Kemal Kiliçdaroglu

Kemal Kılıçdaroğlu je ekonom a významná politická osobnost v Turecku. Zastává pozici předsedy Republikánské lidové strany (CHP). 

Kemal Kılıçdaroğlu se narodil 17. prosince 1948 v malém městě Nazimiye v provincii Tunceli. Vystudoval ekonomii na univerzitě v Ankaře a získal magisterský titul v oboru ekonomie.

Kılıçdaroğlu vstoupil byl poprvé zvolen do parlamentu jako člen Republikánské lidové strany (CHP) v roce 2002. Postupně zastával různé pozice v rámci strany a v roce 2010 byl zvolen jejím předsedou. Pod jeho vedením CHP prosazuje sociálně-demokratickou agendu a stává se hlavní opoziční silou vůči vládě.

Kılıçdaroğlu se snaží přinést změny v politickém a ekonomickém systému Turecka. Jeho reformní program se zaměřuje na boj proti korupci, posilování demokracie, dodržování lidských práv, zlepšení životních podmínek občanů a podporu sociální spravedlnosti.

Opakovaně se staví proti politice vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a jejímu předsedovi Recepovi Tayyipu Erdoğanovi. Kritizuje autoritativní tendence vlády, omezení demokratických svobod, korupci a ekonomickou nestabilitu. Kılıçdaroğlu se také snaží odhalovat údajné skandály ve vládě a vyzývá ke změně.

Kılıçdaroğlu vedl CHP do několika volebních cyklů. Navzdory několika neúspěchům v minulosti si udržuje silnou pozici jako předseda opoziční strany. Jeho kritika a alternativní politické návrhy přitahují podporu zejména od těch, kteří jsou nespokojeni s politikou AKP.

* 17. prosince 1948

Manželka: Selvi Kılıçdaroğlu

Děti: Kerem Kılıçdaroğlu

Vzdělání: Ekonomie na univerzitě Gazi v Ankaře

Související články:

Recep Tayyip Erdoğan

Turci si zvolili prezidenta. Erdogan už se prohlásil za vítěze

V Turecku v neděli proběhlo druhé kolo prezidentských voleb. Volební místnosti se uzavřely v 16 hodin, na první výsledky se ale čekalo do podvečera. Podle neoficiálních údajů ze sčítání hlasů úřadující prezident Recep Tayyip Erdogan obhájil funkci, sám už se také prohlásil za vítěze.
Recep Tayyip Erdoğan

"Víc než volby." Turecko čeká o víkendu referendum o Erdoganovi

Turci si v neděli definitivně vyberou novou či staronovou hlavu státu v druhém kole ostře sledované prezidentské volby, jejíž výsledek je očekáván i v zahraničí. Nejen výsledek prvního kola, ale také dění ve dnech, které následovaly, staví do role favorita úřadujícího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. 
Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan věří v možnou výhru v prvním kole, má však pod 50 procent

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan věří, že může obhájit funkci už v prvním kole prezidentské volby. Podle nejnovějších údajů ale potřebných 50 procent hlasů nezískal. Erdogan i jeho hlavní vyzyvatel Kemal Kilicdaroglu vzkázali, že jsou připraveni na případný duel ve druhém kole.
Recep Tayyip Erdoğan

Turci hlasovali o osudu Erdogana, o vítězi se rozhodne ve druhém kole

Voliči v Turecku odvolili v nedělních parlamentních a prezidentských volbách, od nichž se očekává těsný výsledek. Po sečtení asi 90 procent okrsků vede podle většiny tureckých médií Recep Tayyip Erdogan, který obhajuje funkci hlavy státu. Hlavním vyzyvatelem je Kemal Kilicdaroglu. Ani jeden ale v tuto chvíli nemá nad 50 procent hlasů a zřejmě tak oba postoupí do druhého kola.
Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan v poslední den kampaně obvinil opozici ze spolupráce s Bidenem

V sobotu 14. května se v Istanbulu uskutečnilo poslední předvolební shromáždění tureckého prezidenta Tayyipa Erdogana. V rámci této události prezident obvinil opozici ze spolupráce s americkým prezidentem Joem Bidenem na údajném plánu jeho svržení. Pro Erdogana jsou tyto volby největší výzvou za posledních 20 let. Vzhledem k vysokému napětí v turecké politice lze očekávat, že vývoj situace bude sledován nejen tureckou veřejností, ale i celým světem a politickými pozorovateli.
Turecká policie

V Turecku létaly pěsti. Příznivci vládní strany surově napadli šéfa opozice

Příznivci turecké vládní strany v neděli v Ankaře napadli šéfa největší opoziční strany Kemala Kiliçdaroglua. Ten se spolu s novým starostou a kolegou ze své strany Mansurem Yavaşem účastnil pohřbu tureckého vojáka zabitého při střetech s kurdskými separatisty. Z páteční smrti celkem čtyř vojáků obvinily některé provládní deníky právě Kiliçdarogluovu Lidovou republikánskou stranu (CHP), jejíž kandidáti vyhráli v nedávných místních volbách v Ankaře a v Istanbulu.

* 17. prosince 1948

Manželka: Selvi Kılıçdaroğlu

Děti: Kerem Kılıçdaroğlu

Vzdělání: Ekonomie na univerzitě Gazi v Ankaře

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 2 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky

Americký mírový plán pro Ukrajinu, o kterém se tento víkend jedná na Floridě, představuje nejintenzivnější diplomatický pokus o ukončení války od jejího začátku. Přestože vyjednavači v Miami mluví o konstruktivním posunu, dokument stále obsahuje body, které vyvolávají hluboký odpor v Kyjevě i v evropských metropolích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy