David Gallo, jako hlavní poradce pro strategická rozhodnutí společnosti RMS Titanic, která vlastní exkluzivní práva na záchranu místa vraku Titaniku konstatoval, že záchranáři závodí s časem při hledání posádky ztracené ponorky.
Podle Davida Galla, pokud je ponorka neporušená, lidé na palubě by se potýkali s postupně klesající hladinou kyslíku a bojovali s chladem. Řekl to v rozhovoru pro CNN.
Upozornil na možnost hypotermie jako potenciální problém v případě, že by se ponorka stále nacházela na dně oceánu, neboť v hlubinách oceánu je teplota těsně nad bodem mrazu.
Zdůraznil, že jednou z klíčových otázek je, kde se ponorka nachází. Je-li na dně, pluje či se nachází uprostřed vody, to zatím nebylo zjištěno. Gallo dodal, že je třeba vyčkat a doufat, než budeme mít více informací.
Jakmile bude ponorka lokalizována, může tým čelit ještě větším výzvám ve snaze zachránit posádku.
Americká pobřežní stráž informovala, že s ponorkou ztratili kontakt jednu hodinu a 45 minut po svém nedělním ponoru. Podle úředníků je odhadováno, že posádka má k dispozici 70 až 96 hodin životní podpory v podobě kyslíku a tepla.
Na palubě se nachází britský dobrodruh, francouzský potápěč a pákistánský otec se synem, jak vyplývá z příspěvků na sociálních sítích a prohlášení rodiny. Zpravodajská televize Sky News uvedla, že mezi účastníky expedice je britský miliardář Hamish Harding. Spolu s ním mají být v ponorce francouzský lodivod Paul-Henry Nargeolet a zakladatel společnosti OceanGate Stockton Rush.
Ve svém prohlášení společnost uvedla, že se zkoumají „všechny možnosti“, jak bezpečně přivést posádku zpět. Přesný počet lidí, kteří se ztratili, však nepotvrdila, uvedl server India Today.
Vrak Titaniku leží na dně oceánu v hloubce téměř 13 000 stop, jihovýchodně od Newfoundlandu v Kanadě.
Na výlet k vraku Titaniku nejsou potřeba žádné potápěčské zkušenosti, uvádí se na webových stránkách cestovní kanceláře
Podle archivované verze webových stránek provozovatele expedice OceanGate nejsou vyžadovány předchozí potápěčské zkušenosti před vstupem do jejich programu návštěvy vraku Titaniku.
Aby se zájemci mohli stát členy mise, musí být na začátku expedice dospělí ve věku nejméně 18 let a zaplatit částku 250 000 amerických dolarů. Tato informace byla uvedena v archivované verzi itineráře, která byla přístupná v době, kdy CNN měla k ní přístup, ale momentálně již není dostupná na oficiálních webových stránkách.
"Nepotřebujete žádné předchozí (potápěčské) zkušenosti!" uvedla archivovaná sekce FAQ na webu. "Dozvíte se vše, co potřebujete vědět pro svůj ponor na palubě expedičního plavidla, a pomůžeme vám připravit se na expedici, než se k nám na lodi připojíte."
Uchazeči musí „být schopni žít na palubě expediční lodi týden“ a „být schopni prokázat základní sílu, rovnováhu a flexibilitu,“ uvedl web.
Co se mohlo ponorce stát?
Existuje řada nejasností ohledně událostí kolem zmizelé ponorky, která v neděli ztratila kontakt s posádkou na hladině při svém ponoru k vraku Titaniku.
Navzdory tichu, že ponorka už den a půl nevysílá a nekomunikuje, odborníci vyjadřují pesimismus a šance na úspěšné nalezení jsou malé. Existuje několik možných příčin, které by se mohly podílet na této události.
Jedním z hlavních rizik je výpadek elektrického systému, který by mohl způsobit ztrátu komunikace, jak uvádí odborník na ponorky docent z University of Adelaide Eric Fusil. Některé ponorky jsou vybaveny záložním zdrojem energie pro případ poruchy primárního systému, avšak není jasné, zda měla tato ponorka záložní zdroj energie v době svého zmizení.
Dalším potenciálním nebezpečím je vznik požáru na palubě, který by nejen způsobil poškození systémů plavidla, ale v malém uzavřeném prostoru by vytvořil také toxické výpary, což by představovalo vážné ohrožení pro osoby na palubě.
Záplava je vždy rizikem a v hlubinách, kde vrak Titaniku leží, by obrovský tlak mohl způsobit implozi většiny ponorek, jak zdůrazňuje Fusil. Podle provozovatele plavidla je však ponorka Titan vybavena inovativním bezpečnostním prvkem, který sleduje tlak uvnitř trupu a v případě zjištění problémů vydává pilotovi varování.
Nakonec existuje také riziko zapletení. Silné vodní proudy a pole trosek v okolí vraku Titaniku mohou způsobit, že ponorka se zachytí nebo bude mít svou cestu blokovánu, jak vysvětluje Fusil.
Související
Příběh, který dodnes fascinuje svět: Jak došlo k objevení vraku Titaniku?
Tragédie ponorky Titan byla nevyhnutelná, řekl bývalý zaměstnanec OceanGate
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
před 2 hodinami
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
před 3 hodinami
Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje
před 3 hodinami
Expremiér Starmer zcela opouští britskou parlamentní politiku
před 4 hodinami
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
před 5 hodinami
Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové
před 6 hodinami
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
před 6 hodinami
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
před 7 hodinami
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
před 8 hodinami
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
před 9 hodinami
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
před 10 hodinami
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
před 11 hodinami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 11 hodinami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 12 hodinami
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 13 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 14 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
Civilní rozvědku povede od října Miroslav Toman, diplomat se zkušenostmi ze zpravodajských služeb. V čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) vystřídá Vladimíra Posoldu, jehož rezignaci již schválila vláda.
Zdroj: Jan Hrabě