Ruská armáda bombarduje Idlib. Zahynulo nejméně 15 civilistů, tvrdí SOHR

Nejméně 15 civilistů včetně jednoho dítěte přišlo o život a dalších 18 jich bylo zraněno při ruských náletech v noci na dnešek v severozápadní syrské provincii Idlib. S odvoláním na sdělení exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) o tom informovala agentura AFP.

Agentura Anadolu informuje o 16 zabitých civilistech. Bombardování se podle organizace SOHR, která situaci v Sýrii monitoruje z Británie skrze své informátory ve válkou zmítané zemi, odehrálo kolem půlnoci u města Maarat Misrín, na jehož okraji se zdržovali vysídlení Syřané. Nálet zničil dvě velké jednopodlažní budovy a je možné, že bilance obětí poroste, protože mnoho zraněných je ve vážném stavu, uvedla SOHR.

#المرصد_السوري الطائرات #الروسية تستهدف تجمعاً للنازحين بالقرب من #معرة_مصرين وترتكب مجزرة راح ضحيتها أكثر من 25 شهيداً وجريحاًhttps://t.co/JabIygBc2m

— #المرصدالسوري #SOHR (@syriahr) March 5, 2020

Od prosince vede Ruskem podporovaná syrská armáda rozsáhlou ofenzivu proti džihádistům a povstalcům v Idlibu a podařilo se jí podle SOHR dobýt zhruba polovinu provincie, která je poslední, kde značnou část území kontrolují odpůrci vlády v Damašku.

Boje v Idlibu dosud podle OSN vyhnaly z domovů téměř milion lidí a více než 470 civilistů podle SOHR přišlo o život.

Ofenziva v Idlibu rovněž vyvolala spory mezi Tureckem, které podporuje některé povstalce, a Ruskem, jež bojuje na straně režimu v Damašku.. Turecko přestalo bránit uprchlíkům na svém území v cestě k hranici s Řeckem. Evropská unie obvinila Ankaru z vydírání a zneužívání uprchlického problému a žádá, aby Turecko dodržovalo dohodu s unií z roku 2016. Turecko na jejím základě začalo za finanční náhradu bránit běžencům přecházet hranici EU.

O situaci v Idlibu bude dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v Moskvě jednat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Související

USS Ross odpaluje střelu Tomahawk na Sýrii

ROZHOVOR: Potrestání pachatelů chemických útoků v Sýrii? Nepříliš pravděpodobné, tvrdí expert na Střední východ Jan Daniel

Před pěti lety dopadlo na syrskou vojenskou základnu Šajrát téměř šest desítek amerických střel s plochou dráhou letu. Jednalo se o proklamovanou odvetu za chemický útok v Chán Šajchúnu, k němuž došlo 4. dubna 2017. Americká reakce však měla spíše symbolický než vojenský rozměr, domnívá se Jan Daniel, vedoucí Výzkumné skupiny pro Střední východ a severní Afriku na pražském Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné přiblížil, proč se kolem zmíněných událostí vyrojilo velké množství konspiračních teorií, jaká byla role Ruska či jak křehká je v současnosti zdánlivá konsolidace syrského vládnoucího režimu.

Více souvisejících

Ruské angažmá v Sýrii Syrská krize Sýrie SOHR (Syrské organizace pro lidská práva) Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy