Co se stane, když se změny počasí střetnou s násilím? 17 států čelí zásadnímu problému

Změna klimatu je sama o sobě devastující silou, která způsobuje záplavy, sucho a zvyšuje teploty po celém světě. Pro země již destabilizované konflikty však tato krize prohlubuje humanitární potřeby a zhoršuje nebezpečné situace. Tato realita dopadá na komunity, které se nacházejí na rozhraní klimatické zranitelnosti a pokračujících konfliktů.

Mezinárodní záchranný výbor (IRC) identifikoval 17 zemí, které čelí brutálním konfliktům, zatímco stojí v první linii globální klimatické krize, kterou samy nezpůsobily. Tyto země nesou nepřiměřené břemeno dopadů změny klimatu, varují ochránci přírody.

Těchto 17 států, mezi nimiž jsou například Afghánistán, Somálsko, Sýrie a Jižní Súdán, tvoří 10,5 % světové populace a podílí se jen 3,5 % na globálních emisích skleníkových plynů. Tento střet změny klimatu a konfliktů představuje obrovskou výzvu, ale řešení jsou možná.

Komunity v těchto oblastech prokázaly mimořádnou odolnost, ale potřebují více podpory pro adaptaci, obnovu a budování udržitelné budoucnosti. IRC spolupracuje s těmito komunitami, aby zmírnil okamžité dopady změny klimatu.

Změna klimatu v konfliktních zónách vede k přesídlení, nedostatku zdrojů a násilí. V zemích, kde již probíhá konflikt, klimatické šoky, jako sucho či povodně, zhoršují destabilizaci. Nedostatek klíčových zdrojů, jako je voda a obdělávaná půda, vytváří napětí mezi skupinami, což vede k dalšímu násilí a komplikuje obnovu komunit.

Navzdory těmto výzvám je možná obnova díky smysluplným investicím do klimatické odolnosti a budování míru.

Sýrie je příkladem, jak změna klimatu komplikuje situaci. Desetiletí násilí zničilo infrastrukturu včetně vodovodů a kanalizací, což zvyšuje zranitelnost vůči nemocem. Kvůli suchu a poklesu hladiny řeky Eufrat jsou lidé odkázáni na kontaminované zdroje vody.

Výsledkem je cholera, jejíž vypuknutí v roce 2022 se dosud nepodařilo dostatečně zvládnout. IRC poskytuje hygienické služby a obnovuje zdravotní infrastrukturu, což pomáhá komunitám přizpůsobit se klimatickým změnám.

Somálsko trpí přímými i nepřímými dopady změny klimatu. Prodloužená období sucha a změny dešťových vzorců způsobují katastrofální neúrodu, úhyn dobytka a rostoucí potravinovou nejistotu. IRC zde pomáhá rodinám prostřednictvím programů, které podporují udržitelnou zemědělskou výrobu a odolnost vůči budoucím klimatickým otřesům.

Klimatické finance jsou klíčovým nástrojem pro zmírnění rizik změny klimatu a ochranu živobytí. IRC pracuje s komunitami v oblastech, jako je Sahel, Sýrie nebo Nigérie, kde podporuje projekty zaměřené na vodní bezpečnost, potravinové systémy a zdravotnickou infrastrukturu. Příklady zahrnují varovné systémy proti povodním a projekty zajišťující semenný materiál.

Investice do těchto projektů umožní komunitám nejen čelit aktuálním výzvám, ale také se připravit na budoucnost.

Data jsou jasná: Země nejvíce zasažené klimatickou a konfliktovou krizí patří mezi nejchudší a nejzranitelnější. Potřebují větší podporu pro přizpůsobení se změně klimatu a překonání extrémní chudoby, vysídlování a politické nestability.

Mezinárodní komunita musí zvýšit investice do programů zaměřených na klimatickou odolnost a prevenci konfliktů. Integrovaná řešení, která kombinují klimatickou adaptaci a budování míru, zajistí, že tyto země budou schopny nejen přežít, ale i prosperovat.

Související

Ilustrační foto

Svět se 10 let snažil zastavit změny počasí. Letos selhal

Svět vstupuje do období, které zcela mění dosavadní příběh o klimatických změnách. Příštích deset let bude zásadním milníkem, jenž určí, jaký osud planetu čeká. Téměř desetiletí se vědci, politici a environmentální aktivisté sjednocovali kolem jediné výzvy: „Udržme oteplování pod 1,5 °C.“ Tento cíl, zakotvený v Pařížské dohodě z roku 2015, měl zabránit tomu, aby globální oteplení přesáhlo 1,5 °C oproti předindustriální době.

Více souvisejících

Klimatické změny afrika

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 40 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 10 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy