EU nesplnila slib Ukrajině, varuje Fiala a další lídři. Uděláme pro to vše, prohlašuje den před summitem Scholz

Pod společnou výzvu, zveřejněnou před čtvrtečním mimořádným summitem EU, se podepsali německý kancléř Olaf Scholz, český premiér Petr Fiala, estonská premiérka Kaja Kallasová, končící předseda nizozemské vlády Mark Rutte a dánská premiérka Mette Frederiksenová.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Evropská unie poskytla Ukrajině finanční a vojenskou podporu za přibližně 68 miliard eur. Dodávky zbraní a financí však postupně zeslábly a návrhy na jejich obnovení jsou prozatím zablokovány. Tyto záležitosti budou na pořadu jednání čtvrtečního zasedání Evropské rady v Bruselu.

"Ukrajina má nedostatečné množství dělostřelecké munice a hrozí, že závazky na vojenskou podporu nebudou odpovídat jejím potřebám," napsala v dopise pětice lídrů.

Poukázali na příslib z loňského roku, kdy se zavázali dodat Ukrajině jeden milion dělostřeleckých nábojů do konce března 2024. "Krutá pravda: tento cíl se nám nepodařilo splnit," uvedli.

Agentura Reuters měla možnost nahlédnout do navrhovaných závěrů čtvrtečního summitu, podle kterých plánují potvrdit své odhodlání nadále poskytovat Ukrajině vojenskou podporu.

Podle tohoto návrhu však není jasné, zda lídři přislíbí přidělení dalších pěti miliard eur do fondu s názvem Evropský mírový nástroj (EPF), který se využívá k financování vojenské podpory pro Ukrajinu. Tato část textu je totiž podle Reuters uvedena jen v hranatých závorkách, což naznačuje, že se o ní stále jedná.

"Způsoby (podpory) jsou méně důležité. Rozhodující jsou cíle a prostředky. Budeme nadále zkoumat všechny možnosti a přizveme spojence a partnery ke spolufinancování iniciativ," uvádí se ve společném dopise. Podle podepsaných lídrů je však přitom prvořadý smysl pro naléhavost, jelikož "objednávky, které dnes zadáme, se dostanou na bojiště až v příštím roce".

Scholz ve středu prohlásil, že udělá vše pro to, aby zmobilizoval své evropské partnery a získal pro Ukrajinu "obrovskou" podporu. Prohlásil to den před summitem Evropské rady v Bruselu, na kterém budou lídři členských států EU jednat o schválení balíčku v hodnotě 50 miliard eur pro Ukrajinu. 

"Uděláme vše pro to, aby byl společný příspěvek Evropy tak obrovský, že na něm bude Ukrajina moci stavět a (ruský prezident Vladimir) Putin nebude moci spoléhat na to, že naše podpora v jistém momentě oslábne," řekl Scholz v německém parlamentu.

Evropská unie hledá cesty, jak poskytnout pomoc Ukrajině, a to buď s podporou Maďarska, nebo bez ní, oznámil už v úterý polský premiér Donald Tusk. Před nadcházejícím letošním summitem EU má v plánu konzultovat věc s předsedou slovenské vlády Robertem Ficem.

"Tak či onak najdeme řešení, s (Viktorem) Orbánem nebo bez něj," prohlásil Tusk s odkazem na maďarského premiéra, který v prosinci zablokoval balíček finanční pomoci EU pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur.

Summit Evropské unie, kde se země budou snažit vyřešit dilema ohledně pomoci Ukrajině, se bude konat ve čtvrtek, těsně před druhým výročím začátku konfliktu na Ukrajině. Tusk zdůraznil, že před summitem hodlá konzultovat situaci s Ficem.

"Je ve prospěch Slovenska, aby se nedostalo na politický a morální okraj, kam se dostal Viktor Orbán se svou proputinovskou rétorikou," dodal Tusk. AFP však poukazuje na fakt, že Orbán si udržuje blízké vztahy s Kremlem i po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Maďarsko je přitom otevřeno možnosti, aby Evropská unie použila prostředky ze svého rozpočtu na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Uvedl to na sociální síti X Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Zdůraznil ale, že Maďarsko si přeje možnost později změnit své rozhodnutí.

Maďarsko už dříve naznačilo, že by mohlo zrušit své veto ohledně pomoci EU Ukrajině ve výši 50 miliard eur za podmínky, že toto financování bude každoročně přezkoumáváno. Uvedl to server Politico.

Evropská komise v červnu loňského roku navrhla navýšení rozpočtu EU pro období 2021-2027 dodatečnými platbami ve výši 66 miliard eur a pokračování podpory Ukrajiny částkou 17 miliard eur a 33 miliard eur ve formě úvěrů. Zbytek měl být částečně použit k pokrytí zvýšených úrokových nákladů EU v důsledku nejistoty v důsledku ruské invaze a částečně na nové účely.