NÁZOR – Po téměř šestihodinovém jednání v Soči ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdoğan dosáhli dohody o osudu severovýchodní Sýrie. V komentáři pro server Moscow Times situaci rozebral Alexej Chlebnikov, blízkovýchodní analytik z Ruské rady pro mezinárodní otázky.
Dohoda přišla krátce po americko-turecké úmluvě o příměří uzavřené 17. října, která má být mezikrokem na cestě k nastolení nového statutu quo v regionu, upozorňuje odborník. Soudí, že nová rusko-turecká dohoda představuje dobrý základ pro definitivní urovnání konfliktu na severovýchodě Sýrie.
„To neznamená, že na cestě vpřed nebudou překážky, ale tato dohoda vytváří realistickou cestu,“ píše Chlebnikov. Vysvětluje, že plán předpokládá stažení všech bojovníků a zbraní kurdských Lidových obranných jednotek (YPG) do hloubi 32 kilometrů od turecké hranice, a to do 150 hodin, na což bude dohlížet ruská vojenská policie a syrská vládní pohraniční stráž.
Následně budou v oblastech do 10 kilometrů od syrsko-turecké hranice hlídkovat společné rusko-turecké jednotky, uvádí analytik. Připomíná, že po svém jednání s Erdoğanem zatelefonoval Putin syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, aby mu oznámil uzavření dohody a její detaily, přičemž Asad údajně vyjádřil plnou spokojenost a ujistil, že je okamžitě připraven podílet se na realizaci úmluvy.
Výhodné pro všechny
Putin a Erdoğan uzavřeli dohodu, která bere v potaz zájmy obou zemí, tvrdí Chlebnikov. Soudí, že oba získali to, co od schůzky očekávali.
Turecko má nyní garance Moskvy a Damašku, že kurdské jednotky ustoupí od jeho hranic, upozorňuje expert. Poukazuje též na turecké právo monitorovat – spolu s ruskou vojenskou policií - desetikilometrový perimetr na syrské straně své jižní hranice, čímž Ankara získala bezpečnostní zónu, o kterou Erdoğan roky usiloval.
Rusku se zase podařilo zajistit přítomnost svých vojáků na severovýchodě Sýrie, čímž se obnovuje kontrola syrského režimu nad velkou částí země, konstatuje analytik. Dodává, že dohoda také znamená faktické uznání Asadova režimu tureckým prezidentem.
„Moskvě se také podařilo omezit chuť Ankary na syrské území na 10 kilometrů hluboké a 150 kilometrů široké pásmo, což výrazně vyřešilo ruské obavy o syrskou územní integritu,“ podotýká odborník.
Nová realita na bojišti
Dohoda Putina s Erdoğanem vytváří novou situaci na bojišti, kde se Rusko prakticky stává garantem bezpečnosti pro Turky i Kurdy, domnívá se Chlebnikov. Soudí, že Moskva posílila svou roli v severovýchodní Sýrii bez jediného výstřelu a nyní má dobrou příležitost pomoci obnovit v blízké budoucnosti jednání mezi Ankarou a Damaškem, bez něhož je definitivní uspořádání severovýchodní Sýrie nemožné.
Dočasné zmrazení situace v severovýchodní Sýrii skrze vytvoření turecké bezpečnostní zóny a společné rusko-turecké hlídky může poskytnout Kremlu nové možnosti, míní analytik. Naznačuje, že nastolení bezpečnostní zóny může Rusko vyměnit s Tureckem za řešení situace v syrské provincii Idlib.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.„Dá se očekávat, že Kreml brzy požádá Ankaru o kompletní odchod ze severovýchodní Sýrie,“ píše expert. Konstatuje, že po kurdském stažení a odzbrojení nebude potřeba, aby v zemi zůstávali turečtí vojáci a Moskva na to bude nepochybně upozorňovat s cílem obnovit syrskou územní celistvost.
Přetrvávající výzvy
Ačkoliv Moskva z uvedené rusko-turecké dohody profituje, vyplývají z ní také povinnosti, závazky a rizika, varuje analytik. Zdůrazňuje, že americké jednotky se ze Sýrie nestáhly kompletně a prezident USA Donald Trump se rozhodl ponechat zhruba 200 vojáků k ochraně Kurdy ovládaných ropných polí před Islámským státem, Ruskem, syrským režimem a Íránem.
Tito vojáci mohou hrát důležitou roli při bránění Moskvě a Damašku v celkovém ovládnutí severovýchodní Sýrie a zisku přístupu k ropným a plynovým nalezištím, upozorňuje Chlebnikov. Dodává, že nikdo si nemůže být jistý tím, zda se Trump náhle nerozhodne vyslat vojáky do Sýrie znovu.
Navíc, Damašek a Kurdové se stále musí dohodnout na konečném politickém urovnání, což nebude lehké a zůstane na Rusku, aby obě strany přimělo k uzavření dohody, myslí si odborník. Doplňuje, že Rusko bude muset také podnítit jednání mezi Anakrou a Damaškem a tento úkol bude extrémně obtížný.
„Ačkoliv Turecko chápe, že syrskou krizi je třeba urovnat, stále není nadšené z vyhlídky na jednání s Asadem,“ konstatuje expert. Očekává tedy, že teprve v následujících týdnech a měsících se ukáže, zda byla rusko-turecká dohoda úspěšná a zda Rusko využilo svou výhodu k vyřešení zbylých problémů.
Související
Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
Sýrie , Rusko , Turecko , Kurdové , Ruské angažmá v Sýrii
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rusko se chová dobře, Ukrajině nic moc špatného nedělá, prohlásil Trump
před 1 hodinou
Česko se rozloučilo s hercem Jiřím Štěpničkou. Obřad uzavřela hymna
před 2 hodinami
Zákazy vycházení nesly ovoce, Francie zažila klidnou noc. Policie zatkla muže podezřelého ze zapálení radnice
před 3 hodinami
Ve Francii začal platit částečná zákaz vycházení. Internetové portály mažou prodej vyrabovaného zboží
před 4 hodinami
Voliči v provincii Alberta jednoznačně odmítli návrh na odtržení od Kanady
před 4 hodinami
Zelenskyj přiznal, že Ukrajině dochází rakety do Patriotů. Americe učinil nabídku
před 6 hodinami
Počasí: Teploty mohou v týdnu během noci místy klesat pod nulu
včera
Útočník autem srazil australskou poslankyni. V nemocnici bojuje o život
včera
Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA
včera
Babiš vyzval česká média k dodržování etických pravidel. Poté, co je Macinka veřejně urážel
včera
Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení
včera
Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění
včera
Vláda schválila novelu školského zákona, která přináší zásadní revizi inkluze
včera
Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací
včera
Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?
včera
Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo
včera
Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra
včera
Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne
včera
Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát
včera
Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání
Francouzský premiér Sébastien Lecornu svolal na pondělí krizové zasedání kabinetu, aby vyhodnotil víkendovou vlnu násilností a rabování, která zasáhla celou zemi. Poklidné demonstrace proti rostoucím životním nákladům a špatnému stavu veřejných služeb se o víkendu zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů v moderní francouzské historii. Během střetů s policií a rozsáhlého ničení majetku byly zraněny stovky lidí a úřady hlásí tisíce zatčených osob.
Zdroj: Libor Novák