EU skončí, je to nevyhnutelné, tvrdí analýza

Washington – S blížícím se referendem Velké Británie o setrvání v Evropské unii se často mluví i o osudu Evropské unie jako takové. Analýza společnosti Stratfor nastiňuje, jaká EU čeká budoucnost.

EU nevyhnutelně selže

Analýza se domnívá, že projekt jednotné Evropy byl odsouzen k zániku hned od samého počátku. „Evropa je kontinent rozdělený geografickými bariérami. Poslední dvě tisíciletí strávila nejen vedením obrovských a neustálých vnitřních válek, ale také sepisováním záznamů, aby informovali své potomky o všech křivdách, kteří jim jiní způsobili."

Ve výsledku je tak Evropa plná skupin lidí, kteří se liší svou kulturou i jazykem. „Jakýkoliv projekt, který by se je snažil během pouhých 70 let stmelit do jednotného státu, byl už ze své podstaty odsouzen k záhubě. Nevyhnutelně by narazil na nepřekonatelně velký nacionalistický odpor a projekt by se eventuálně zastavil. To je chvíle, ve které se nyní nacházíme."

Podle analýzy se příčiny krizí, kterými EU opakovaně procházela a prochází, dají vždy vystopovat až k faktu, že jednotlivé země v konečném důsledku preferují své národní zájmy nad zájmy celku.

Národní identita je příliš silná

„Během probíhající migrační krize se lídři jednotlivých národů snaží uklidnit své obyvatele obcházením evropských zákonů a znovuzavedením kontrol na hranicích, aby zmenšili příliv uprchlíků na své území."

Současný vývoj událostí tak byl podle analýzy předvídatelný a povede ke konci celého systému EU v podobě, v jaké ho známe dnes. Upozorňuje ale, že není jasné, jak tento konec bude probíhat a co všechno bude zahrnovat.

„Asi nejpravděpodobnějším scénářem v tuto chvíli je, že Evropská unie přežije jako skořápka svého minulého já, kdy budou její zákony ignorovány a omezeny do té míry, že nad svými členy budou mít jen malou kontrolu."

EU v malém

I po selhání EU však podle analýzy některé státy budou udržovat bližší spolupráci než ostatní, jelikož budou mít společné cíle.

Příkladem regionu, který by i nadále udržoval velmi blízké vztahy, bude podle analýzy Benelux. Jak Belgie a Lucembursko, tak i Nizozemsko stály u zrodu celého projektu. S nimi zřejmě udrží blízké vztahy i Francie a Německo, což by se ale mohlo stát zdrojem komplikací, jelikož francouzsko-německé vztahy způsobují problémy i v současném uspořádání EU.

Tento nový evropský blok by pak zřejmě pokračoval ve vzájemné integraci a zachoval používání eura jako společné měny.

Ve vztahu k zemím Visegrádské čtyřky zřejmě Německo zaujme postoj volného pohybu zboží a kapitálu, ale nikoliv volného pohybu lidí.

Rusko by mohlo v budoucnu rozšířit svůj vliv do Polska a baltských států, jelikož je od něj neoddělují žádné přírodní hranice. To by ve výsledku mohlo rozdělit Střední a Východní Evropu na dva tábory, kdy se země více chráněné od vlivu Ruska budou soustředit na obchod, zatímco země, které by mohly pod vliv Ruska spadnout, se budou více soustředit na bezpečnost.

Skandinávské země pak nejspíš utvoří svůj vlastní blok. Jak na závěr analýza upřesňuje, Španělsko i Itálie budou ponechány na pospas vlastnímu osudu, zatímco Velká Británie by z celé situace mohla těžit nejvíce.

Související

Donald Trump

Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?

Evropská unie se chystá posílit své sankce vůči Rusku. Tento krok souvisí s obavou, že případné znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem by mohlo ohrozit společný tlak Západu na izolaci Moskvy. Agentura Reuters na základě informací od nejmenovaných zdrojů uvádí, že evropští představitelé hledají způsoby, jak zajistit dlouhodobé platnosti sankcí EU a přísnější dohled nad jejich dodržováním. Mezi navrhovanými opatřeními se objevují doložky pro odhalení podezřelých zásilek směřujících do Ruska a širší omezení přepravy ropy.
Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur

Evropská unie se zavázala poskytnout Libanonské armádě 20 milionů eur v roce 2023 a dalších 40 milionů eur v roce 2024. Kromě toho EU vyčlení 80 milionů eur na humanitární pomoc pro Libanon, jak oznámil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell na mezinárodní konferenci v Paříži. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Stratfor evropa

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy