32 cílů ruského jaderného útoku v Evropě je stanoveno, uvádí FT. A to není všechno

Rusko připravilo své námořnictvo na případný konflikt s NATO, při kterém by mohlo zasáhnout cíle hluboko v Evropě pomocí jaderných zbraní. Informaci 13. srpna zveřejnil deník Financial Times, který se odvolává na tajné dokumenty získané od západních zdrojů.

Údajné tajné plány z let 2008 až 2014 ukazují, že ruské námořnictvo by v případě konfliktu se Severoatlantickou aliancí bylo schopné útočit jak konvenčními, tak jadernými zbraněmi na více lokalit v Evropě. Podle britského deníku Financial Times (FT) Rusko identifikovalo 32 cílů v členských státech NATO, přičemž nejvíce cílů se nachází na severu Německa, kolem Baltského moře a ve Skandinávii. Navíc bylo odhaleno, že Rusko vlastní takzvané „hladinové lodě", jejichž používání bylo v 90. letech zakázáno.

Dokumenty poznamenávají, že taktické jaderné zbraně by měly být použity „v kombinaci s jinými prostředky ničení“, aby bylo dosaženo ruského cíle a zdůrazněny výhody použití jaderných úderů v raných fázích konfliktu, uvádí zdroj.

Ruská armáda vypracovala plán pro případ války se Západem, který zahrnuje použití konvenčních a lehkých jaderných zbraní. Dokumenty odhalují, že ruské námořnictvo má k dispozici „hladinové" lodě schopné nést jaderné zbraně, přestože byla jejich existence zakázána dohodou mezi SSSR a USA z roku 1991. Tyto lodě zvyšují kapacitu pro odpalování a útoky, ale také riziko větší eskalace či nehody. Na rozdíl od ponorek s balistickými raketami, které jsou chráněny v hlubinách oceánu, jsou povrchové lodě s jadernými hlavicemi vystaveny většímu nebezpečí, jako jsou bouře nebo nepřátelské útoky. Nedávná cvičení, která Putin nařídil pro nácvik použití taktických jaderných zbraní, potvrzují, že uniklé dokumenty odpovídají aktuální ruské vojenské doktríně, jak uvádí Financial Times.

Kyjev prozradil, co Ukrajina udělá s obsazeným ruským územím Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie Válka na Ukrajině může určit směr světového vývoje. Vítězství Kyjeva podle experta pomůže mezinárodnímu řádu Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Podle analýz a komentářů bývalých představitelů může schopnost Ruska zahájit útoky na Evropu znamenat, že různé cíle na kontinentu budou ohroženy v případě konfliktu s NATO v zemích jako jsou pobaltské státy a Polsko. Jeffrey Lewis, profesor na Middlebury Institute of International Studies, uvedl, že ruská vojenská doktrína směřuje k totální válce. Ačkoliv Kreml od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 opakovaně vyhrožoval jadernými útoky, tyto hrozby se dosud nenaplnily. Nicméně, na začátku tohoto roku Rusko provedlo série cvičení zaměřených na taktické jaderné údery.

Tajné dokumenty odhalují strategii Ruska v případě vojenského konfliktu, která zahrnuje oslabení vojenského a ekonomického potenciálu nepřítele. Jaderné údery mají sloužit nejen k ničení, ale také k demonstraci síly a zastrašení. Dokumenty zdůrazňují vysokou manévrovací schopnost ruského námořnictva, které může provádět náhlé a preventivní útoky z různých směrů, přičemž taktické jaderné zbraně mají být použity v kombinaci s jinými ničivými prostředky.

Podle těchto dokumentů má Rusko v případě jaderného útoku na seznamu 32 cílů, které zahrnují pobřežní oblasti severozápadní Skandinávie, Baltského moře, severní pobřeží Německa, francouzské pobřeží, východ a severozápad Norska, sever Polska, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko a evropskou část Turecka.

Dokumenty také naznačují, že Rusko by mohlo využít své spojence, jako jsou Ázerbájdžán, Írán, Severní Korea a Čína, k podpoře svých vojenských operací.

Bývalý vysoký představitel NATO William Alberque varoval, že odhalené ruské operační plány představují pouze malý úsek z mnohem širšího rozsahu cílů. Podle jeho názoru zahrnují ruské plány stovky až tisíce cílů napříč Evropou, včetně vojenských objektů a kritické infrastruktury.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.
Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Ruská armáda ,  Rusko ,  Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 2 hodinami

Nepokoje ve Francii

Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení

Francouzská vláda čelí stupňujícímu se tlaku po nejhorších městských nepokojích za poslední roky a zvažuje vyhlášení výjimečného stavu, pokud budou násilnosti v zemi nadále pokračovat. Premiér Sébastien Lecornu oznámil, že kabinet udělil místním starostům pravomoc zavádět částečné noční zákaz vycházení s cílem ochránit obyvatele a majetek před rabováním. Tato opatření přicházejí v době, kdy se bezpečnostní složky snaží dostat pod kontrolu situaci v metropoli i dalších velkých městech zasažených vlnou destruktivních protestů.

před 3 hodinami

Kanada

Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění

V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

před 6 hodinami

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

před 7 hodinami

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

před 7 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě. 

před 10 hodinami

Sébastien Lecornu

Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání

Francouzský premiér Sébastien Lecornu svolal na pondělí krizové zasedání kabinetu, aby vyhodnotil víkendovou vlnu násilností a rabování, která zasáhla celou zemi. Poklidné demonstrace proti rostoucím životním nákladům a špatnému stavu veřejných služeb se o víkendu zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů v moderní francouzské historii. Během střetů s policií a rozsáhlého ničení majetku byly zraněny stovky lidí a úřady hlásí tisíce zatčených osob.

před 10 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?

Americký prezident Donald Trump vyjádřil plnou podporu izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, a to pouhých devět dnů před nadcházejícími volbami v Izraeli. Trump na sociálních sítích označil Netanjahua za velkého válečného premiéra a udělil mu svou kompletní podporu. Tento krok přichází po období znatelného napětí a zdrženlivosti, během něhož se americký prezident k politické situaci v zemi vyjadřoval velmi opatrně.

před 11 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump

Ukrajina provedla v noci na neděli jeden z největších letošních dronových útoků na Ruskou federaci, když zasáhla klíčový ropný terminál v Petrohradu. Tento ozbrojený úder proběhl navzdory výzvám amerického prezidenta Donalda Trumpa, který požadoval zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Incident prohloubil napětí ve vzájemných vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem v době, kdy Ukrajina čelí dalším hrozbám před nadcházející zimou.

před 13 hodinami

včera

Ota Jirák

Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák

Česko na závěr tohoto říjnového víkendu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel známý herec a dabér Ota Jirák. U veřejnosti byl asi nejznámější tím, že propůjčil hlas postavičce Hele z televizního Studia Kamarád. 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik

Čeští důchodci by před nadcházející lednovou valorizací měli vzít na vědomí, že jedna věc se na začátku příštího roku stane naposledy. Lidem na účtu naposledy přistane doplatek za úvodní dny roku. Na rok 2027 už je totiž naplánovaná zásadní změna.

včera

včera

včera

Vít Rakušan

Starostové slaví volební triumf. Chceme stahovat náskok ANO, nastínil Rakušan

Starostové a nezávislí (STAN) se považují za vítěze senátních voleb. Z celkových 27 mandátů jich kandidáti nominovaní hnutím získali deset. V dalších šesti obvodech uspěli společní koaliční kandidáti nebo ti, které hnutí podpořilo. Výsledek překonal předvolební očekávání hnutí a navázal na úspěch v komunálních volbách z minulého týdne. 

včera

Propadák Babišovy euroskeptické koalice, hodnotí české volby v zahraničí

České senátní volby běžně nejsou velkým tématem pro zahraniční média. Tentokrát je situace jiná. Krátkou analýzu hlasování přinesl například web DW, jenž upozornil, že strany vládní koalice nezískaly jediné křeslo v horní komoře parlamentu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy