Rusko připravilo své námořnictvo na případný konflikt s NATO, při kterém by mohlo zasáhnout cíle hluboko v Evropě pomocí jaderných zbraní. Informaci 13. srpna zveřejnil deník Financial Times, který se odvolává na tajné dokumenty získané od západních zdrojů.
Údajné tajné plány z let 2008 až 2014 ukazují, že ruské námořnictvo by v případě konfliktu se Severoatlantickou aliancí bylo schopné útočit jak konvenčními, tak jadernými zbraněmi na více lokalit v Evropě. Podle britského deníku Financial Times (FT) Rusko identifikovalo 32 cílů v členských státech NATO, přičemž nejvíce cílů se nachází na severu Německa, kolem Baltského moře a ve Skandinávii. Navíc bylo odhaleno, že Rusko vlastní takzvané „hladinové lodě", jejichž používání bylo v 90. letech zakázáno.
Dokumenty poznamenávají, že taktické jaderné zbraně by měly být použity „v kombinaci s jinými prostředky ničení“, aby bylo dosaženo ruského cíle a zdůrazněny výhody použití jaderných úderů v raných fázích konfliktu, uvádí zdroj.
Ruská armáda vypracovala plán pro případ války se Západem, který zahrnuje použití konvenčních a lehkých jaderných zbraní. Dokumenty odhalují, že ruské námořnictvo má k dispozici „hladinové" lodě schopné nést jaderné zbraně, přestože byla jejich existence zakázána dohodou mezi SSSR a USA z roku 1991. Tyto lodě zvyšují kapacitu pro odpalování a útoky, ale také riziko větší eskalace či nehody. Na rozdíl od ponorek s balistickými raketami, které jsou chráněny v hlubinách oceánu, jsou povrchové lodě s jadernými hlavicemi vystaveny většímu nebezpečí, jako jsou bouře nebo nepřátelské útoky. Nedávná cvičení, která Putin nařídil pro nácvik použití taktických jaderných zbraní, potvrzují, že uniklé dokumenty odpovídají aktuální ruské vojenské doktríně, jak uvádí Financial Times.
Podle analýz a komentářů bývalých představitelů může schopnost Ruska zahájit útoky na Evropu znamenat, že různé cíle na kontinentu budou ohroženy v případě konfliktu s NATO v zemích jako jsou pobaltské státy a Polsko. Jeffrey Lewis, profesor na Middlebury Institute of International Studies, uvedl, že ruská vojenská doktrína směřuje k totální válce. Ačkoliv Kreml od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 opakovaně vyhrožoval jadernými útoky, tyto hrozby se dosud nenaplnily. Nicméně, na začátku tohoto roku Rusko provedlo série cvičení zaměřených na taktické jaderné údery.
Tajné dokumenty odhalují strategii Ruska v případě vojenského konfliktu, která zahrnuje oslabení vojenského a ekonomického potenciálu nepřítele. Jaderné údery mají sloužit nejen k ničení, ale také k demonstraci síly a zastrašení. Dokumenty zdůrazňují vysokou manévrovací schopnost ruského námořnictva, které může provádět náhlé a preventivní útoky z různých směrů, přičemž taktické jaderné zbraně mají být použity v kombinaci s jinými ničivými prostředky.
Podle těchto dokumentů má Rusko v případě jaderného útoku na seznamu 32 cílů, které zahrnují pobřežní oblasti severozápadní Skandinávie, Baltského moře, severní pobřeží Německa, francouzské pobřeží, východ a severozápad Norska, sever Polska, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko a evropskou část Turecka.
Dokumenty také naznačují, že Rusko by mohlo využít své spojence, jako jsou Ázerbájdžán, Írán, Severní Korea a Čína, k podpoře svých vojenských operací.
Bývalý vysoký představitel NATO William Alberque varoval, že odhalené ruské operační plány představují pouze malý úsek z mnohem širšího rozsahu cílů. Podle jeho názoru zahrnují ruské plány stovky až tisíce cílů napříč Evropou, včetně vojenských objektů a kritické infrastruktury.
Související
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
Ukrajina nasadí proti Rusku "zázračnou zbraň". Může s ní zkusit zabít Putina
válka na Ukrajině , Ruská armáda , Rusko , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák