Lídři Evropské unie dali zelenou zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou. Mimo Kosovo jde o poslední zemi jihovýchodní Evropy, která dosud jednání nezahájila.
Ze summitu v Bruselu toto rozhodnutí ohlásil předseda Evropské rady Charles Michel. „Gratulujeme! Vaše místo je v evropské rodině. Dnešní rozhodnutí je klíčovým krokem vpřed na vaší cestě do EU,“ napsal Michel na sociální síti X.
Podle serveru RFE/RL se lídři shodují na tom, že Bosnu ještě čeká dlouhá cesta. Nyní je hlavní část práce na Evropské komisi a samotné zemi, aby vůbec jednání mohla začít. „Evropská rada vyzývá Evropskou komisi, aby připravila vyjednávací rámec k jeho schválení v Radě v momentě, kdy budou učiněny všechny relevantní kroky z doporučení Komise z 12. října 2022,“ uvedla Evropská rada v prohlášení.
Rozhodnutí přivítala také předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. „Samozřejmě, větší pokrok je nutný k připojení do unie. Ale země ukazuje, že je schopná splnil kritéria členství a aspirace svých občanů na to, aby byla členem naší rodiny,“ řekla na jednání Evropského parlamentu z minulého úterý.
Přední evropští politici a diplomaté tvrdí, že Bosna a Hercegovina učinila za poslední rok větší pokrok než za předchozích deset let. Aby mohlo dojít k vytvoření vyjednávacího rámce, Bosna musí ještě splnit 14 priorit určených Evropskou komisí. Jednání tedy nebudou zahájena ihned, jejich příprava potrvá minimálně několik měsíců, možná let.
Bosenské členství má napříč členskými státy EU velkou podporu. Některé z nich ale přesto mají obavy, že proces je příliš rychlý. Jak píší Euronews, například Dánsko a Nizozemsko vyjádřily obavy z toho, že Bosna má problémy s ústavními a volebními reformami. U nich se totiž očekávalo, že je dokončí ještě před započetím přístupových jednání.
Přesto třeba Nizozemci v čele s premiérem Markem Ruttem postup EU schválili. „Podporujeme výzvu Komise k otevření jednání. Ale je nutné, aby Bosna udělala o mnoho víc,“ uvedl.
Bosna se v současné době spoléhá především na podporu jiných států v rámci Evropské unie, která jsou označovány jako „přátelé Bosny“. Patří mezi ně například Rakousko, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko a Slovensko.
Související
Trump se rozhodl zasáhnout evropskou ekonomiku. Zvyšuje cla na dovoz aut z EU
EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy
EU (Evropská unie) , bosna a hercegovina
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
před 1 hodinou
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
před 1 hodinou
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
před 2 hodinami
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
před 3 hodinami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 4 hodinami
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 5 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 5 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 6 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
včera
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
Německo poprvé reagovalo na americké rozhodnutí stáhnout 5000 vojáků ze země. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Američané o stažení příslušníků rozhodli poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem.
Zdroj: Lucie Podzimková