Do Istanbulu úspěšně dopluly obě lodě vezoucí ukrajinské obilí, ruské blokádě navzdory

Dnes ráno do Istanbulu doplula druhá loď vezoucí ukrajinské obilí. Aroyat v pátek úspěšně vyplula z ukrajinského přístavu Čornomorsk, ačkoli Rusko vyhrožovalo, že napadne každou loď plující do či z ukrajinských přístavů. Dříve do Istanbulu doplulo i plavidlo Resilient Africa.

Loď vyplula z ukrajinského přístavu Čornomořsk v pátek, uvedl ukrajinský ministr dopravy Olexadr Kubrakov. Od červencového odstoupení Moskvy od obilné dohody jde o druhé plavidlo s obilím, které vyplulo z Čornomořsku navzdory ruské námořní blokádě Černého moře.

Loď Aroyat, která pluje pod vlajkou Palau, dovezla 17.600 tun obilí, napsal Kubrakov v příspěvku na sociální síti. Ukrajina testuje nový koridor pro vývoz obilí přes Černé moře mimo mezinárodní vody, který využívá trasy podél pobřeží Bulharska a Rumunska, členských zemí Severoatlantické aliance.

První plavidlo, nákladní loď Resilient Africa, vyplulo z Čornomořska v úterý s 3000 tunami pšenice. Kyjev dříve úspěšně vyslal přes tento koridor několik nákladních lodí bez obilí.

Ukrajina vyhlásila minulý měsíc "humanitární koridor" v Černém moři, aby uvolnila lodi ve svých přístavech po začátku ruské plnohodnotné invaze v únoru 2022. Tímto krokem se snaží obejít faktickou blokádu ze strany Ruska, která vznikla po odstoupení Moskvy od dohody, která umožňovala Kyjevu vyvážet obilí.

Ruská armáda od července, kdy Moskva odstoupila od černomořské obilné dohody, pravidelně ostřeluje oblasti na jihozápadě Ukrajiny, kde jsou přístavy a jiná kritická infrastruktura nezbytná pro lodní dopravu. Tyto útoky se přitom často odehrávají v blízkosti území Rumunska, členské země NATO. 

Ukrajina plánovala už v srpnu zvýšit vývoz obilí a olejnin ze současných 2 milionů tun měsíčně na 3 miliony tun a v blízké budoucnosti na 4,5 milionu tun. Na svém webu uvedla Ukrajinská obilná asociace, která dodala, že po zastavení černomořských dohod bude vývoz probíhat přes dunajské přístavy.

Podle Mykoly Horbačova, prezidenta Ukrajinské asociace obilí, se plánuje také export obilí přes evropskou infrastrukturu po železnici a silnici. "To Ukrajině umožňuje vyvážet zhruba 3,5 milionu tun měsíčně. A v blízké budoucnosti, se zlepšením, export dosáhne 4,5 milionu tun za měsíc," uvedl.

Pro Ukrajinu je teď podle něj nesmírně důležité vyřešit otázku snížení nákladů na logistiku. "Pokud nezlevníme (logistiku) pro naše zemědělce, kteří pracují bez jakýchkoli dotací, mohou snížit osevní plochy na příští sezónu. ro nás to nebude problém, Ukrajina bude mít obilí, ale svět zůstane bez ukrajinského obilí," dodal.

Doporučené články

Horbačov upozornil, že Ukrajina před válkou expedovala jen přes černomořské přístavy 7 milionů tun obilí měsíčně. Kvůli zrušení dohod je ale vývoz touto cestou nyní zastaven. Vyjádřil také přesvědčení, že mezinárodní společenství "musí najít způsoby a mechanismy, jak donutit Rusko, aby se Černomořská obilná iniciativa nezastavila a Ukrajina nadále krmila svět."

Rusko se v červenci rozhodlo odstoupit od obilné dohody, kterou loni mezi Moskvou a Kyjevem zprostředkovaly OSN a Turecko. Ankara chce, aby se znepřátelené strany vrátily k plnění dohody a použily ji jako základ pro mírová jednání. Rusko od té doby opakuje, že je ochotno se k dohodě vrátit, budou-li splněny jeho požadavky. Moskva dříve požadovala například zrušení omezení pro vývoz ruského obilí a hnojiv na světové trhy.

Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.

Doporučené články

V červenci ale definitivně přestala platit. "Bohužel, část ujednání týkající se Ruska nebyla dosud splněna. Jejich platnost tedy skončila," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že určité části dohod týkající se Ruska nebyly naplněny. Platnost smluv vypršela a Peskov dodal, že jakmile budou splněny ruské podmínky, Moskva se "okamžitě" vrátí k dohodám.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ruský krok označil za bezohledný. Rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody je bezohledné, protože hladovějícím lidem ve světě ještě více ztíží přístup k potravinám, prohlásil

Generální tajemník OSN António Guterres podotkl, že za rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody "zaplatí" miliony lidí. Dohoda byla podle šéfa OSN "záchranným lanem pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a majákem naděje v problematickém světě". Dodal, že Rusko svým odstoupením zasadilo úder lidem v nouzi po celém světě.

Doporučené články

Podle Reuters navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT. 

Zdroje Reuters potvrdily, že Evropská unie zvažovala připojení této banky, a podle informací šéfa OSN navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody na několik měsíců a poskytnutí EU času na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.

Rusko totiž dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s nedostatečným splněním jeho požadavků v oblasti obchodu a Moskva požaduje mimo jiné právě opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se specializuje na půjčky pro zemědělce, ale podle Západu je ovládána Kremlem.

Doporučené články

Putin se kvůli dohodě setkal i s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních témat této schůzky bylo projednání možnosti obnovení dohody. Jednání trvalo tři hodiny, po nichž prezident Putin zdůraznil, že Moskva je připravena vrátit se k dohodě o vývozu obilí, avšak až po splnění ruských požadavků.

Ruský prezident opětovně obvinil Západ, že ho při obilné dohodě "podrazil", protože neplnil jeho požadavky týkající se odstranění překážek pro vývoz ruských zemědělských výrobků a hnojiv. Současně obvinil Ukrajinu, že využila obilnou dohodu k "teroristickým útokům", jak Moskva označuje ukrajinské útoky na ruské válečné lodě a Krymský most.

Šéf Kremlu deklaroval, že takový vývoj nelze tolerovat. Mezi opatřeními zmínil i slib dodání jednoho milionu tun obilí za výhodnou cenu Turecku, které bude určeno pro předání nejchudším zemím na světě, uvedla agentura Reuters.

Doporučené články

Obilná dohoda přitom hraje důležitou roli v řešení globální krize v oblasti potravinového zabezpečení a přispěla k nižším cenám obilí. Podle statistik Evropské unie bylo do května 2023 v rámci Černomořské obilné iniciativy vyvezeno více než 30 milionů tun obilí a dalších potravin.

Více než 50 % nákladu tvořila kukuřice, na niž nejcitelněji dopadly důsledky blokády ukrajinských zásob na začátku války. Kukuřici bylo třeba rychle přemístit, aby bylo vytvořeno místo pro pšenici z letní sklizně.

64 % pšenice vyvezené v rámci dohody přitom putuje do rozvojových zemí. Od zahájení iniciativy v srpnu 2022 opustilo podle EU ukrajinské přístavy více než 625 000 tun pšenice směřující do Etiopie, Jemenu, Afghánistánu, Súdánu, Somálska, Keni a Džibutska. Kukuřice se vyváží téměř rovným dílem do rozvinutých a rozvojových zemí. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině obilí, pšenice lodní doprava Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena odmítla snížit pomoc Izraeli i poté, co ho neúspěšně vyzvala ke zklidnění situace v Pásmu Gazy. Nastupující prezident Donald Trump v této politice patrně nepoleví, bude ale chtít po Izraelcích jasné výsledky. Situace na Blízkém východě se nadále komplikuje, proti Izraeli se po boku Íránu postavila dokonce Saúdská Arábie. 

včera

včera

včera

Donald Trump a Joe Biden se setkali v Bílém domě. (13.11.2024)

Trump poprvé od voleb opustil Floridu. Biden ho přijal v Bílém domě

Zvolený americký prezident Donald Trump se dnes poprvé od konce prvního mandátu vrátil do Bílého domu. Přivítal ho tam úřadující prezident Joe Biden, který hostil ceremonii předznamenávající poklidné předání moci v USA po listopadových volbách. O setkání informovala stanice NBC News. 

včera

Vláda ČR

České trestní právo se má změnit. Blažek prosadil zásadní novelu

České trestní právo projde velkou modernizací, jejímž cílem je zrychlení a zvýšení efektivnosti trestního řízení a také odlehčení tuzemského vězeňství. Návrh novely trestního zákoníku, který přichází s řadou změn, schválila vláda na středeční schůzi. Projednala i návrh na pokrytí škod, jež způsobily povodně na vodohospodařské infrastruktuře a dalším státním majetku spadajícím pod ministerstvo zemědělství, zabývala se také realizací dostavby části Pražského okruhu.

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Březinová

Cena, kterou za slibované odsuny přistěhovalců zaplatí americká společnost, bude obrovská, říká Březinová pro EZ

Nově zvolený americký prezident Donald Trump během kampaně slíbil velice přísný přístup k migraci – promluvil dokonce o masivních deportacích všech nelegálních přistěhovalců. Nejen o tom, jestli má šanci se svými plány uspět a proč je téma migrace v regionu Amerik tak důležité, pro EuroZprávy.cz promluvila amerikanistka a historička Kateřina Březinová, která v současnosti vede Iberoamerické centrum Metropolitní univerzity Praha a hostuje jako badatelka v London School of Economics.

včera

COP29

COP29: Na boj s extrémním počasím potřebujeme obrovské finanční prostředky, shodli se lídři

Koalice světových lídrů, zahrnující představitele průmyslových zemí i států ohrožených klimatickými změnami, na konferenci OSN o změně klimatu (COP29) v Baku vyzvala k významnému navýšení finanční podpory pro klimatická opatření. Jak informovala agentura DPA, v prohlášení koalice se zdůrazňuje naléhavá potřeba mobilizovat obrovské finanční prostředky pro boj s klimatickou krizí.

včera

včera

včera

včera

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Skandál na COP29: Prezident Ázerbájdžánu obhajoval produkci plynu, předseda konference byl ve vedení ropné firmy

Prezident hostitelské země COP29 Ázerbájdžánu sdělil na konferenci OSN o klimatu, že ropa a plyn jsou „Božím darem“. Ilham Alijev kritizoval „falešné zprávy“ Západu o emisích své země a prohlásil, že národy „by neměly být obviňovány“ za své zásoby fosilních paliv. Ázerbájdžán plánuje v příštím desetiletí zvýšit produkci plynu až o třetinu.

včera

včera

včera

Pete Hegseth

Trumpův muž pro Pentagon. Ministrem obrany má být moderátor Fox News

Budoucí americký prezident Donald Trump jmenoval ministrem obrany svého oblíbence Peta Hegsetha. Opozice má z jeho přístupu obavy, neboť existuje riziko, že se pokusí tradičně neutrální armádu politizovat a dostat na svou stranu tak, ať mu pomáhá s likvidací seznamu nepřátel. Lidé z Trumpova okolí jsou k jeho výběru údajně rovněž skeptičtí.  

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hašek do reprezentace na Ligu národů poprvé nominoval Šína. Schick opět chybí

Českou fotbalovou reprezentaci čekají v listopadu další dva zápasy v Lize národů, přičemž tentokrát se představí nejprve v Albánii a pak doma s Gruzií. Není proto divu, že se kouč národního týmu Ivan Hašek musel opět rozhodnout, které hráče nominuje na tato utkání. Z nominace, kterou zveřejnil v pátek, vyplývá, že její součástí je poprvé pouze záložník ostravského Baníku Matěj Šín a také to, že i tentokrát mezi pětadvaceti nominovanými chybí kanonýr Patrik Schick, který ještě není zdravotně stoprocentně fit. Kouč Hašek už musel učinit změny v nominaci po omluvenkách několika hráčů.

včera

Trump má oficiální roli pro Muska. Svěřil mu nový projekt Manhattan

Zvolený americký prezident Donald Trump má oficiální roli pro miliardáře Elona Muska. Boháč bude stát v čele úřadu, který hodlá posuzovat vládní efektivitu, uvedla stanice NBC News. Pomáhat mu bude Vivek Ramaswamy, Trumpův soupeř z republikánských primárek. Trump tak naplní slib z kampaně, že Musk bude mít dohled nad vládním utrácením.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy