Roztříštěnost Sýrie komplikuje boj s covid-19, ochranné obleky jsou z pytlů na odpadky

Sýrie je po devítileté válce rozdělena na tři části, které nespolupracují v boji proti koronaviru a jsou na něj špatně vybaveny. Zdravotníci v Kurdy spravované severovýchodní Sýrii si vyrábějí ochranné obleky z pytlů na odpadky.

Celé území je odříznuto od mezinárodní pomoci, a to včetně zásilek OSN, které donedávna mohly do Sýrie proudit přes Irák, napsala agentura AP.

Severozápad stále kontrolují oponenti Damašku a snaží se dát dohromady to málo, co může pomoci ochránit čtyři miliony tamních obyvatel. Sliby Světové zdravotnické organizace (WHO) o dodávce ventilátorů a ochranných pomůcek se zatím nenaplnily.

Zbytek země včetně velkých měst kontroluje vláda prezidenta Bašára Asada. WHO směřuje většinu pomoci týkající se koronaviru jí. Tato agentura OSN je tak nucena spolupracovat s administrativou, o níž se mnoho neví a která nepomáhá těm částem státu, které nekontroluje.

Zástupce ředitele organizace Refugee International Hardin Lang řekl, že by se pomoc měla zaměřit na nejzranitelnější část Sýrie. Je podle něj diskutabilní spolupracovat s vládou, která pomoc přiděluje často podle politického klíče. V Sýrii bylo zatím potvrzeno 39 infikovaných a dva mrtví - všechny případy jsou z Damašku nebo okolí.

Testy se vyhodnocují jenom v centrální laboratoři v Damašku, takže je těžké výskyt nákazy zmapovat. Z kurdské části se vzorky posílají letecky. Proto trvalo dva týdny, než se tamní úřady dověděly, že příčinou smrti jednoho obyvatele tohoto území byla nemoc covid-19. Úřady v Damašku Kurdy oficiálně neinformovaly.

Stovky zdravotnických objektů byly vybombardovány, polovina nemocnic a klinik buď není v provozu nebo je jen v částečném. Ze Sýrie uprchlo 70 procent zdravotníků. S chudobou se potýká 80 procent Syřanů, miliony jsou na útěku a stovky tisíc se jich tísní v přeplněných táborech.

Sýrie dlouho pouštěla do země šíitské poutníky z Iráku a Íránu, kam přejížděli i členové milicí loajálních Damašku. V březnu částečně zavřela hranice i svatyně. Po ohlášení prvního případu koronaviru 22. března vláda vyhlásila noční zákaz vycházení a armáda zastavila nábor. Několik měst se ocitlo v izolaci a byla zřízena desítka karanténních center.

WHO dodává ministerstvu zdravotnictví laboratorní vybavení a pořádá školení. Pro dodávky do mimovládních oblastí je potřeba povolení Damašku. Testovací laboratoře se zřizují v Halabu (Aleppu), Homsu a Latákíji.

Vědecká pracovnice Elizabeth Curkovová řekla, že od začátku války v roce 2011 Damašek přestal dodávat pomoc povstaleckým a kurdským oblastem s úmyslem oslabit tamní populaci. Této politice, k níž patří i zastavení dodávek vakcín, se přičítá rozšíření nákazy dětské obrny v roce 2013.

Severovýchodní Sýrii navíc oslabil boj proti Islámskému státu i protikurdská vojenská kampaň Turecka. Začátkem letošního roku bylo nutné zastavit pomoc OSN, která byla dosud dodávána přes Irák, jelikož Rusko vetovalo rezoluci, která měla tyto dodávky prodloužit. Irácká hranice je teď zavřená a mnoho humanitárních pracovníků odjelo. Těm, co zůstali, se pouze občas podaří vyjednat jednorázové otevření hranice a dovézt materiál. Tak se do syrského Kurdistánu dostali dva testovací přístroje.

