Válka o Arktidu začíná? Dánsko vzneslo nárok na severní pól

Kodaň - Kanada, Norsko, Rusko, USA a Dánsko usilují o velké územní změny v Arktidě. Kodaň s Grónskem, které je autonomní součástí Dánska, si dokonce činí nárok na severní pól.

Žádost o přidělení území podaly Dánsko s Grónskem u komise OSN pro vymezení kontinentálního šelfu. Chtějí tak dosáhnout rozšíření svého podmořského území v Arktidě i za vzdálenost standardních 200 námořních mil od základních linií pobřežního moře.

Dánsko by tak získalo území dvacetkrát větší, než je samo, včetně severního pólu a zhruba 895.000 čtverečních kilometrů Severního ledového oceánu severně od Grónska.

Jak informuje server sekuritaci.cz, ačkoliv globální oteplování není problém nový, v souvislosti s rychlostí oteplování a s klimatickými změnami posledních let se stává problémem aktuálnějším než kdy jindy. Změny, které oteplování přináší jsou značné. Oblasti, které byly donedávna pod ledovým příkrovem jsou nyní splavné, ledovce z velké míry již odtály a území, která bývala permafrostem roztála do takové podoby, že je možno v nich těžit suroviny. Arktida je prvním regionem, který dopad globálního oteplování reálně pociťuje.

Norsko mělo donedávna dostatek ropných zásob v Severním ledovém oceánu. Jedna třetina jejich ropných zásob je však již vytěžena a zbývající množství postačí jen na 50 let. Proto se Norsko začíná obracet k arktické oblasti Barentsova moře, kde mají být neprozkoumané zásoby velice slibné. V souvislosti s hledáním nových zdrojů v Barentsově moři však naráží na dva problémy.

Tím prvním je ekologie a tím druhým je Rusko. Ekologové důrazně varují před norskou těžbou ropy, protože by poškodila tamější ekosystém, Rusko si pak nárokuje celé Barentsovo moře.

Rusko si tedy nárokuje Barentsovo moře a dostává se do konfliktu s Norskem. Mimoto považují Rusové přes polovinu Arktidy za vlastní území, přičemž naráží na zájmy všech zúčastněných zemí, především pak na USA. Rusko vidí Arktidu jako klíč k získání politické moci a ke zvýšení svého již tak dominantního postavení na světovém trhu s nerostnými surovinami. Má též v souvislosti s táním ledového příkrovu moří zájem o lodní přístup do Beringova moře.

Kanada v současné době řeší dva významné spory. Jednak si nárokuje Hansův ostrov, který se nachází mezi Ostrovy královny Alžběty a Grónskem a za druhé považuje Severozápadní průjezd za své teritoriální vody. V obou případech však narazil na zájmy jiných států.

Hlavním cílem USA v arktickém regionu je těžba ropy na Aljašce. V souvislosti s problémy při zajišťování ropy v jiných regionech světa, především v Perském zálivu, projevují Američané zvýšený zájem o arktické oblasti. Podobně jako Rusko má USA zájem o lodní přístup do Beringova moře.

Ačkoliv se tyto země zatím přímo neúčastní uvedených konfliktů, očekává se, že se tak v blízké budoucnosti stane, upozorňují sekuritaci.cz.

Související

Dánská vlajka

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.

Více souvisejících

dánsko arktida grónsko

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

včera

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

včera

včera

včera

Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža v sobotu uzavřely dohodu o příměří, která má ukončit tři týdny trvající krvavé pohraniční střety. Tento konflikt, nejhorší za poslední desetiletí, zahrnoval nasazení stíhaček, dělostřelecké ostřelování i raketové útoky. Dokument podepsali thajský ministr obrany Natthaphon Narkphanit a jeho kambodžský protějšek Tea Seiha v thajské provincii Chanthaburi s platností od místního poledne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy