Si Ťin-pching byl opět jednomyslně už potřetí zvolen čínským prezidentem

Čínský parlament dnes jednomyslně zvolil prezidentem země dosavadní hlavu státu Si Ťin-pchinga, a to na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Podle agentury AP je možné, že devětašedesátiletý politik u moci zůstane doživotně. Agentura Reuters ho označuje za nejmocnějšího vůdce této asijské velmoci od zakladatele komunistické Číny Mao Ce-tunga.

Si Ťin-pching je prezidentem od března 2013 a v čele Komunistické strany Číny stojí od listopadu 2012. Podle dříve platných pravidel by letos v úřadu hlavy státu musel skončit, parlament ale v roce 2018 z ústavy vyškrtl klauzuli omezující výkon funkce na dva po sobě jdoucí mandáty. Si Ťin-pching tedy může teoreticky vládnout neomezeně dlouho.

Už loni v říjnu si zajistil třetí pětileté funkční období jako generální tajemník komunistické strany a dnes k tomu znovu přidal i prezidentský úřad, když se pro něj podle AP vyslovilo 2952 delegátů a žádný nebyl proti. Parlament jej zvolil také vrchním velitelem Čínské lidové osvobozenecké armády.

Si Ťin-pching v průběhu let obsadil vedení vládnoucí komunistické strany svými stoupenci, takže jeho dnešní zvolení se všeobecně předpokládalo. Žádný seznam kandidátů nebyl zveřejněn a panuje přesvědčení, že dnes zvolení politici neměli žádné soupeře, uvedla AP.

Viceprezidentem, jehož pozice je spíše symbolická, se dnes stal osmašedesátiletý Chan Čeng. Ten byl v minulosti starostou mnohamilionové Šanghaje a do loňska také členem politbyra.

Novým předsedou parlamentu je šestašedesátiletý Čao Le-ťi, který si získal prezidentovu důvěru jako někdejší šéf vlivné disciplinární komise čínské komunistické strany. Komise vede protikorupční tažení, jež podle názoru politologů pomohlo prezidentovi zbavit se svých odpůrců.

Nový premiér bude oznámen v sobotu a podle předpokladů se jím stane třiašedesátiletý někdejší šanghajský stranický vůdce a prezidentův spojenec Li Čchiang. Ten proslul především nekompromisní kampaní proti šíření covidu-19 v Šanghaji, která loni na jaře zahrnovala mimo jiné dlouhodobé přísné uzávěry. Li tehdy věrně hájil prezidentovu politiku nulového covidu, navzdory stížnostem obyvatel města, kteří kritizovali špatný přístup k potravinám, lékům a základním službám.

Stanice BBC v souvislosti s prezidentovou účastí na zasedání parlamentu upozornila i na drobný detail. Od nedělního začátku zasedání má prezident před sebou na stole připravené vždy dva šálky na čaj, zatímco ostatní členové čínského vedení se musejí spokojit s jedním. Podle novinářky BBC Celie Hattonové by mohlo jít o nenápadnou demonstraci síly. "Dokonce i takovými drobnostmi, jako jsou dva šálky, se prezident může vyčleňovat," prohlásila Hattonová. Uznává ale, že vysvětlení může být i jednodušší - že má zkrátka prezident Si jen větší žízeň.

V čínské politice hrály symboly vždy velkou roli. V minulosti například směli pouze císaři nosit žlutý šat. Dva šálky se před Si Ťin-pchingem poprvé objevily v roce 2021, připomíná BBC.

Letošní týdenní zasedání parlamentu se koná v problematické době pro Čínu i pro samotného prezidenta, který po protivládních protestech v prosinci po třech letech náhle ukončil přísná opatření proti šíření koronaviru, což si podle západních pozorovatelů vyžádalo množství obětí. Politika nulové tolerance, která držela miliony lidí doma, předtím frustrovala řadu obyvatel a zároveň brzdila čínskou ekonomiku - růst hrubého domácího produktu (HDP) loni v Číně zpomalil na tři procenta.

"Ve třetím období se prezident Si bude muset zaměřit na oživení ekonomiky," uvedl odborník na čínskou politiku Willy Lam. "Pokud ale bude pokračovat v tom, co dělal dosud, tedy upevňovat vliv strany a státu na soukromý sektor a vést konflikt se Západem, nejsou vyhlídky příliš povzbuzující," dodal.

Související

Ilustrační foto

Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů

Americká Spolková komise pro komunikace (FCC) v úterý oznámila zákaz dovozu a prodeje čínských humanoidních robotů, přičemž jako hlavní důvod uvedla neakceptovatelná rizika pro národní bezpečnost Spojených států. Tento krok představuje další z řady opatření, jimiž se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží systematicky vytlačovat čínské technologie z amerického trhu.

Více souvisejících

Čína Si Ťin-pching

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

5. srpna 2026 18:31

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

5. srpna 2026 17:17

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy