Do Pásma Gazy přijel největší humanitární konvoj od počátku konfliktu

OCHA uvedl, že jde o "největší dodávku humanitární pomoci od 21. října", kdy byly obnoveny dodávky pomoci z Egypta do pásma Gazy přes hraniční přechod Rafáh. Upřesnil, že od té doby do Gazy vstoupilo celkem 117 kamionů s pomocí.

Civilisté v pásmu Gazy čelí kritickému nedostatku potravin, vody, léků a paliva od útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října. Před vypuknutím konfliktu přijíždělo do Gazy každý den přibližně 500 kamionů s humanitární pomocí.

Zatím poslední pomoc dorazila do Pásma Gazy minulý týden, kdy prostřednictvím hraničního přechodu Rafáh přijel z Egypta lékařský tým a deset nákladních vozů vezoucích vodu, potraviny a léky. V předchozích dnech dorazily do enklávy čtyři konvoje humanitární pomoci.

V pátek ráno dorazilo do Pásma Gazy prostřednictvím hraničního přechodu Rafáh deset zahraničních lékařů a konvoj obsahující deset nákladních aut, sdělil nejmenovaný palestinský úředník Reuters. Celkový počet nákladních vozidel, která dorazila z Egypta do obléhaného palestinského území od začátku konfliktu, tak vzrostl na 127.

Od minulé soboty dorazily do pátku do Gazy čtyři humanitární konvoje. Ten poslední čítal osm nákladních vozidel naložených zásobami vody, potravin a léků. Pět nákladních vozidel přitom obsahovalo vodu, dvě byly naloženy potravinami a jedno léky, uvádí se v prohlášení Červeného kříže. Americký prezident Joe Biden přitom v úterý uvedl, že pomoc nepřichází do válkou sužované Gazy dostatečně rychle.

Do Gazy o minulém víkendu dorazily dva konvoje s humanitární pomocí, které překročily hraniční přechod Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy. Konvoje zahrnovaly celkem 37 nákladních vozů.  Podle informací agentury Reuters, která cituje pracovníka humanitární organizace a dva bezpečnostní zdroje, byl do Pásma Gazy vpuštěn v pondělí třetí konvoj.

Kamiony s humanitární pomocí, které několik dní čekaly na Sinajském poloostrově, začaly překračovat hranice na přechodu Rafáh z Egypta do Pásma Gazy v sobotu. V Pásmu Gazy se humanitární situace zhoršuje a místní obyvatelé podle humanitárních organizací nutně potřebují dodávky pomoci. 

Odpovědná pracovnice Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě, Juliette Toumaová, v sobotu uvedla, že konvoj s pomocí je sice vítaný, ale v kontextu celkových potřeb v Pásmu Gazy představuje pouze malou část. Civilisté v Gaze potřebují nepřetržitý přístup k humanitární pomoci, včetně paliva pro vodní čerpadla, a to i v nemocnicích, kde lékaři ošetřují velké množství zraněných osob.

Izraelská armáda uvedla, že humanitární pomoc bude směřována pouze do jižních částí Pásma Gazy, a vyzvala palestinské civilisty, aby se do těchto oblastí přesunuli, aby se vyhnuli bojům s Hamásem.

Guterres uvedl, že palestinská enkláva s 2,4 miliony obyvatel zažívá "humanitární katastrofu". Vyjmenoval tři bezprostřední cíle: neomezenou humanitární pomoc civilistům v pásmu Gazy, okamžité a bezpodmínečné propuštění všech rukojmích unesených z Izraele a odhodlané úsilí omezit násilí ve snaze zabránit eskalaci konfliktu.

Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví 8000 lidí, dalších 20 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 200 rukojmích.  

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 9400, zraněno je nejméně 23 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice dorazily už čtyři humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."