V Idlibu kontrolovaném povstalci jsou zavřené školy a mešity a lidé mají být doma. Jenomže milion lidí je tam mimo domovy, protože uprchli před nedávnými boji. WHO s tamními úřady dohodla, že pomůže zřídit 28 izolačních jednotek a tři oddělení pro pacienty s koronavirem. Materiál ale zatím nedorazil, 30 ventilátorů čeká na dodání v Turecku. WHO zaslala do Idlibu 5900 testovacích sad, které se používají velmi opatrně. Prozatím se provedlo 197 testů a všechny byly negativní.

Plán WHO je stále jenom na papíru, řekl představitel zdravotnictví v Idlibu Munzir Chalíl. "I když severozápad Sýrie není oficiální stát, jeho občané jsou Syřané a především lidské bytosti, které si zasluhují adekvátní péči," řekl

Související

Recep Tayyip Erdogan

Erdogan: Pokud Kurdové uspořádají volby, zaútočíme na Sýrii

Turecko bez váhání provede ofenzívu v severní Sýrii, pokud kurdské skupiny, které Ankara obviňuje z napojení na zakázané kurdské militanty, budou pokračovat v plánech na uspořádání komunálních voleb v regionu. Uvedl to ve čtvrtek turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle zprávy agentury AP.

Více souvisejících

Sýrie Syrská krize WHO (Světová zdravotnická organizace) Kurdové uprchlíci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Vít Rakušan

Po povodních je pod vodou 35 obcí. Rakušan jim slíbil pomoc s volbami

Ministerstvo vnitra aktivně spolupracuje se starosty a hledá řešení neobvyklých podmínek v zaplavených oblastech. Poskytuje jim konkrétní podporu, aby zajistili nadcházející volby. Ministr vnitra Vít Rakušan ve Sněmovně zdůraznil, že stát pomůže s tím, co obce nebudou schopny zvládnout samy. 

včera

Petr Pavel

Obnova oblastí zasažených ničivými povodněmi potrvá roky, prohlásil Pavel

Obnova oblastí zasažených ničivými povodněmi bude podle prezidenta Petra Pavla trvat měsíce až roky, a vláda by měla výrazně podpořit starosty, nejen finančně, ale i v souvislosti s blížícími se volbami, které proběhnou o nadcházejícím víkendu. Prezident to uvedl po návštěvě severní Moravy a Slezska, kde si prohlédl škody způsobené povodněmi v Bohumíně, Opavě, Krnově, Mikulovicích a Jeseníku. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

důchody

Důchody se od příštího roku zvýší. Poroste i minimální mzda, zavede se jedna superdávka

Vláda dnes na základě příslušných statistických údajů schválila řádnou valorizaci důchodů pro příští rok. Od ledna 2025 se tedy zvýší všechny důchody, tedy nejen starobní, ale i invalidní a pozůstalostní. Průměrný starobní důchod se zvýší o 358 Kč a dosáhne tak hodnoty 21 080 Kč. Současně platí, že za posledních 10 let důchody vzrostly o 18 % více než inflace.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael stanovil nový cíl válečného tažení v Pásmu Gazy

Izrael rozšířil své válečné cíle v Pásmu Gazy o zajištění návratu obyvatel do obcí na severu Izraele, které byly evakuovány kvůli útokům libanonského radikálního hnutí Hizballáh. O tomto kroku informovala kancelář izraelského premiéra, uvedl server BBC.

včera

včera

včera

včera

Putin nařídil armádě, aby byla druhou největší na světě

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí nařídil navýšení počtu vojáků v ruských ozbrojených silách o 180 000, čímž jejich celkový počet dosáhne 1,5 milionu. Příslušný dekret, zveřejněný na oficiálních stránkách, vstoupí v platnost 1. prosince. Uvedla to agentura Reuters s tím, že Putin chce mít po Číně druhou největší armádu na světě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy