Turecký novinář Baransu dostal 17 let vězení, podle soudu zveřejnil tajné informace

Baransu byl podle serveru Ahval odsouzen za "zveřejnění informací, které měly zůstat tajné z důvodů bezpečnosti či domácích a zahraničních polických zájmů státu". Kauza se týká článku, který vyšel v listopadu 2013 v deníku Taraf pod názvem "Rozhodnutí skoncovat s Gülenem padlo na zasedání národní bezpečnostní rady (MGK) v roce 2004". Podle článku tak začala vláda pronásledovat Gülenovo hnutí rok poté, co se stal Recep Tayyip Erdogan premiérem.

Mehmet Baransu received 17 years in prison today for writing the facts. Yes, you did not hear wrong ... A journalist was sentenced for working as a journalist! HukukDevleti İstiyoruz (We Want a State of Law) pic.twitter.com/SvF5V564jR

Fethullah Gülen a jeho hnutí, jež si říká Hizmet (Služba), bývalo začátkem tohoto století spojencem nynějšího prezidenta Erdogana a jeho nyní vládní strany AKP. Posléze se ale oba muži názorově rozešli a Erdoganův režim označil Gülenovo hnutí v roce 2014 za teroristickou organizaci FETÖ (Fethullahova teroristická organizace).

Rozsáhlé pronásledování Gülenových příznivců začalo výrazněji po korupčním skandálu z roku 2013, v němž figurovali ministři tehdejší vlády i syn Recepa Tayyipa Erdogana, jenž byl tehdy premiérem. Vláda označila kauzu za pokus o její svržení a úřady pozatýkaly desítky policistů, prokurátorů i soudců, kteří se podíleli na vyšetřování korupčního skandálu. V říjnu 2014 bylo vyšetřování korupčního skandálu zastaveno pro nedostatek důkazů.

Po pokusu části armády o puč z roku 2016, z něhož Erdogan viní také Gülena, režim pronásledování Gülenových příznivců, byť i jen domnělých, zintenzivnil. Za mřížemi skončily desítky tisíc lidí, včetně prokurátorů, soudců, policistů i učitelů či novinářů, další desítky tisíc státních zaměstnanců přišly o práci.

Třiačtyřicetiletý Baransu, který je kurdského původu, je ve vězení od března 2015, kdy bylo obviněno více novinářů z deníku Taraf. Tento liberální deník mimo jiné kritizoval vliv armády na tureckou politiku. Už letos v červenci dostal Baransu trest 19 let a šest měsíců vězení za zveřejnění tajných státních dokumentů a za vazby na Gülenovo hnutí.

Podle Stockholmského centra pro svobodu (SCF), které založili turečtí novináři ve švédské metropoli, je nyní v Turecku za mřížemi 174 novinářů a na dalších 167 je vydán zatykač a jsou na útěku. Od roku 2015 turecký režim zabavil či zavřel dvě stovky médií.