ROZHOVOR: Důsledky šestidenní války zůstávají i po 55 letech zásadním zdrojem napětí na Blízkém východě, nastiňuje politolog Marek Čejka

Před pětapadesáti lety skončila šestidenní válka, v níž Izrael jednoznačně porazil koalici arabských států, v čele s Egyptem, Jordánskem a Sýrií, a obsadil rozsáhlá území v regionu. Význam tohoto vojenského střetu a jeho vnímání současnou izraelskou i arabskou společností přiblížil v rozhovoru pro Eurozprávy.cz politolog, právník a expert na Blízký východ Marek Čejka. Docent působící na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity a Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, mimo jiné podotýká, že velká část aktuálních problémů izraelsko-palestinského konfliktu souvisí právě s otázkami, které přinesla válka z června 1967.

Izraelem kontrolované území se v šestidenní válce přibližně trojnásobně zvětšilo. Přesto, nemýlím-li se, šestidenní válka ve své době nebyla izraelskou společností i politickým vedením chápána jako pokus o území expanzi. Změnila se v tomto směru s odstupem pětapadesáti let interpretace konfliktu z června 1967?

Na rozdíl od Suezské krize, kdy Izrael vrátil válkou dobyté území Sinaje Egyptu, nebylo po roce 1967 zjevné, že by Izrael počítal v dohledné době s něčím podobným. Pásmo Gazy, Západní břeh, poloostrov Sinaj i Golanské výšiny zůstávaly nadále pod jeho okupační správou. Nedlouho po šestidenní válce přišel Izrael s tzv. Allonovým plánem, pojmenovaným podle tehdejšího izraelského vice-premiéra (Jig’ala Allona, pozn. redaktora), který měl řešit otázku navrácení části okupovaných území Jordánsku. Izrael by si zároveň jejich větší část ponechal jako nárazníkové zóny.

K implementaci tohoto záměru však nedošlo. Dění nasvědčovalo spíše tomu, že Izrael má s dobytými územími vlastní strategické plány. Svědčilo o tom nejen budování vojenských základen na nich, ale i umožnění izraelským civilistům, aby se začali na těchto územích usazovat. S politikou plánovaného osídlování okupovaných území započala labouristická vláda Lévyho Eškola. Když se koncem sedmdesátých let dostala k moci pravice, dostalo osadnictví ještě větší podporu. Tento trend přetrvává v podstatě do současnosti.  

Kloníte se k názoru, že šestidenní válka překreslila štěpící linie v izraelské společnosti, když podnítila jistou eskalaci radikálních náboženských hnutí, díky čemuž se v následujících letech stále více projevoval rozdíl mezi sekulárně a ortodoxně orientovanými Židy?  

Nemyslím si, že by je zásadně překreslila, ale určitě je zdůraznila. Prohloubil se hlavně fundamentalismus a politický extremismus v táboře náboženských sionistů. Například důležitá a původně středová a umírněná Národní náboženská strana se začala stále více přibližovat rodícímu se fundamentalistickému hnutí židovských religiózních osadníků. Konflikt mezi sekulárními židy a charedim, tedy ultraortrodoxními, však s šestidenní válkou přímo nesouvisel. Tam se jednalo spíš o hodnotový spor liberální demokracie versus židovské teokratické tendence. 

Počítám, že šestidenní válka představuje klíčový moment v kolektivní paměti Palestinců s ohledem na obsazení Západního břehu Jordánu, východních částí Jeruzaléma i pásma Gazy. Jak je ale po více než půlstoletí vnímána v okolních arabských zemích, které byly Izraelem vcelku jednoznačně poraženy?

Nejvýrazněji je vnímána v Sýrii, protože na rozdíl od Egypta nedostala zpátky dobytá území Golanských výšin. V době mírového procesu v devadesátých letech bylo k vyřešení otázky Golan velmi blízko, ale hlavně skrze tehdejší změny v izraelské politice k ní nedošlo. Osud Palestinců po roce 1967 byl často využíván propagandou různých muslimských zemí, avšak dnešní Blízký východ se i z tohoto pohledu mění. Palestinská otázka je často zastíněna aktuálními konflikty, které vypukly po arabském jaru. Některé arabské země se staly taky velmi pragmatické a s Izraelem stále více prohlubují kontakty bez ohledu na osudy Palestinců.     

Jedním z důsledků šestidenní války a okupace Západního břehu Jordánu jsou také židovské osady, které v mnoha případech vznikly na původních základnách a stanovištích izraelské armády. Souhlasíte s tvrzením, že jejich existence a především další rozšiřování jsou dnes jedním z nejvíce problematických aspektů izraelsko-palestinského konfliktu?

Ano, souhlasím. Pokračování osadnické politiky ze strany Izraele je nejproblematičtějším bodem vzhledem k přístupu k Palestincům. Pokud by byla osadnická politika v duchu mírového procesu zastavena či alespoň redukována, mám za to, že Palestinský stát by mohl už v nějaké víceméně životaschopné podobě existovat. Byť by ten i tak byl velmi závislý na Izraeli – přinejmenším ekonomicky a šlo by pravděpodobně také o demilitarizovaný stát –, mám za to, že celkově by dnešní podoba izraelsko-palestinského napětí měla výrazně nižší potenciál k eskalaci.   

Můžeme šestidenní válku, s ohledem na její stále aktuální konsekvence, považovat za nejdůležitější z arabsko-izraelských vojenských střetů minulého století, který významem překonává snad jen válka o nezávislost Izraele z let 1948-1949?

Ano, z hlediska politických důsledků představují války z let 1948-1949 a šestidenní válka dva nejdůležitější momenty z hlediska izraelsko-palestinského konfliktu. Jeho současná podoba pak souvisí převážně s otázkami, které vyvstaly právě po šestidenní válce.

Doc. JUDr. PhDr. Marek Čejka, Ph.D. pravidelně komentuje současný i historický vývoj v blízkovýchodním regionu na svém internetovém blogu.

Související

Izrael, ilustrační foto

Izrael a Polsko se po letitých sporech zase usmířily

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem podepsal dohodu o obnovení cest izraelských studentů do bývalých nacistických koncentračních táborů na území Polska. Izraelský tisk minulý týden dohodu avizoval jako krok na cestě k úplnému obnovení izraelsko-polských vztahů, které v posledních letech kalily spory kvůli polským zákonům ohledně holokaustu a s tím souvisejícím omezením restitucí. Oba státy kvůli tomu načas odvolaly své velvyslance - v polském případě až dosud.
Izrael

Izrael tvrdí, že na Západním břehu Jordánu neplánuje zakládat nové osady

Izrael na území okupovaného Západního břehu Jordánu neplánuje stavět nové osady. S odkazem dnešní prohlášení úřadu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua o tom informovala agentura Reuters. Vyjádření přichází den poté, co izraelský parlament umožnil návrat židovských osadníků do čtyř osad vyklizených v roce 2005. 

Více souvisejících

Izrael palestina Marek Čejka (politolog)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Petr Pavel

Česko má kapacitu vyrábět munici, mohli by to dělat Ukrajinci, řekl Pavel

 Česká republika pomohla zbrojními dodávkami Ukrajině jak mohla, ale mnoho dalších možností již nemá. V rozhovoru pro čtvrteční vydání deníku Süddeutsche Zeitung to prohlásil český prezident Petr Pavel. Listu, který rozhovor zveřejnil již dnes večer na svém webu, rovněž řekl, že Česko má kapacity pro výrobu munice, ale nedostatek pracovních sil, řešením by tak mohli být Ukrajinci. Hovořil i o tom, že západní Evropa konečně našla ve středoevropských a východoevropských státech partnery, kteří se nebojí říct svůj názor a kteří jsou schopni podílet se na společných projektech.

včera

Americký dolar

Fed zvýšil základní úrok o čtvrt procentního bodu

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,75 procenta až pět procent. Banka však ve svém prohlášení naznačila, že je blízko pozastavení dalšího zvyšování nákladů na úvěry v souvislosti s nedávnými otřesy na finančních trzích po pádu dvou amerických bank.

včera

Mexiko, ilustrační foto

Mexiko nepouští do země desítky českých turistů. Zadrží je i na několik dní

Mexické úřady v uplynulých měsících nevpustily do země desítky českých turistů. Dnes to na dotaz ČTK sdělila česká konzulka v Mexiku Zdeňka Šubrová. Podle ní se problém týká také návštěvníků z jiných evropských a latinskoamerických zemí. Úřady turisty po příletu do země na několik hodin či dní zadrží. Mexická policie tvrdí, že jen vymáhá platné zákony. České velvyslanectví proti postupu mexických úřadů protestovalo. O problémech českých cestovatelů v Mexiku informoval i server Česká justice.

včera

ústr

Rada ÚSTR se vložila do sporu Kudrny s částí zaměstnanců

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), která je nejvyšším orgánem ústavu, se zastala ředitele Ladislava Kudrny ve sporu s částí zaměstnanců. Podle rady ředitel svými kroky naplňuje koncepci, s kterou byl do funkce zvolen. Usnesení rady poskytl ČTK mluvčí ústavu Martin Vacek. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda částečně změnila strategii vzdušných úderů

Ruská armáda částečně změnila strategii vzdušných úderů, které od loňského podzimu cílí na Ukrajinu, řekl dnes serveru RBK-Ukrajina zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky GUR Vadym Skibickyj. Rusko sice podle něj i nadále útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, nové cíle ale budou vojenské.

včera

Kyjev

Válku vyhrajeme, Rusko porazíme, je přesvědčeno 97 procent Ukrajinců

Naprostá většina Ukrajinců, 97 procent, věří ve vítězství nad Ruskem a téměř tři čtvrtiny věří i v to, že se Ukrajině podaří získat zpět i všechna území v hranicích z roku 1991. Vyplývá to z průzkumu, který provedla ukrajinská sociologická skupina Rejting na zakázku amerického Mezinárodního republikánského institutu (IRI). O výsledcích průzkumu informovala mimo jiné ruská redakce BBC, která připomněla, že loni v dubnu takto uvažovalo jen 53 procent dotázaných.

včera

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jurečka chce uzákonit dřívější důchod pro náročné profese

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce ve druhém letošním pololetí předložit zákon s úpravou dřívějších penzí pro náročné profese. Pravidla by pak měla v praxi začít platit nejpozději v roce 2025. Jurečka to řekl dnes večer v Praze odborářům svazu KOVO. Podle ministra je v koalici na dřívějších penzích shoda a "doladit" se musí výčet pracovníků i podmínky pro zaměstnavatele. Jednat o tom chce šéf resortu práce a sociálních věcí příští měsíc.

včera

Izrael, ilustrační foto

Izrael a Polsko se po letitých sporech zase usmířily

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem podepsal dohodu o obnovení cest izraelských studentů do bývalých nacistických koncentračních táborů na území Polska. Izraelský tisk minulý týden dohodu avizoval jako krok na cestě k úplnému obnovení izraelsko-polských vztahů, které v posledních letech kalily spory kvůli polským zákonům ohledně holokaustu a s tím souvisejícím omezením restitucí. Oba státy kvůli tomu načas odvolaly své velvyslance - v polském případě až dosud.

včera

Ilustrační foto

Zárukou to neskončí. EU chce, aby výrobci povinně opravovali elektrospotřebiče i po záruce

Evropská komise (EK) dnes navrhla pravidla, která by výrobcům ukládala povinnost nabízet opravu výrobků, například praček a televizí, i po záruce, po dobu pěti až deseti let od prodeje. Pravidla by se dále vztahovala na ledničky, vysavače a další zboží, které je podle unijního práva považováno za "opravitelné". EU jedná o pravidlech, která by tento požadavek rozšířila na chytré telefony a tablety. EK o tom informovala v tiskové zprávě.

včera

Marija Lvovová-Bělovová

Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí tvrdí, že neví, z čeho ji ICC obviňuje

Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová dnes uvedla, že neví, z čeho přesně ji Mezinárodní trestní soud (ICC) obviňuje. Soud podle ní není konkrétní, napsal server Meduza. ICC na zmocněnkyni a rovněž na ruského prezidenta Vladimira Putina vydal minulý týden zatykač v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. ICC dnes odsoudil výhrůžky ze strany Ruska.

včera

Ilustrační foto

Problémy neskončily, zkrachují další banky, varuje šéf investičního fondu

Problémy bankovního sektoru vyvolané pádem Silicon Valley Bank (SVB) ještě neskončily a do dvou let zkrachuje značný počet bank. Na konferenci agentury Bloomberg to řekl generální ředitel investičního fondu Man Group Luke Ellis. Ohroženy podle něj mohou být hlavně menší a regionální banky v USA a menší banky v Británii.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Policie vyšetřuje údajné pokousání člověka vlkem jako šíření poplašné zprávy

Policie vyšetřuje údajné pokousání člověka vlkem v Krušných horách jako šíření poplašné zprávy. Severu iDNES.cz to dnes potvrdila mluvčí chomutovské policie Miroslava Glogovská. Událost se údajně stala druhý březnový víkend nedaleko Hory sv. Šebestiána na Chomutovsku. V příspěvku na sociálních sítích stálo, že muž před vlkem chránil svého psa, divoké zvíře ho poté pokousalo.

včera

Vláda Petra Fialy ve Sněmovně

Vláda prodloužila o rok pravidla nouzového ubytování válečných uprchlíků

Vláda prodloužila o rok platnost pravidel pro nouzové ubytování válečných uprchlíků. Upravuje to nařízení, které kabinet dnes schválil. ČTK to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Předpis má platit do konce března příštího roku. Do té doby má zatím trvat dočasná ochrana příchozích v Česku i dalších zemích EU.

Aktualizováno včera

včera

Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

Sněmovna zakázala TikTok na svých zařízeních, varovala i poslance

Sněmovní kancelář zakázala používat zaměstnancům čínskou aplikaci TikTok na všech svých zařízeních kvůli kybernetické bezpečnosti. Ze soukromých přístrojů doporučila tuto aplikaci odstranit. S obdobnou žádostí se kancléř Martin Plíšek obrátil dopisem na poslance a jejich asistenty, informoval dnes ČTK. Před používáním TikToku na zařízeních s přístupem do významných informačních systémů varoval na začátku března Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Aplikaci pokládá za bezpečnostní hrozbu.

včera

Stát zintenzivní kontroly výrobců a prodejců potravin, řekl Fiala

Stát zintenzivňuje kontroly ve všech částech dodavatelského řetězce při výrobě a prodeji potravin. Když klesají ceny energií a pohonných hmot, musí se to projevit i ve zlevnění potravin. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj mají kontroly vyvinout tlak na zemědělce, výrobce potravin i obchodníky, aby klesla koncová cena pro zákazníky.

Zdroj: ČTK

Další zprávy