Co se stane, když se změny počasí střetnou s násilím? 17 států čelí zásadnímu problému

Změna klimatu je sama o sobě devastující silou, která způsobuje záplavy, sucho a zvyšuje teploty po celém světě. Pro země již destabilizované konflikty však tato krize prohlubuje humanitární potřeby a zhoršuje nebezpečné situace. Tato realita dopadá na komunity, které se nacházejí na rozhraní klimatické zranitelnosti a pokračujících konfliktů.

Mezinárodní záchranný výbor (IRC) identifikoval 17 zemí, které čelí brutálním konfliktům, zatímco stojí v první linii globální klimatické krize, kterou samy nezpůsobily. Tyto země nesou nepřiměřené břemeno dopadů změny klimatu, varují ochránci přírody.

Těchto 17 států, mezi nimiž jsou například Afghánistán, Somálsko, Sýrie a Jižní Súdán, tvoří 10,5 % světové populace a podílí se jen 3,5 % na globálních emisích skleníkových plynů. Tento střet změny klimatu a konfliktů představuje obrovskou výzvu, ale řešení jsou možná.

Komunity v těchto oblastech prokázaly mimořádnou odolnost, ale potřebují více podpory pro adaptaci, obnovu a budování udržitelné budoucnosti. IRC spolupracuje s těmito komunitami, aby zmírnil okamžité dopady změny klimatu.

Změna klimatu v konfliktních zónách vede k přesídlení, nedostatku zdrojů a násilí. V zemích, kde již probíhá konflikt, klimatické šoky, jako sucho či povodně, zhoršují destabilizaci. Nedostatek klíčových zdrojů, jako je voda a obdělávaná půda, vytváří napětí mezi skupinami, což vede k dalšímu násilí a komplikuje obnovu komunit.

Navzdory těmto výzvám je možná obnova díky smysluplným investicím do klimatické odolnosti a budování míru.

Sýrie je příkladem, jak změna klimatu komplikuje situaci. Desetiletí násilí zničilo infrastrukturu včetně vodovodů a kanalizací, což zvyšuje zranitelnost vůči nemocem. Kvůli suchu a poklesu hladiny řeky Eufrat jsou lidé odkázáni na kontaminované zdroje vody.

Výsledkem je cholera, jejíž vypuknutí v roce 2022 se dosud nepodařilo dostatečně zvládnout. IRC poskytuje hygienické služby a obnovuje zdravotní infrastrukturu, což pomáhá komunitám přizpůsobit se klimatickým změnám.

Somálsko trpí přímými i nepřímými dopady změny klimatu. Prodloužená období sucha a změny dešťových vzorců způsobují katastrofální neúrodu, úhyn dobytka a rostoucí potravinovou nejistotu. IRC zde pomáhá rodinám prostřednictvím programů, které podporují udržitelnou zemědělskou výrobu a odolnost vůči budoucím klimatickým otřesům.

Klimatické finance jsou klíčovým nástrojem pro zmírnění rizik změny klimatu a ochranu živobytí. IRC pracuje s komunitami v oblastech, jako je Sahel, Sýrie nebo Nigérie, kde podporuje projekty zaměřené na vodní bezpečnost, potravinové systémy a zdravotnickou infrastrukturu. Příklady zahrnují varovné systémy proti povodním a projekty zajišťující semenný materiál.

Investice do těchto projektů umožní komunitám nejen čelit aktuálním výzvám, ale také se připravit na budoucnost.

Data jsou jasná: Země nejvíce zasažené klimatickou a konfliktovou krizí patří mezi nejchudší a nejzranitelnější. Potřebují větší podporu pro přizpůsobení se změně klimatu a překonání extrémní chudoby, vysídlování a politické nestability.

Mezinárodní komunita musí zvýšit investice do programů zaměřených na klimatickou odolnost a prevenci konfliktů. Integrovaná řešení, která kombinují klimatickou adaptaci a budování míru, zajistí, že tyto země budou schopny nejen přežít, ale i prosperovat.

Související

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

Více souvisejících

Klimatické změny afrika

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Zemětřesení, ilustrační foto

Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují

Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla

Donald Trump přistoupil k dalšímu radikálnímu kroku v oblasti mezinárodního obchodu a uvalil nová cla na více než 80 zemí světa. Tento krok má plynule nahradit plošnou desetiprocentní sazbu, jejíž platnost vypršela v pátek. Mezi zasaženými státy jsou nejbližší američtí spojenci i klíčoví obchodní partneři včetně Velké Británie, Kanady, Mexika, Austrálie, Číny nebo členských zemí Evropské unie, kterým úřady vyměřily poplatky ve výši 10 až 12,5 procenta.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil

Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.

před 4 hodinami

včera

Senioři, ilustrační fotografie.

Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.

včera

včera

včera

UH-1Y Venom

Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů

Armáda poskytla další informace k dnešnímu tragickému pádu vrtulníku UH-1Y Venom s pěti osobami na palubě. K nehodě došlo po poledni na základně v Náměšti nad Oslavou. Jeden voják zemřel, čtyři další utrpěli zranění. Stroj podle dosavadních zjištění padal desítky metrů. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League

Jedna z největších hvězd českého fotbalu současnosti a jedna z opor reprezentace Pavel Šulc by mohl ještě před začátkem nové sezóny 2026/27 změnit své působiště. Dosavadní zaměstnavatel českého záložníka Lyon se totiž potýká s finančními problémy a tak není divu, že chce svou situaci řešit i prostřednictvím prodeje svých hráčů. V případě Šulce se v poslední době mluví o zvýšeném zájmu ze strany anglického Leedsu, účastníka Premier League, přičemž částka, za kterou by na Ostrovy mohl Šulc odejít se pohybuje kolem 25 milionů eur (v přepočtu zhruba 600 milionů korun).

včera

včera

R. James Woolsey

Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů

Ve věku osmdesáti čtyř let zemřel bývalý ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) R. James Woolsey, který stál v čele agentury v klíčovém období po skončení studené války. Někdejší vysoký bezpečnostní činitel skonal ve svém domě ve Washingtonu v důsledku mozkové mrtvice. Zprávu o jeho úmrtí potvrdila jeho manželka Conchita Sarnoff Woolseyová.

včera

včera

Zřícený vojenský stroj UH-1Y Venom

V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě

Vojenskou základnou v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku otřásla ve čtvrtek kolem poledne tragická událost. V areálu 22. základny vrtulníkového letectva došlo k havárii víceúčelového armádního vrtulníku UH-1Y Venom. Na palubě stroje se v momentě pádu nacházela pětičlenná vojenská posádka. Neštěstí si vyžádalo jeden lidský život.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

včera

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

včera

včera

včera

22. července 2026 21:16

Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti

Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy