Washington – S blížícím se referendem Velké Británie o setrvání v Evropské unii se často mluví i o osudu Evropské unie jako takové. Analýza společnosti Stratfor nastiňuje, jaká EU čeká budoucnost.
EU nevyhnutelně selže
Analýza se domnívá, že projekt jednotné Evropy byl odsouzen k zániku hned od samého počátku. „Evropa je kontinent rozdělený geografickými bariérami. Poslední dvě tisíciletí strávila nejen vedením obrovských a neustálých vnitřních válek, ale také sepisováním záznamů, aby informovali své potomky o všech křivdách, kteří jim jiní způsobili."
Ve výsledku je tak Evropa plná skupin lidí, kteří se liší svou kulturou i jazykem. „Jakýkoliv projekt, který by se je snažil během pouhých 70 let stmelit do jednotného státu, byl už ze své podstaty odsouzen k záhubě. Nevyhnutelně by narazil na nepřekonatelně velký nacionalistický odpor a projekt by se eventuálně zastavil. To je chvíle, ve které se nyní nacházíme."
Podle analýzy se příčiny krizí, kterými EU opakovaně procházela a prochází, dají vždy vystopovat až k faktu, že jednotlivé země v konečném důsledku preferují své národní zájmy nad zájmy celku.
Národní identita je příliš silná
„Během probíhající migrační krize se lídři jednotlivých národů snaží uklidnit své obyvatele obcházením evropských zákonů a znovuzavedením kontrol na hranicích, aby zmenšili příliv uprchlíků na své území."
Současný vývoj událostí tak byl podle analýzy předvídatelný a povede ke konci celého systému EU v podobě, v jaké ho známe dnes. Upozorňuje ale, že není jasné, jak tento konec bude probíhat a co všechno bude zahrnovat.
„Asi nejpravděpodobnějším scénářem v tuto chvíli je, že Evropská unie přežije jako skořápka svého minulého já, kdy budou její zákony ignorovány a omezeny do té míry, že nad svými členy budou mít jen malou kontrolu."
EU v malém
I po selhání EU však podle analýzy některé státy budou udržovat bližší spolupráci než ostatní, jelikož budou mít společné cíle.
Příkladem regionu, který by i nadále udržoval velmi blízké vztahy, bude podle analýzy Benelux. Jak Belgie a Lucembursko, tak i Nizozemsko stály u zrodu celého projektu. S nimi zřejmě udrží blízké vztahy i Francie a Německo, což by se ale mohlo stát zdrojem komplikací, jelikož francouzsko-německé vztahy způsobují problémy i v současném uspořádání EU.
Tento nový evropský blok by pak zřejmě pokračoval ve vzájemné integraci a zachoval používání eura jako společné měny.
Ve vztahu k zemím Visegrádské čtyřky zřejmě Německo zaujme postoj volného pohybu zboží a kapitálu, ale nikoliv volného pohybu lidí.
Rusko by mohlo v budoucnu rozšířit svůj vliv do Polska a baltských států, jelikož je od něj neoddělují žádné přírodní hranice. To by ve výsledku mohlo rozdělit Střední a Východní Evropu na dva tábory, kdy se země více chráněné od vlivu Ruska budou soustředit na obchod, zatímco země, které by mohly pod vliv Ruska spadnout, se budou více soustředit na bezpečnost.
Skandinávské země pak nejspíš utvoří svůj vlastní blok. Jak na závěr analýza upřesňuje, Španělsko i Itálie budou ponechány na pospas vlastnímu osudu, zatímco Velká Británie by z celé situace mohla těžit nejvíce.
Související
Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?
Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur
EU (Evropská unie) , Stratfor , evropa
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák