Erdoganova prohra by znamenala úlevu na Západě a úzkost v Moskvě

Evropští představitelé by uvítali "přátelštější Turecko", zatímco Rusko by mohlo ztratit důležité ekonomické a diplomatické partnery, pokud by turecký prezident ztratil moc v nedělních volbách.

Nedělní prezidentské volby v Turecku jsou ostře sledované ve všech západních metropolích, v sídle NATO, ale hlavně v Kremlu. Podle serveru The New York Times bude mít výsledek voleb vliv na dlouhodobou zprostředkovatelskou roli Turecka ve složitých a často napjatých vztazích mezi Západem a Ruskem.

S tím, jak se prezident Erdogan v průzkumech propadá za svým vyzyvatelem Kemalem Kilicdarogluem, diplomacie se koncentruje na vyhlídku, že by Erdogan mohl prohrát tyto důležité volby ve velmi napjaté době.

Západní politici se sice nechtějí veřejně vyjadřovat k volbám, aby se nezdálo, že se vměšují do turecké domácí politiky, je ale obecně známo, že by byli spokojeni, kdyby Erdogan prohrál a Turecko se stalo snazším a přátelštějším partnerem.

Rusko má silný vliv na výsledek tureckých voleb, protože "Erdoganovo" Turecko se stalo pro Rusko důležitým ekonomickým partnerem a občas i diplomatickým prostředníkem. Toto partnerství nabralo po ruské invazi na Ukrajinu ještě větší význam. Erdoganova nezávislá zahraniční politika, kterou prosazoval během svých 20 let u moci způsobila frustraci jeho západních spojenců a umožnila Moskvě vstoupit do tureckých diplomatických vztahů.

Rozhodnutí odmítnout západní sankce vůči Moskvě a těžit z levné ruské ropy posílilo vztahy mezi Tureckem a Ruskem. I když turecká ekonomika se stále potýká s problémy. Erdogan také rozhořčil své spojence v NATO blokováním švédské kandidatury do aliance podmínkou a požadavkem vydání kurdských uprchlíků.

Erdoganova vláda se podle západních úředníků vzdaluje evropským hodnotám a normám, jako je právní stát a svoboda tisku. Pro NATO je naděje, že změna vedení v Turecku ukončí patovou situaci ohledně schválení členství Švédska ve vojenské alianci. Zároveň Erdoganova spolupráce s Putinem a jeho rostoucí autoritářství vedou některé úředníky a kongresmany k návrhu na vyloučení Turecka z NATO. Vítězství opozice v tureckých volbách by oslabilo Erdogana i Putina.

Turecký prezident odmítl západní sankce vůči Rusku a umožnil tak Turecku těžit z levné ruské energie a zásobovat tak Moskvu zbožím a zdroji uprostřed zpřísňujících se západních sankcí. Kreml vidí v konfrontační Erdoganové rétorice potenciál narušit pevnost aliance NATO. Turecko také získalo příjmy z ruského cestovního ruchu a investic a Rusko staví v zemi první jadernou elektrárnu. Také si přeje, aby se Turecko stalo centrem obchodu se zemním plynem.

Turecký vůdce s Putinem sdílejí autoritářský styl vlády a konfrontační rétoriku vůči Západu, ačkoli jejich partnerství je spíše založeno na vzájemném zájmu než na ideologické spřízněnosti. Turecko a Rusko soupeří o vliv na Kavkaze a na Středním východě a podporují různé frakce v ozbrojených konfliktech v Sýrii a Libyi. Vztahy se zhoršily poté, co Turecko v roce 2015 sestřelilo ruskou stíhačku.

Neposkytuje přímou podporu Rusku ve válce na Ukrajině a dokonce povolil prodej tureckých ozbrojených bezpilotních letounů Bayraktar TB2 do Kyjeva, což vyvolalo rozhořčení Moskvy. Opoziční vůdce Kilicdaroglu navíc minulý týden obvinil Rusko ze zasahování do tureckých voleb a přestože slíbil zachovat ekonomické vazby s Ruskem, není jasné, zda by zachoval Erdoganovu rovnováhu na Ukrajině.

Vyjádřil také znepokojení velvyslanci Spojených států Jeffu Flakeaovi, po jeho setkání s opozičním vůdcem Kilicdarogluem. Evropští lídři jsou znepokojeni potenciálními povolebními otřesy, zejména pokud bude Erdogan poražen těsně nebo se volby dostanou do druhého kola. Existuje riziko ústavního patu, pokud moc bude rozdělena mezi Erdogana a nestabilní opoziční koalici ovládající parlament.

Související

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko ztrácí mocného spojence? Turecko Kreml zklamalo

Rusko vyjádřilo znepokojení nad rolí Turecka v rusko-ukrajinském konfliktu, zejména pokud jde o dodávky zbraní ukrajinským silám. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro turecký deník Hürriyet uvedl, že je pro Rusko „překvapivé“, že Turecko, které se snaží působit jako zprostředkovatel v konfliktu, pokračuje v zásobování Ukrajiny zbraněmi. 

Více souvisejících

Turecko Recep Tayyip Erdogan Kemal Kiliçdaroglu Rusko

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy