EU chce reformovat trh s elektřinou. Způsobem, kdy nelze vyloučit nedostatek energie

Otázkou je, zda by to mohlo mít nějaký vliv na ceny energií pro konečné zákazníky. Ekonomové říkají, že země Evropské unie se snaží dosáhnout dohody ohledně plánovaných nových pravidel pro trh s elektřinou. Hlavní diskuse se soustředí kolem otázky prodloužení dotací pro uhelné elektrárny jako součást reformy a rozšíření státní podpory pro ostatní typy elektráren. „Jeden z hlavních problémů spočívá v nadále využívaných uhelných zdrojích, které představují významný zdroj emisí CO2,“ řekl serveru EuroZpravy.cz Kryštof Míšek, analytik společnosti analytik Argos Capital. 

Faktem totiž je, že vědci upozorňují, že pokud máme zabránit nejzávažnějším dopadům klimatických změn, je nutné rapidně omezit jejich používání v průběhu tohoto desetiletí. Analytici ale soudí, že v krátkodobém horizontu by tato reforma mohla znamenat zvýšení cen elektřiny a nákladů pro spotřebitele, neboť se trh bude přizpůsobovat novým „strukturám“. „To by mohlo negativně ovlivnit domácnosti a podniky, zejména ty s omezenými finančními prostředky. V roce 2023 domácí ekonomika zaznamenala 27procentní nárůst svého čistého exportu elektřiny, čímž se stala třetím největším čistým vývozcem elektřiny v Evropské unii. Přesto odborníci očekávají útlum v příštích letech a přerod z čistého vývozce k dovozci energií,“ vysvětlil pro EuroZpravy.cz Kryštof Míšek.

Dalším bodem, kterého si navrhovaná reforma Evropské komise dost všímá, je zavedení dlouhodobých smluv o dodávkách elektřiny, které by omezily spekulace a snížily váhu krátkodobých futures kontraktů. „Tento přístup je realizován prostřednictvím tzv. smlouvy o rozdílu (contract for difference, CFD), která v rámci EU není dostatečně rozvinutá, i když například ve Velké Británii se používá od roku 2014,“ popsal Kryštof Míšek z Argos Capital. 

Smlouva o rozdílu (CFD), jak bylo uvedeno, je uzavírána mezi výrobcem elektřiny a státním orgánem na dobu až 15 let. Tato smlouva umožňuje volný pohyb cen elektřiny v předem sjednaném rozmezí, což může podle analytiků přinést určité uklidnění a předvídatelnost na energetickém trhu. 

Ovšem podle mínění Kryštofa Míška, analytika Argos Capital, existují i negativní důsledky ve fungování tohoto mechanismu. „V dlouhém období může dojít k uzamčení vysokých cen pro spotřebitele a podniky, protože trh se může vyvíjet, ale kontrakty nikoliv. Celkově se tak zdá, že navrhovaná reforma směřuje k méně tržnímu přístupu a zvyšuje pravděpodobnost i určitého možného nedostatku energie v budoucnosti. Podpora obnovitelných zdrojů energie je rovněž předmětem diskusí. V třetím květnovém týdnu byly na většině evropských energetických trhů zaznamenány záporné nebo nulové ceny elektřiny, zejména během víkendu. Tento jev naznačuje, že Evropská unie se může potýkat s významnými energetickými přebytky v letních obdobích, a naopak s nedostatkem energie v jiných částech roku,“ uvedl pro EuroZpravy.cz Kryštof Míšek.

Konečné statistiky o spotřebě a cenách elektřiny v EU za měsíc květen ukazují, že v téměř v celé sedmadvacítce došlo k dalšímu výraznému poklesu ceny elektřiny oproti dubnu. Klesá navíc i cena plynu a ve většině zemí i poptávka po obou komoditách. Ať už ale jednání o reformách trhu s elektřinou dopadne jakkoliv, ekonomové a analytici upozorňují na to, že bude pořád platit ekonomická rovnice, která říká, že když dodavatelé energií neustále nakupují energii tak, aby měli jistotu, že je jí dostatek k pokrytí poptávky, je nutné vědět, že když poptávka převyšuje nabídku, pak musí dodavatelé nakoupit více energií za současné tržní ceny, aby ten zmíněný převis pokryli. Pokud však nabídka převyšuje poptávku, musí dodavatelé přebytečnou energii prodat s jistotou levněji. Jinými slovy, pořád se vyplatí s energiemi spořit, aby dodavatelé nemuseli kupovat víc.