasvědčovalo spíše tomu, že Izrael má s dobytými územími vlastní strategické plány. Svědčilo o tom nejen budování vojenských základen na nich, ale i umožnění izraelským civilistům, aby se začali na těchto územích usazovat. S politikou plánovaného osídlování okupovaných území započala labouristická vláda Lévyho Eškola. Když se koncem sedmdesátých let dostala k moci pravice, dostalo osadnictví ještě větší podporu. Tento trend přetrvává v podstatě do současnosti.  

Kloníte se k názoru, že šestidenní válka překreslila štěpící linie v izraelské společnosti, když podnítila jistou eskalaci radikálních náboženských hnutí, díky čemuž se v následujících letech stále více projevoval rozdíl mezi sekulárně a ortodoxně orientovanými Židy?  

Nemyslím si, že by je zásadně překreslila, ale určitě je zdůraznila. Prohloubil se hlavně fundamentalismus a politický extremismus v táboře náboženských sionistů. Například důležitá a původně středová a umírněná Národní náboženská strana se začala stále více přibližovat rodícímu se fundamentalistickému hnutí židovských religiózních osadníků. Konflikt mezi sekulárními židy a charedim, tedy ultraortrodoxními, však s šestidenní válkou přímo nesouvisel. Tam se jednalo spíš o hodnotový spor liberální demokracie versus židovské teokratické tendence. 

Počítám, že šestidenní válka představuje klíčový moment v kolektivní paměti Palestinců s ohledem na obsazení Západního břehu Jordánu, východních částí Jeruzaléma i pásma Gazy. Jak je ale po více než půlstoletí vnímána v okolních arabských zemích, které byly Izraelem vcelku jednoznačně poraženy?

Nejvýrazněji je vnímána v Sýrii, protože na rozdíl od Egypta nedostala zpátky dobytá území Golanských výšin. V době mírového procesu v devadesátých letech bylo k vyřešení otázky Golan velmi blízko, ale hlavně skrze tehdejší změny v izraelské politice k ní nedošlo. Osud Palestinců po roce 1967 byl často využíván propagandou různých muslimských zemí, avšak dnešní Blízký východ se i z tohoto pohledu mění. Palestinská otázka je často zastíněna aktuálními konflikty, které vypukly po arabském jaru. Některé arabské země se staly taky velmi pragmatické a s Izraelem stále více prohlubují kontakty bez ohledu na osudy Palestinců.     

Jedním z důsledků šestidenní války a okupace Západního břehu Jordánu jsou také židovské osady, které v mnoha případech vznikly na původních základnách a stanovištích izraelské armády. Souhlasíte s tvrzením, že jejich existence a především další rozšiřování jsou dnes jedním z nejvíce problematických aspektů izraelsko-palestinského konfliktu?

Ano, souhlasím. Pokračování osadnické politiky ze strany Izraele je nejproblematičtějším bodem vzhledem k přístupu k Palestincům. Pokud by byla osadnická politika v duchu mírového procesu zastavena či alespoň redukována, mám za to, že Palestinský stát by mohl už v nějaké víceméně životaschopné podobě existovat. Byť by ten i tak byl velmi závislý na Izraeli – přinejmenším ekonomicky a šlo by pravděpodobně také o demilitarizovaný stát –, mám za to, že celkově by dnešní podoba izraelsko-palestinského napětí měla výrazně nižší potenciál k eskalaci.   

Můžeme šestidenní válku, s ohledem na její stále aktuální konsekvence, považovat za nejdůležitější z arabsko-izraelských vojenských střetů minulého století, který významem překonává snad jen válka o nezávislost Izraele z let 1948-1949?

Ano, z hlediska politických důsledků představují války z let 1948-1949 a šestidenní válka dva nejdůležitější momenty z hlediska izraelsko-palestinského konfliktu. Jeho současná podoba pak souvisí převážně s otázkami, které vyvstaly právě po šestidenní válce.

Doc. JUDr. PhDr. Marek Čejka, Ph.D. pravidelně komentuje současný i historický vývoj v blízkovýchodním regionu na svém internetovém blogu.

Související

Izraelská armáda

USA chtějí zabránit další válce na Blízkém východě

Spojené státy se snaží zabránit vzniku rozsáhlejšího konfliktu mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh. V úterý to řekl emisar americké administrativy Amos Hochstein po eskalaci ostřelování v pohraničí na jihu Libanonu.  

Více souvisejících

Izrael palestina Marek Čejka (politolog)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 38 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Policie Chorvatsko

V Chorvatsku zadrželi Čecha kvůli smrtící explozi, kterou nepřežilo dítě

Ještě větší tragédie se stává z případu úmrtí dítěte po výbuchu v Chorvatsku, jak vycházejí najevo nové skutečnosti. Policie vyšetřuje šestačtyřicetiletého českého občana, který je podezřelý z toho, že dítě nechal vzít si do auta výbušné zařízení nalezené na označeném vojenském cvičišti. Dítě ho pak zřejmě omylem odjistilo.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Místo tvrdé konkurence kooperace. EU zkouší na Čínu její vlastní model ekonomického nátlaku

Evropské a čínské automobilky namísto konkurence přistupují ke spolupráci. Uvalení vysokých cel ze strany Evropské unie na dovoz z Číny tak patrně slouží jako prostředek k donucení jedné z největších ekonomik světa, aby tamní výrobci automobilů přišli přímo do Evropy. Některé významné evropské automobilky už oznámily brzké sloučení s čínskými konkurenty. 

včera

včera

včera

Donald Sutherland

Zemřel legendární herec Donald Sutherland

Z USA dnes přišla smutná zpráva. Ve věku 88 let zemřel slavný herec Donald Sutherland, který zazářil například ve filmovém zpracování MASH. O úmrtí otce neméně známého Kiefera Sutherlanda informovala agentura CAA. 

včera

včera

Vilnius, Litva

Litva se nebojí nepopulárních kroků. Kvůli obraně zvyšuje daně

Litva se rozhodla pro jindy nepopulární krok, aby mohla více peněz investovat do bezpečnosti. Tamní parlament ve čtvrtek schválil zvýšení daní, jehož cílem je zvýšení výdajů na obranu na tři procenta hrubého domácího produktu již pro příští rok. Informovaly o tom agentury AFP a DPA.

včera

Euro 2024: Slovinci se opět nedočkali první výhry na Euru v historii. Srbové vyrovnali v závěru

Ani tentokrát se slovinští fotbalisté nedočkali historicky prvního vítězství na mistrovství Evropy. Byli však k němu hodně blízko, když vedli od 69. minuty 1:0 zásluhou Karničnika. Hubené vedení však do závěrečného hvizdu neudrželi, jelikož v posledních vteřinách nastaveného času šokoval Slovince Jovič přesnou trefou hlavou po rohovém kopu. Díky tomu se tak Srbové udrželi ve hře o postup.

Zdroj: David Holub

Další zprávy