Rúhání: Írán a Evropa se za dva dny na záchraně dohody nedomluví

Evropským signatářům dal Hasan Ruhání další dva měsíce, aby dodrželi své závazky, pohrozil ale zároveň, že Írán podnikne třetí krok ve vypovídání částí dohody. 

"Domnívám se, že není pravděpodobné, že bychom dnes či zítra dospěli s Evropou k výsledku," řekl Rúhání. "Evropa bude mít další dva měsíce na to, aby své závazky naplnila," doplnil.

Rúhání nicméně také pohrozil, že Írán podnikne třetí krok ve snižování svých závazků plynoucích z jaderné dohody. "Třetí krok bude nejdůležitější a bude mít zásadní dopady," řekl prezident bez dalších podrobností.

Írán zároveň odmítl nabídku půjčky od evropských států ve výši 15 miliard dolarů, jejímž cílem bylo chránit íránskou ekonomiku před dopadem amerických sankcí, informovala íránská státní televize. Ještě krátce předtím vysoce postavený íránský činitel naznačil, že Írán by podobnou dohodu s EU mohl uzavřít.

Za iniciativou kolem půjčky stojí Francie, podle tamních médií se na věci měly podílet také Británie a Německo. Francouzská diplomacie podle listu Financial Times uvedla, že s plánem by musely také souhlasit Spojené státy. K takovému kroku se ale americký prezident Donald Trump staví chladně, jelikož by představoval oslabení jeho přístupu.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian poznamenal, že půjčku by Írán dostal, pokud by opět začal dodržovat veškeré závazky plynoucí z jaderné dohody, pomohl by zajistit bezpečnost v Perském zálivu, jednal o bezpečnosti na Blízkém východě a přistoupil by na vyjednávání nové jaderné dohody, když části té současné po roce 2025 vyprší.

Napětí kolem Íránu se stupňuje od loňského roku, kdy Trump oznámil, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015, jejímiž dalšími stranami jsou Německo, Francie, Británie, Rusko, Čína a Evropská unie. Washington po vypovězení dohody uvalil na Teherán nové sankce, které mimo jiné omezují možnosti Íránu obchodovat s ropou. Evropské státy se snaží i po americkém kroku dohodu udržet při životě zmírňováním dopadu amerických sankcí na íránskou ekonomiku.

Smyslem jaderné dohody bylo zbrzdit íránský jaderný program, zamezit tak Teheránu ve vývoji jaderných zbraní, ale umožnit mírové využívání jaderných technologií. Trump nicméně od odstoupení od jaderné dohody proti Íránu vede politiku takzvaného "maximálního tlaku", čímž se snaží Teherán přimět k jednáním o omezení balistického programu a změně přístupu ke konfliktům na Blízkém východě.

Írán od května postupně přestal dodržovat několik bodů jaderné dohody a pohrozil, že 5. září podnikne další takový krok s cílem přimět evropské signatáře dohody, aby zmírnili dopad amerických sankcí.