Rusko posílilo bez jediného výstřelu. Expert rozebral Putinovy kroky v Sýrii

NÁZOR – Po téměř šestihodinovém jednání v Soči ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdoğan dosáhli dohody o osudu severovýchodní Sýrie. V komentáři pro server Moscow Times situaci rozebral Alexej Chlebnikov, blízkovýchodní analytik z Ruské rady pro mezinárodní otázky.

Dohoda přišla krátce po americko-turecké úmluvě o příměří uzavřené 17. října, která má být mezikrokem na cestě k nastolení nového statutu quo v regionu, upozorňuje odborník. Soudí, že nová rusko-turecká dohoda představuje dobrý základ pro definitivní urovnání konfliktu na severovýchodě Sýrie.

„To neznamená, že na cestě vpřed nebudou překážky, ale tato dohoda vytváří realistickou cestu,“ píše Chlebnikov. Vysvětluje, že plán předpokládá stažení všech bojovníků a zbraní kurdských Lidových obranných jednotek (YPG) do hloubi 32 kilometrů od turecké hranice, a to do 150 hodin, na což bude dohlížet ruská vojenská policie a syrská vládní pohraniční stráž.

Následně budou v oblastech do 10 kilometrů od syrsko-turecké hranice hlídkovat společné rusko-turecké jednotky, uvádí analytik. Připomíná, že po svém jednání s Erdoğanem zatelefonoval Putin syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, aby mu oznámil uzavření dohody a její detaily, přičemž Asad údajně vyjádřil plnou spokojenost a ujistil, že je okamžitě připraven podílet se na realizaci úmluvy.

Výhodné pro všechny

Putin a Erdoğan uzavřeli dohodu, která bere v potaz zájmy obou zemí, tvrdí Chlebnikov. Soudí, že oba získali to, co od schůzky očekávali.

Turecko má nyní garance Moskvy a Damašku, že kurdské jednotky ustoupí od jeho hranic, upozorňuje expert. Poukazuje též na turecké právo monitorovat – spolu s ruskou vojenskou policií - desetikilometrový perimetr na syrské straně své jižní hranice, čímž Ankara získala bezpečnostní zónu, o kterou Erdoğan roky usiloval.

Rusku se zase podařilo zajistit přítomnost svých vojáků na severovýchodě Sýrie, čímž se obnovuje kontrola syrského režimu nad velkou částí země, konstatuje analytik. Dodává, že dohoda také znamená faktické uznání Asadova režimu tureckým prezidentem.

„Moskvě se také podařilo omezit chuť Ankary na syrské území na 10 kilometrů hluboké a 150 kilometrů široké pásmo, což výrazně vyřešilo ruské obavy o syrskou územní integritu,“ podotýká odborník.

Nová realita na bojišti

Dohoda Putina s Erdoğanem vytváří novou situaci na bojišti, kde se Rusko prakticky stává garantem bezpečnosti pro Turky i Kurdy, domnívá se Chlebnikov. Soudí, že Moskva posílila svou roli v severovýchodní Sýrii bez jediného výstřelu a nyní má dobrou příležitost pomoci obnovit v blízké budoucnosti jednání mezi Ankarou a Damaškem, bez něhož je definitivní uspořádání severovýchodní Sýrie nemožné.

Dočasné zmrazení situace v severovýchodní Sýrii skrze vytvoření turecké bezpečnostní zóny a společné rusko-turecké hlídky může poskytnout Kremlu nové možnosti, míní analytik. Naznačuje, že nastolení bezpečnostní zóny může Rusko vyměnit s Tureckem za řešení situace v syrské provincii Idlib.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

 „Dá se očekávat, že Kreml brzy požádá Ankaru o kompletní odchod ze severovýchodní Sýrie,“ píše expert. Konstatuje, že po kurdském stažení a odzbrojení nebude potřeba, aby v zemi zůstávali turečtí vojáci a Moskva na to bude nepochybně upozorňovat s cílem obnovit syrskou územní celistvost.

Přetrvávající výzvy

Ačkoliv Moskva z uvedené rusko-turecké dohody profituje, vyplývají z ní také povinnosti, závazky a rizika, varuje analytik. Zdůrazňuje, že americké jednotky se ze Sýrie nestáhly kompletně a prezident USA Donald Trump se rozhodl ponechat zhruba 200 vojáků k ochraně Kurdy ovládaných ropných polí před Islámským státem, Ruskem, syrským režimem a Íránem.

Tito vojáci mohou hrát důležitou roli při bránění Moskvě a Damašku v celkovém ovládnutí severovýchodní Sýrie a zisku přístupu k ropným a plynovým nalezištím, upozorňuje Chlebnikov. Dodává, že nikdo si nemůže být jistý tím, zda se Trump náhle nerozhodne vyslat vojáky do Sýrie znovu.

Navíc, Damašek a Kurdové se stále musí dohodnout na konečném politickém urovnání, což nebude lehké a zůstane na Rusku, aby obě strany přimělo k uzavření dohody, myslí si odborník. Doplňuje, že Rusko bude muset také podnítit jednání mezi Anakrou a Damaškem a tento úkol bude extrémně obtížný.

„Ačkoliv Turecko chápe, že syrskou krizi je třeba urovnat, stále není nadšené z vyhlídky na jednání s Asadem,“ konstatuje expert. Očekává tedy, že teprve v následujících týdnech a měsících se ukáže, zda byla rusko-turecká dohoda úspěšná a zda Rusko využilo svou výhodu k vyřešení zbylých problémů.

Související

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

Více souvisejících

Sýrie Rusko Turecko Kurdové Ruské angažmá v Sýrii

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 56 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy