32 cílů ruského jaderného útoku v Evropě je stanoveno, uvádí FT. A to není všechno

Rusko připravilo své námořnictvo na případný konflikt s NATO, při kterém by mohlo zasáhnout cíle hluboko v Evropě pomocí jaderných zbraní. Informaci 13. srpna zveřejnil deník Financial Times, který se odvolává na tajné dokumenty získané od západních zdrojů.

Údajné tajné plány z let 2008 až 2014 ukazují, že ruské námořnictvo by v případě konfliktu se Severoatlantickou aliancí bylo schopné útočit jak konvenčními, tak jadernými zbraněmi na více lokalit v Evropě. Podle britského deníku Financial Times (FT) Rusko identifikovalo 32 cílů v členských státech NATO, přičemž nejvíce cílů se nachází na severu Německa, kolem Baltského moře a ve Skandinávii. Navíc bylo odhaleno, že Rusko vlastní takzvané „hladinové lodě", jejichž používání bylo v 90. letech zakázáno.

Dokumenty poznamenávají, že taktické jaderné zbraně by měly být použity „v kombinaci s jinými prostředky ničení“, aby bylo dosaženo ruského cíle a zdůrazněny výhody použití jaderných úderů v raných fázích konfliktu, uvádí zdroj.

Ruská armáda vypracovala plán pro případ války se Západem, který zahrnuje použití konvenčních a lehkých jaderných zbraní. Dokumenty odhalují, že ruské námořnictvo má k dispozici „hladinové" lodě schopné nést jaderné zbraně, přestože byla jejich existence zakázána dohodou mezi SSSR a USA z roku 1991. Tyto lodě zvyšují kapacitu pro odpalování a útoky, ale také riziko větší eskalace či nehody. Na rozdíl od ponorek s balistickými raketami, které jsou chráněny v hlubinách oceánu, jsou povrchové lodě s jadernými hlavicemi vystaveny většímu nebezpečí, jako jsou bouře nebo nepřátelské útoky. Nedávná cvičení, která Putin nařídil pro nácvik použití taktických jaderných zbraní, potvrzují, že uniklé dokumenty odpovídají aktuální ruské vojenské doktríně, jak uvádí Financial Times.

Kyjev prozradil, co Ukrajina udělá s obsazeným ruským územím Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie Válka na Ukrajině může určit směr světového vývoje. Vítězství Kyjeva podle experta pomůže mezinárodnímu řádu Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Podle analýz a komentářů bývalých představitelů může schopnost Ruska zahájit útoky na Evropu znamenat, že různé cíle na kontinentu budou ohroženy v případě konfliktu s NATO v zemích jako jsou pobaltské státy a Polsko. Jeffrey Lewis, profesor na Middlebury Institute of International Studies, uvedl, že ruská vojenská doktrína směřuje k totální válce. Ačkoliv Kreml od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 opakovaně vyhrožoval jadernými útoky, tyto hrozby se dosud nenaplnily. Nicméně, na začátku tohoto roku Rusko provedlo série cvičení zaměřených na taktické jaderné údery.

Tajné dokumenty odhalují strategii Ruska v případě vojenského konfliktu, která zahrnuje oslabení vojenského a ekonomického potenciálu nepřítele. Jaderné údery mají sloužit nejen k ničení, ale také k demonstraci síly a zastrašení. Dokumenty zdůrazňují vysokou manévrovací schopnost ruského námořnictva, které může provádět náhlé a preventivní útoky z různých směrů, přičemž taktické jaderné zbraně mají být použity v kombinaci s jinými ničivými prostředky.

Podle těchto dokumentů má Rusko v případě jaderného útoku na seznamu 32 cílů, které zahrnují pobřežní oblasti severozápadní Skandinávie, Baltského moře, severní pobřeží Německa, francouzské pobřeží, východ a severozápad Norska, sever Polska, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko a evropskou část Turecka.

Dokumenty také naznačují, že Rusko by mohlo využít své spojence, jako jsou Ázerbájdžán, Írán, Severní Korea a Čína, k podpoře svých vojenských operací.

Bývalý vysoký představitel NATO William Alberque varoval, že odhalené ruské operační plány představují pouze malý úsek z mnohem širšího rozsahu cílů. Podle jeho názoru zahrnují ruské plány stovky až tisíce cílů napříč Evropou, včetně vojenských objektů a kritické infrastruktury.

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.
Hrіm-2, také známý jako OTRK Sapsan

Ukrajina nasadí proti Rusku "zázračnou zbraň". Může s ní zkusit zabít Putina

Ukrajina se v rámci své obranné strategie připravuje na nasazení nové zbraně, balistické střely Hrim-2, která by mohla výrazně rozšířit její schopnost zasahovat ruské cíle daleko za hranicemi. "Zázračná zbraň", jak ji označil server index.hu, umožní Ukrajině zaměřit se na Kreml a dokonce i na ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Rusko Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy