Smlouva CFE (Conventional Forces in Europe Treaty) byla mezinárodní dohoda uzavřená v roce 1990 mezi členskými státy NATO a Východního bloku, včetně Sovětského svazu. Tato smlouva měla za cíl omezit konvenční vojenskou sílu a vybavení v Evropě a snížit riziko velkého konvenčního konfliktu v této oblasti.
Smlouva CFE stanovila limity pro konkrétní kategorie vojenského vybavení, jako jsou tanky, obrněná vozidla, děla a bojové letouny, a to jak pro NATO, tak pro Východní blok. Smlouva také obsahovala ustanovení o pravidelných kontrolách a informační výměně mezi smluvními stranami, aby se zajistilo dodržování stanovených limitů.
Po skončení studené války v polovině 90. let 20. století docházelo k rozpadu Východního bloku, a to i včetně Sovětského svazu. Tato historická událost měnila geopolitický stav Evropy a vytvářela nové bezpečnostní výzvy. Obyvatelé Evropy doufali, že se omezí hrozba velkého konvenčního konfliktu, který by mohl vést ke katastrofálním následkům.
V této situaci byla Smlouva CFE navržena s cílem stanovit limity pro konvenční vojenskou sílu a vybavení v Evropě, a to jak pro členské státy NATO, tak pro bývalé státy Východního bloku, včetně Sovětského svazu.
Smlouva CFE obsahovala několik klíčových bodů. Dohoda stanovila limity pro různé kategorie vojenského vybavení, včetně tanků, obrněných vozidel, děl a bojových letounů. Tato omezení měla zabránit nadměrné koncentraci vojenských sil v Evropě.
Smlouva CFE obsahovala ustanovení o pravidelných kontrolách a inspekcích, které měly zajistit, že smluvní strany dodržují stanovené limity. Tato opatření měla zvýšit důvěru mezi zúčastněnými státy.
Smlouva vyžadovala pravidelnou výměnu informací o vojenských silách a jejich pohybech mezi smluvními stranami. Tím bylo zajištěno transparentní prostředí. V průběhu let byla revidována, zejména v roce 1999, aby reflektovala změny v evropské bezpečnostní situaci a umožnila přistoupení nových států, jako byly pobaltské státy a další.
Smlouva CFE sehrála důležitou roli při uklidnění napětí v Evropě po skončení studené války. Díky omezení konvenční vojenské síly bylo sníženo riziko velkého konfliktu, a dohoda přispěla k procesu rozbrojení a demilitarizace v regionu.
V průběhu času ale došlo k problémům s implementací a změnám v evropské bezpečnostní situaci. Některé země, včetně Ruska, opustily Smlouvu CFE nebo odmítly její ustanovení, což vedlo k dalším výzvám v oblasti kontroly zbrojení v Evropě.
Související

Proč Pentagon zastavil dodávky Ukrajině? Konečně se objevil "důvod"

Psycholožka Wolf: Tragické útoky nejsou náhlé. Předchází jim varovné chování, trauma a vliv okolí
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek