Chorvatsko je blízko přijetí do Schengenu, Rumunsko a Bulharsko dál čelí odporu

Ministři vnitra členských zemí Evropské unie dnes s největší pravděpodobností schválí přijetí Chorvatska do schengenského prostoru. Proti vstupu této země do zóny volného pohybu se v posledních dnech nevymezuje žádná z unijních vlád, zatímco jistému odporu dál čelí Rumunsko a Bulharsko. 

I jejich snaha připojit se k Schengenu bude tématem bruselského jednání, stejně jako váznoucí reforma azylové politiky EU nebo boj proti imigraci přes západní Balkán.

Podle Evropské komise jsou všechny tři uvedené země na zrušení kontrol na hranicích s dalšími schengenskými státy připravené, Rumunsko a Bulharsko už více než deset let. Rozšíření zóny volného pohybu podporuje také české předsednictví v Radě EU, které bude na dnešním jednání zastupovat ministr vnitra Vít Rakušan.

Krok ovšem vyžaduje jednomyslný souhlas všech zemí EU, které už v Schengenu jsou. Zejména Rakousko a Nizozemsko v posledních týdnech vyjadřují výhrady k přijímání nových členů, vlády obou zemí již ovšem daly najevo, že Chorvatsko blokovat nebudou. Oblíbená letní destinace českých turistů tak směřuje k tomu, že se od 1. ledna stane 27 členem schengenského prostoru.

V případě Rumunska a Bulharska je situace složitější. Nizozemsko se staví proti bulharskému členství a rakouská ministryně pro evropské záležitosti Karoline Edtstadlerová v úterý vystoupila proti přijetí jedné i druhé země. Snahy této dvojice dostat se do Schengenu jsou přitom politicky propojené a české předsednictví plánovalo společné hlasování o Rumunsku a Bulharsku.

Vídeň svůj odpor zdůvodňuje prudkým nárůstem počtu migrantů, kteří nelegálně přicházejí do EU po takzvané západobalkánské trase. I o té dnes bude na jednání ministrů vnitra řeč poté, co Evropská komise přišla s akčním plánem potlačení aktuální migrační vlny. Komise zároveň doufá, že členské státy v principu podpoří nový mechanismus unijní solidarity, která je problémovým bodem dlouho připravované reformy azylové a migrační politiky unie.

Související

Více souvisejících

Chorvatsko EU (Evropská unie) Bulharsko Rumunsko

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

Alexej Navalnyj

Moskva vydala Navalného tělo. Není však jasné, jak bude vypadat pohřeb

Ruský stát v sobotu předal tělo zesnulého opozičního politika Alexeje Navalného jeho matce Ljudmile, oznámila to mluvčí Kira Jarmyšová. Vdova Julija Navalná předtím vyzvala Moskvu, aby rodině vydala tělo za účelem uspořádání pohřbu. Obvinila také prezidenta Vladimira Putina z toho, že mučí Navalného mrtvolu. Označila to za pohanství a satanismus. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 

Aktualizováno včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta postoupila do osmifinále Evropské ligy. Galatasaray porazila i díky přesilovce jasně 4:1

O velkém úspěchu může mluvit český klubový fotbal poté, co ve čtvrtek Sparta doma na Letné nakonec celkem jasně porazila turecký Galatasaray Istanbul 4:1 a v součtu s předešlým venkovním výsledkem (3:2 pro Galatasaray) tak postoupila do osmifinále Evropské ligy. V osmifinále dvou evropských soutěží (Evropská liga a Konferenční liga) se tak nacházejí hned tři čeští zástupci. Kromě Sparty se v osmifinále EL představí také Slavia, v osmifinále EKL pak Plzeň.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Dva roky války na Ukrajině: Putinovy lži, brutální bitvy a konec v nedohlednu

Před dvěma lety ruské jednotky překročily hranice suverénní Ukrajiny. Hned brzy ráno první šrámy války utrpěla řada měst v čele s Kyjevem, Charkovem či Oděsou. Ruské rakety začaly nevybíravě brát životy mužů, žen a dětí. Dne 24. února 2022 se rozhořel největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Španělská chřipka si nedala pokoj, před 105 lety opět udeřila. Komu se stala osudnou?

V prvních měsících roku 1919, tedy před 105 lety, začala po krátké pauze ve světě znovu řádit španělská chřipka. Obávaná nemoc tehdy udeřila již ve třetí vlně, a ačkoliv se už neprojevila v plné síle, znovu zabíjela. V některých zemích se nemocnice rychle plnily nakaženými, nestíhaly se vyrábět rakve pro oběti epidemie, umírali významní státníci nebo třeba umělci.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy