Soudce, spisovatel i vězeň. Kdo jsou lídři Tálibánu?

Mají za sebou studium, kariéru i problémy se zákonem. Podívejte se na vizitky hlavních vůdců islamistického hnutí Tálibán, které v neděli vstoupilo do Kábulu a obsadilo prezidentský palác.

Hajbatulláh Achúndzáda - vůdce Tálibánu

Asi šedesátiletý mulla Hajbatulláh Achúndzáda je vůdcem Tálibánu od května 2016, kdy nahradil Muhammada Mansúra, který zahynul při útoku amerického bezpilotního letounu v Pákistánu.

Do té doby byl málo znám, podle některých zdrojů se spíše zabýval právními a náboženskými otázkami než vojenskými. Podle analytiků byla dříve jeho role v čele hnutí spíše symbolická, ale v posledních letech se mu podařilo sjednotit do té doby roztříštěné hnutí.

V neděli Achúndzáda zopakoval, že je "rozhodně pro politické urovnání" v Afghánistánu.

Syn muslimského učence a Paštun z jihoafghánského Kandaháru, kolébky Tálibánu v zemi, odešel s rodinou po sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979 do pákistánské Kvéty, kde se dál vzdělával. Později byl zapojen do odporu proti sovětské armádě v Afghánistánu a od roku 1996 se podílel na vládě Tálibánu v zemi. Působil například jako náboženský instruktor v muslimské škole v Kandaháru a později byl soudcem v tálibánských "šaríatských" soudech.

O náboženských otázkách se s ním radili i vůdci Tálibánu, mulla Umar i Mansúr.

Po americké invazi do země v roce 2001 žil údajně dál na jihu Afghánistánu.

Získal si přízeň šéfa teroristické islamistické Al-Káidy Egypťana Ajmána Zavahrího (nástupce Usámy bin Ládina), který Achúndzádu nazval "emírem věřících".

Napsal několik knih.

Abdal Ghání Baradar - jeden ze zakladatelů hnutí

Třiapadesátiletý mulla Baradar vedl loni mírová jednání Tálibánu a USA v Kataru, spekuluje se, že by se mohl stát novým lídrem Afghánistánu.

Na začátku 90. let stál u vzniku Tálibánu, důležitou roli ale zřejmě začal hrát až po jeho svržení americko-britskou invazí v roce 2001. Patřil k velitelům Tálibánu v oblasti Kábulu a působil také v Herátu na západě země. Jeho manželkou je údajně sestra bývalého tálibánského vůdce mully Umara, tato informace ale není jednoznačně potvrzená.

V roce 2009 poskytl přes e-mail rozhovor americkému týdeníku Newsweek. Uvedl v něm, že mír v Afghánistánu je možný, jen když odejdou všechna zahraniční vojska. O rok později ho pákistánská tajná služba ISI při operaci na svém území zajala. Baradar pak strávil osm let ve vězení, propuštěn byl na americkou žádost.

Později byl jmenován šéfem politického oddělení Tálibánu se sídlem v Kataru.

Při jednáních mezi USA a Tálibánem v Kataru loni v únoru vedl delegaci Tálibánu a podepsal za hnutí mírovou dohodu, která byla základem pro stažení vojsk USA a dalších zemí Severoatlantické aliance z Afghánistánu.

Život rodáku z jihoafghánské provincie Uzurgán, který vyrostl v Kandaháru, změnila sovětská invaze do Afghánistánu v roce 1979, zapojil se do bojů proti Sovětům, údajně bojoval po boku mully Umara, pozdějšího vůdce Tálibánu.

Siradžuddín Hakkání - šéf militantní sítě Hakkání

Islamistická síť Hakkání, kterou založil otec nynějšího šéfa sítě Džalaluddín Hakkání, známý již svým bojem proti sovětské okupaci, je na Tálibán napojena a po jeho boku v minulých letech bojovala proti vládním silám i vojákům Severoatlantické aliance. Siradžuddín Hakkání by měl být nyní zástupcem šéfa Tálibánu.

Síť Hakkání, která byla založena v 70. letech 20. století, má podle odhadů až 15.000 bojovníků a udržuje těsné vztahy s Tálibánem i Al-Káidou. V době sovětské okupace Afghánistánu se tento klan vyzbrojil s vydatnou podporou americké a pákistánské špionáže.

Síť je známá svou nezávislostí, Tálibán ji údajně pověřil boji v horách na východě země

Podle agentury Reuters se jedná o jednu z nejmocnějších a nejobávanějších povstaleckých skupin v Afghánistánu. Na svědomí má řadu pumových a dalších útoků na afghánské a zahraniční vojáky z posledních let. Podle USA se jedná o teroristické hnutí.

V roce 2014 například vyměnil Washington pětici vězňů z amerického Guantánama za vojáka Boweho Bergdahla, kterého unesla a věznila právě síť Hakkání. Bergdahl během svého nasazení v Afghánistánu navíc dezertoval.

Siradžuddín Hakkání, který se narodil v 70. letech v Afghánistánu či Pákistánu, je vůdcem sítě od roku 2018.

Muhammad Jakúb - syn zesnulého vůdce Tálibánu mully Muhammada Umara

Asi třicetiletý mulla Jakúb je šéfem mocné vojenské komise Tálibánu, která rozhoduje o strategii a taktice bojů proti vládním silám.

Kvůli svým vazbám na otce, který byl ikonickou postavou hnutí, si Jakúb zachovává značný vliv. Podle některých dalších zdrojů je ale jeho vliv spíše symbolický.

Paštun Jakúb studoval v pákistánském Karáčí, měl by být druhým zástupcem šéfa hnutí po Hakkáním.

Letos server International Business Times napsal, že hnutí Tálibán v roce 2020 získalo 1,6 miliardy dolarů, které podstatně přispěly k jeho válečnému úsilí v Afghánistánu. Měly pocházet zejména z obchodu s drogami, z těžby surovin i z darů. A zdroje příjmů Tálibánu měl odhalit právě mulla Jakúb.

Související

Afghánistán, Kábul

Tálibán přitvrzuje. V Afghánistánu už zakazuje i knihy

V afghánské provincii Helmand začal ve čtvrtek platit zákaz zveřejňování fotografií a videí zobrazujících živé bytosti. Toto nařízení, oznámené představiteli ministerstva informací, je součástí snahy o zajištění dodržování mravních zákonů hnutí Tálibán. Kromě toho ministerstvo zakázalo také 400 knih, které jsou podle jejich vyjádření v rozporu s islámskými a afghánskými hodnotami.  
Taliban, Afghánistán

Tálibán zavedl v Afghánistánu další bizarní pravidlo

Afghánské ministerstvo pro prevenci neřesti a šíření ctnosti oznámilo, že začne postupně uplatňovat zákon, který zakazuje médiím v zemi zveřejňovat záběry všech živých tvorů. Toto rozhodnutí je součástí širšího balíčku opatření přijatých vládnoucím Tálibánem, jehož cílem je přísné dodržování islámského práva šaría. Informovala o tom agentura AFP.

Více souvisejících

Tálibán Abdul Ghání Baradar (Tálibán)

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 4 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?

Na streamovací platformě Canal+ můžete zhlédnout českou minisérii Dcera národa, která se ve svěžím formátu navrací k životu Zdenky Havlíčkové – dcery takřka mytologizovaného literáta Karla Havlíčka Borovského.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy