CFE. Kdy a proč smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě vznikla a jaký má význam?

Smlouva CFE (Conventional Forces in Europe Treaty) byla mezinárodní dohoda uzavřená v roce 1990 mezi členskými státy NATO a Východního bloku, včetně Sovětského svazu. Tato smlouva měla za cíl omezit konvenční vojenskou sílu a vybavení v Evropě a snížit riziko velkého konvenčního konfliktu v této oblasti.

Smlouva CFE stanovila limity pro konkrétní kategorie vojenského vybavení, jako jsou tanky, obrněná vozidla, děla a bojové letouny, a to jak pro NATO, tak pro Východní blok. Smlouva také obsahovala ustanovení o pravidelných kontrolách a informační výměně mezi smluvními stranami, aby se zajistilo dodržování stanovených limitů.

Po skončení studené války v polovině 90. let 20. století docházelo k rozpadu Východního bloku, a to i včetně Sovětského svazu. Tato historická událost měnila geopolitický stav Evropy a vytvářela nové bezpečnostní výzvy. Obyvatelé Evropy doufali, že se omezí hrozba velkého konvenčního konfliktu, který by mohl vést ke katastrofálním následkům.

V této situaci byla Smlouva CFE navržena s cílem stanovit limity pro konvenční vojenskou sílu a vybavení v Evropě, a to jak pro členské státy NATO, tak pro bývalé státy Východního bloku, včetně Sovětského svazu.

Smlouva CFE obsahovala několik klíčových bodů. Dohoda stanovila limity pro různé kategorie vojenského vybavení, včetně tanků, obrněných vozidel, děl a bojových letounů. Tato omezení měla zabránit nadměrné koncentraci vojenských sil v Evropě.

Smlouva CFE obsahovala ustanovení o pravidelných kontrolách a inspekcích, které měly zajistit, že smluvní strany dodržují stanovené limity. Tato opatření měla zvýšit důvěru mezi zúčastněnými státy.

Smlouva vyžadovala pravidelnou výměnu informací o vojenských silách a jejich pohybech mezi smluvními stranami. Tím bylo zajištěno transparentní prostředí. V průběhu let byla revidována, zejména v roce 1999, aby reflektovala změny v evropské bezpečnostní situaci a umožnila přistoupení nových států, jako byly pobaltské státy a další.

Smlouva CFE sehrála důležitou roli při uklidnění napětí v Evropě po skončení studené války. Díky omezení konvenční vojenské síly bylo sníženo riziko velkého konfliktu, a dohoda přispěla k procesu rozbrojení a demilitarizace v regionu.

V průběhu času ale došlo k problémům s implementací a změnám v evropské bezpečnostní situaci. Některé země, včetně Ruska, opustily Smlouvu CFE nebo odmítly její ustanovení, což vedlo k dalším výzvám v oblasti kontroly zbrojení v Evropě.

Související

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

Více souvisejících

zbraně Armáda

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Chceme-li chránit demokracii, musíme chránit i její jazyk. S označením „dezolát“ by se mělo šetřit

Označení „dezolát“ se z okrajového výrazu stalo běžnou nálepkou i ve vážně míněné publicistice. Když ho v titulku použije nejčtenější české médium, nejde už jen o slang nebo bezpředmětné urážky napříč běžnými občany, ale o dehonestaci. Případ filmu Velký vlastenecký výlet, který zachycuje cestu tří Čechů na Ukrajinu, ukazuje, jak se jazyk může stát nástrojem rozdělování. A jak největší médium v zemi, místo ochrany svobodné diskuse, podkopává její základy.

Aktualizováno před 3 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Anonym vyhrožoval bombou v obchodních centrech v Praze

Zatím neznámý anonym se rozhodl zkomplikovat poslední červencovou sobotu lidem, kteří se v Praze vydali na nákupy. Policie prověřovala výhrůžku týkající se několika obchodních center v hlavním městě. Na místech zasahovali pyrotechnici. Bomba se nenašla.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

V Gaze umřeli hladem další lidé. Pomoc by mohla přijít ze vzduchu

Téměř třetina lidí v Pásmu Gazy se potýká s nedostatkem jídla, varovali pracovníci OSN. Izrael popírá, že by bránil dodávkám humanitární pomoci na palestinské území. Z problémů viní hnutí Hamás. Úřady jím vedené v pátek potvrdily úmrtí dalších několika podvyživených osob.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

včera

Tanky ABRAMS, ilustrační fotografie

Na Ukrajinu dorazily americké tanky M1A1 Abrams

Austrálie potvrdila dodávku první várky amerických tanků M1A1 Abrams, které byly darovány Ukrajině jako součást širšího balíčku vojenské pomoci. Z celkového počtu 49 tanků jich většina již dorazila na ukrajinské území, přičemž zbývající kusy mají být dodány v následujících měsících. 

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Formace i klamné cíle pro rakety. Jak ruské útoky dronů ničí odhodlání Ukrajiny?

Noc co noc se obloha nad Ukrajinou plní těžko odrazitelnými roji ruských dronů, řízených střel a balistických raket. Moskva zintenzivnila své nálety na konkrétní města, přičemž cíle jako Lutsk se ocitají pod opakovaným tlakem. Zatímco dříve mezi masivními útoky ubíhalo klidně i deset dní, nyní je interval zkrácen na tři až pět dní. Ukrajinská protivzdušná obrana je přetížená, a civilní ztráty dosáhly v červnu nejvyššího počtu za poslední tři roky: 232 obětí.

včera

Prezident Trump

Má Putina za přítele nebo protivníka? Trumpovy snahy ukončit válku selhaly na všech frontách

Po hrozbách, že přeruší vojenskou pomoc Ukrajině, se zdá, že prezident USA Donald Trump změnil svůj postoj. Původně se administrativa domnívala, že její proruská rétorika, signály a diplomacie vyvolají reciprocitu v Moskvě a otevřou cestu k ukončení rusko-ukrajinské války. Nyní se však zdá, že Trump pochopil, že tento přístup není jen slepou uličkou, ale že vedl k opačnému efektu — ruské útoky na ukrajinská města a vesnice jen eskalovaly.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Můžeme být mrtví, ale až do smrti zůstaneme svobodní, říká Zolotukhin. Ukrajinci i během války nastavují prezidentovi červené čáry

Ukrajinský expert na národní bezpečnost a bývalý náměstek ministra informační politiky Dmytro Zolotukhin v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz okomentoval kontroverzní krok prezidenta Volodymyra Zelenského a parlamentu, kteří se rozhodli podřídit nezávislé protikorupční agentury generální prokuratuře. „Z mého osobního pohledu – co je rozbité, nemůže být ještě více rozbité,“ říká. Upozorňuje přitom na sílu občanské společnosti, která podle něj dává najevo své hranice. „Ukrajinci mají svobodu a demokracii v krvi. Nemohou jednat jinak.“

včera

Kde bere Rusko drony k útoku na Ukrajinu? Dokument poskytl unikátní pohled do utajované továrny

Rusko odhalilo detaily o jednom z největších výrobních závodů na drony v zemi, poté co satelitní snímky ukázaly jeho rychlou expanzi v posledních měsících. Továrna v Alabuze, nacházející se na jihu Ruska, je hlavním centrem výroby ruských útočných dronů, které hrají klíčovou roli ve válce proti Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy