Syrská armáda zabila 33 tureckých vojáků. Moskva a Ankara jednají

Syrská armáda ve čtvrtek zabila 33 tureckých vojáků a dalších více než 30 vážně zranila při palbě v provincii Idlib na severozápadě Sýrie. Oznámil to Rahmi Dogan, guvernér sousední turecké provincie Hatay. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Turci byli mezi útočícími povstalci, což ale turecký ministr obrany popřel. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell upozornil, že boje v Idlibu mohou přerůst v mezinárodní konflikt. Prezidenti Turecka a Ruska se v telefonátu dohodli, že je třeba zavést nová opatření, aby se situace normalizovala.

Podle agentury AP jde o nejvyšší počet tureckých vojáků zabitých v Sýrii za jediný den od začátku ofenzivy v Idlibu loni v prosinci. 

Turecko tvrdí, že jeho vojáci přišli o život, i když armáda koordinovala jejich pozice s ruskou stranou. Kvůli vysokým ztrátám dnes spolu telefonicky hovořili ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan. Dohodli se, že je třeba zavést nová opatření, aby se situace normalizovala. Chtějí také, aby o Idlibu jednaly delegace obou zemí na vysoké úrovni. Zástupci obou zemí v minulých týdnech jednali už několikrát, ale bezúspěšně. Podle nových zpráv budou dnes jednání pokračovat v Ankaře od 14:00 SEČ.

Od začátku února Turecko v Idlibu přišlo o 54 vojáků. Zahynulo rovněž 134 civilistů, mezi nimiž bylo 44 dětí. Boje vyhnaly z domovů od prosince skoro milion lidí, z nichž část se nyní vydala v Turecku k řecké hranici.

Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS uvedlo, že turečtí vojáci, kteří se dostali pod palbu syrské armády, byli "v řadách teroristických formací". Tito "teroristé se snažili provést rozsáhlý útok na pozice syrských vládních vojsk", dodal úřad.

Turecký ministr obrany Hulusi Akar ale tuto verzi událostí popřel. "Rád bych zdůraznil, že žádní ozbrojenci v době tohoto útoku v blízkosti našich vojáků nebyli," řekl. Dodal, že turecká armáda za pomoci bezpilotních letadel a pozemních sil zaútočila na 200 syrských cílů.

Ruské ministerstvo rovněž tvrdí, že ruské koordinační středisko nepřetržitě ověřuje u turecké strany souřadnice jejích jednotek, aby se nedostaly pod palbu. Podle údajů sdělených středisku se prý na místě, které syrští vojáci ostřelovali, žádní turečtí vojáci neměli nacházet.

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo v prohlášení, že je situací v Idlibu velmi znepokojeno a stojí při Turecku, které je spojencem v Severoatlantické alianci. Washington zároveň vyzval Damašek a jeho ruské a íránské spojence, aby ofenzivu v Idlibu okamžitě ukončili.

Child Rouaa is the only survivor that was rescued by our #WhiteHelmets teams following regime forces' artillery shelling on #Idlib City dawn on this day. The regime bombing killed her parents and two siblings. pic.twitter.com/d6zv6T2AZj

— The White Helmets (@SyriaCivilDef) February 27, 2020

Borrell vyzval k zastavení bojů. Situace může podle něj přerůst v mezinárodní vojenskou konfrontaci a ohrožuje civilisty. "EU vyzývá všechny strany k rychlému zklidnění a lituje ztráty životů. Zváží všechna opatření k ochraně svých bezpečnostních zájmů, jsme v kontaktu se všemi účastníky," sdělil Borrell.

Hluboké znepokojení ze stupňování násilí vyjádřil také generální tajemník OSN António Guterres, který zároveň vyzval k okamžitému klidu zbraní. Pokud se tak nestane, hrozí podle něj stále větší eskalace bojů.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se setkal s šéfem turecké diplomacie Mevlütem Çavuşogluem a rovněž odsoudil syrské a ruské nálety. Zároveň Stoltenberg vyzval Damašek a Moskvu, aby ofenzivu ukončily. Na žádost Turecka se dnes sejdou na mimořádné schůzce velvyslanci členských zemí aliance.

Turecko v uplynulých měsících vyslalo do severozápadní Sýrie tisíce vojáků a těžkou vojenskou techniku na pomoc povstalcům, kteří vzdorují ofenzivě Ruskem podporované armády syrského prezidenta Bašára Asada. Syrští povstalci ve čtvrtek dobyli zpět město Sarákib.

Ofenziva syrské a ruské armády začala v prosinci. Jejím cílem je získat Idlib pod kontrolu režimu prezidenta Bašára Asada. Většinu provincie zatím mají v rukou islámští radikálové a oponenti syrské vlády, z nichž některé podporuje Turecko.

Turkey ‘neutralizes’ 1,709 regime elements in Idlib, Syriapic.twitter.com/8Ry2fNMuSn

— ANADOLU AGENCY (ENG) (@anadoluagency) February 27, 2020

Ankara opakovaně žádá, aby se syrská armáda stáhla od tureckých pozic v Idlibu. Prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu řekl, že Turecko z těchto míst neustoupí. Cílem syrské ofenzívy je kromě jiného zabezpečit klíčové trasy mezi Damaškem a severosyrskými městy, zejména Halabem (Aleppem), druhým největším městem země.

Dlouhé boje v Idlibu vyhnaly z domovů téměř milion uprchlíků. Část z nich se dostala do Turecka a Ankara rozhodla, že jim nebude bránit na cestě do Evropy. Mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky dnes ale řekl, že tento úřad nemá informaci o změně turecké politiky vůči uprchlíkům. "Nemáme žádnou zprávu o viditelné změně pohybu na hranici," řekl mluvčí Babar Baloch. Dodal, že od začátku roku se dostalo z Turecka do Řecka 6000 uprchlíků, většina z nich na lodích.

Související

Bašár al-Asad Analýza

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.
Sýrie

Sýrie ani po deseti letech války není bezpečná pro návrat uprchlíků

Deset let od propuknutí války v Sýrii situace v zemi stále není bezpečná pro návrat uprchlíků. Podle agentury Reuters to dnes uvedli vyšetřovatelé OSN, kteří se zabývají válečnými zločiny. Míra násilí se podle jejich informací v Sýrii zvyšuje, nadále rovněž dochází k porušování lidských práv, včetně svévolného zatýkání ze strany vládních sil.

Více souvisejících

Syrská krize Turecká armáda Recep Tayyip Erdogan Turecko Pentagon Jens Stoltenberg António Guterres Ruské angažmá v Sýrii Sýrie EU (Evropská unie) Josep Borrell

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

včera

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

včera

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy