EU chce reformovat trh s elektřinou. Způsobem, kdy nelze vyloučit nedostatek energie

Agentury nedávno konstatovaly, že členské země Evropské unie mají rozdílné přístupy k podpoře uhelných elektráren či k možnosti regulovat ceny elektřiny. Tento „rozdílný“ přístup je také důvodem, proč se zatím schvalování reformy trhu s elektřinou zadrhlo. Ministři energetiky členských států se zatím nedohodli ani na nových pravidlech, jejichž cílem je předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny. 

Otázkou je, zda by to mohlo mít nějaký vliv na ceny energií pro konečné zákazníky. Ekonomové říkají, že země Evropské unie se snaží dosáhnout dohody ohledně plánovaných nových pravidel pro trh s elektřinou. Hlavní diskuse se soustředí kolem otázky prodloužení dotací pro uhelné elektrárny jako součást reformy a rozšíření státní podpory pro ostatní typy elektráren. „Jeden z hlavních problémů spočívá v nadále využívaných uhelných zdrojích, které představují významný zdroj emisí CO2,“ řekl serveru EuroZpravy.cz Kryštof Míšek, analytik společnosti analytik Argos Capital. 

Faktem totiž je, že vědci upozorňují, že pokud máme zabránit nejzávažnějším dopadům klimatických změn, je nutné rapidně omezit jejich používání v průběhu tohoto desetiletí. Analytici ale soudí, že v krátkodobém horizontu by tato reforma mohla znamenat zvýšení cen elektřiny a nákladů pro spotřebitele, neboť se trh bude přizpůsobovat novým „strukturám“. „To by mohlo negativně ovlivnit domácnosti a podniky, zejména ty s omezenými finančními prostředky. V roce 2023 domácí ekonomika zaznamenala 27procentní nárůst svého čistého exportu elektřiny, čímž se stala třetím největším čistým vývozcem elektřiny v Evropské unii. Přesto odborníci očekávají útlum v příštích letech a přerod z čistého vývozce k dovozci energií,“ vysvětlil pro EuroZpravy.cz Kryštof Míšek.

Dalším bodem, kterého si navrhovaná reforma Evropské komise dost všímá, je zavedení dlouhodobých smluv o dodávkách elektřiny, které by omezily spekulace a snížily váhu krátkodobých futures kontraktů. „Tento přístup je realizován prostřednictvím tzv. smlouvy o rozdílu (contract for difference, CFD), která v rámci EU není dostatečně rozvinutá, i když například ve Velké Británii se používá od roku 2014,“ popsal Kryštof Míšek z Argos Capital. 

Smlouva o rozdílu (CFD), jak bylo uvedeno, je uzavírána mezi výrobcem elektřiny a státním orgánem na dobu až 15 let. Tato smlouva umožňuje volný pohyb cen elektřiny v předem sjednaném rozmezí, což může podle analytiků přinést určité uklidnění a předvídatelnost na energetickém trhu. 

Ovšem podle mínění Kryštofa Míška, analytika Argos Capital, existují i negativní důsledky ve fungování tohoto mechanismu. „V dlouhém období může dojít k uzamčení vysokých cen pro spotřebitele a podniky, protože trh se může vyvíjet, ale kontrakty nikoliv. Celkově se tak zdá, že navrhovaná reforma směřuje k méně tržnímu přístupu a zvyšuje pravděpodobnost i určitého možného nedostatku energie v budoucnosti. Podpora obnovitelných zdrojů energie je rovněž předmětem diskusí. V třetím květnovém týdnu byly na většině evropských energetických trhů zaznamenány záporné nebo nulové ceny elektřiny, zejména během víkendu. Tento jev naznačuje, že Evropská unie se může potýkat s významnými energetickými přebytky v letních obdobích, a naopak s nedostatkem energie v jiných částech roku,“ uvedl pro EuroZpravy.cz Kryštof Míšek.

Konečné statistiky o spotřebě a cenách elektřiny v EU za měsíc květen ukazují, že v téměř v celé sedmadvacítce došlo k dalšímu výraznému poklesu ceny elektřiny oproti dubnu. Klesá navíc i cena plynu a ve většině zemí i poptávka po obou komoditách. Ať už ale jednání o reformách trhu s elektřinou dopadne jakkoliv, ekonomové a analytici upozorňují na to, že bude pořád platit ekonomická rovnice, která říká, že když dodavatelé energií neustále nakupují energii tak, aby měli jistotu, že je jí dostatek k pokrytí poptávky, je nutné vědět, že když poptávka převyšuje nabídku, pak musí dodavatelé nakoupit více energií za současné tržní ceny, aby ten zmíněný převis pokryli. Pokud však nabídka převyšuje poptávku, musí dodavatelé přebytečnou energii prodat s jistotou levněji. Jinými slovy, pořád se vyplatí s energiemi spořit, aby dodavatelé nemuseli kupovat víc.

Související

Donald Trump

Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?

Evropská unie se chystá posílit své sankce vůči Rusku. Tento krok souvisí s obavou, že případné znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem by mohlo ohrozit společný tlak Západu na izolaci Moskvy. Agentura Reuters na základě informací od nejmenovaných zdrojů uvádí, že evropští představitelé hledají způsoby, jak zajistit dlouhodobé platnosti sankcí EU a přísnější dohled nad jejich dodržováním. Mezi navrhovanými opatřeními se objevují doložky pro odhalení podezřelých zásilek směřujících do Ruska a širší omezení přepravy ropy.
Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur

Evropská unie se zavázala poskytnout Libanonské armádě 20 milionů eur v roce 2023 a dalších 40 milionů eur v roce 2024. Kromě toho EU vyčlení 80 milionů eur na humanitární pomoc pro Libanon, jak oznámil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell na mezinárodní konferenci v Paříži. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Energetika reformy Elektřina

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 43 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 9 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 9 hodinami

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy