Co čeká Evropu? Budoucnost není příliš optimistická, varuje analýza

Brusel/Washington – Dnešním dnem svět vstoupil do druhého čtvrtletí roku 2016. Analýza americké společnosti Stratfor komentuje klíčové jevy a události, které budou určovat směřování evropského kontinentu v nadcházejících třech měsících.

Deník Shopaholičky

Uprchlická krize pokračuje

Jedním z klíčových faktorů bude pokračování uprchlické krize. „Zlepšující se počasí usnadní plavbu přes Egejské moře, což bude pobízet další migranty ze Středního východu k cestě do Řecka – a to navzdory nedávné dohodě EU s Tureckem, která si klade za cíl snížení počtu příchozích migrantů."

Jednotlivé členské státy navíc podle analýzy budou i nadále vzdorovat systému na přerozdělení uprchlíků. „Budou pokračovat unilaterální opatření jako ploty, hraniční kontroly a kvóty pro žadatele o azyl. Vzhledem k téměř úplnému uzavření hlavní balkánské cesty se někteří migranti budou snažit hledat alternativní cesty do Severní Evropy – například přes Albánii a Bulharsko," podotýká analýza.

Jak dále vysvětluje, poroste počet migrantů směřujících do Itálie díky lepšícím se klimatickým podmínkám. „Itálie zareaguje podpořením Bruselu ve snahách vytvořit celoevropské řešení migrační krize, aby došlo k zachování schengenské zóny a zvýšení přítomnosti EU ve Středozemním moři." Některé země s Itálií sousedící by ale podle analýzy mohly uzavřít své hranice.

Další osud Řecka?

Evropská unie by pak na pokračující uprchlickou krizi měla zareagovat představením plánů na vytvoření Evropské hraniční a pobřežní stráže, která by měla pomoci koordinovat operace s pohraničními jednotkami jednotlivých zemí. K jejímu vytvoření ale kvůli možným komplikacím ohledně pravomocí tohoto orgánu v nadcházejícím čtvrtletí nedojde.

Pokračovat by měly i debaty ohledně budoucnosti schengenského prostoru. Zatímco státy, přes které vede balkánská cesta, budou podle serveru trvat na pozastavení členství Řecka, Německo a Itálie jej podpoří a Řecko tak zůstane členem.

Migrační krize pak zřejmě bude mít politickou dohru v Německu. „Pozice německé kancléřky Angely Merkelové ohrožena nebude, ale špatné výsledky její konzervativní strany v březnových regionálních volbách a vzestup protiimigrační strany Alternative für Deutscheland ve vládě způsobí neshody. Merkelová se i nadále bude snažit o celounijní přístup k migrační krizi, ale žádný takový nenajde."

Brexit

Důležitým bodem v nadcházejících měsících bude i britské referendum o setrvání či odchodu z EU. Analýza tvrdí, že ať už bude výsledek jakýkoliv, jednání Británie s EU dalo nové možnosti i ostatním státům, které teď mohou předkládat nové požadavky a případně pohrozit podobným referendem.

Během nadcházejícího čtvrtletí podle analýzy v eurozóně zavládne nejistota. I nadále budou probíhat jednání o záchranném programu pro Řecko. Neklid bude pokračovat i ve Španělsku, kde podle analýzy nedojde k sestavení vlády a zřejmě tak dojde na nové volby, které by se mohly konat na konci června.

V Polsku pak bude vláda pokračovat ve zvyšování kontroly nad polským politickým systémem a ekonomikou, což se nebude líbit Západu. Budou také pokračovat populistické kroky, které podle analýzy povedou k polarizaci polské společnosti a znovu začnou protivládní protesty. Vláda si ale kontrolu nad situací udrží.

Polsko také bude požadovat větší vojenskou přítomnost NATO ve východní Evropě a bude se snažit o větší spolupráci v rámci Visegrádské čtyřky. Stále silnější by také mohly být debaty o blížícím se hlasování ohledně prodloužení protiruských sankcí, které by mělo proběhnout v červenci.

Deník Shopaholičky

Související

Armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko

Evropské země znovu řeší povinnou či dobrovolnou vojenskou službu, což je téma, které se po ruské agresi a zhoršení globální bezpečnosti rychle vrací do politických debat. Státy od Francie po pobaltské země hledají způsoby, jak posílit své armády i mobilizační kapacity. Jako velmi kvalitní inspirace může působit Finsko, jež dlouhodobě kombinuje vysokou životní úroveň s robustní, funkční obranou založenou na všeobecné branné povinnosti. Tento model nabízí cenné poučení i pro Českou republiku, jejíž současná struktura záloh zůstává nedostatečná.
EU Komentář

EU dělá důležité věci. Když ale nezajistí bezpečnost, budou k ničemu

Evropská unie se ráda chlubí svými úspěchy, od jednotného nabíjecího standardu USB-C přes zrušení roamingu až po ochranu osobních údajů. To všechno jsou regulace, které mají skutečný dopad a zjednodušují každodenní život valné většiny Evropanů. Jenže s rostoucí byrokracií se Unie čím dál častěji zabývá maličkostmi, zatímco ve skutečně důležitých otázkách, konkrétně energetice, obraně či bezpečnosti, selhává. A právě tam, kde by měla být rozhodná, působí bezmocně.

Více souvisejících

evropa EU (Evropská unie) Stratfor

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Netflix

Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN

Společnost Netflix triumfovala v boji o získání legendárních studií Warner Bros. a HBO. V pátek ráno Netflix oznámil, že dosáhl dohody se společností Warner Bros. Discovery (WBD) o koupi legendárního televizního a filmového studia a jeho aktiv, včetně streamovací služby HBO Max, za částku 72 miliard dolarů. Toto oznámení podle CNN šokovalo Hollywood a přepsalo očekávání ohledně budoucího směřování WBD, která je zároveň mateřskou společností zmíněné televizní stanice.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa zveřejnili novou Národní bezpečnostní strategii, která obsahuje výbušné tvrzení. Dokument viní Evropskou unii a migrační politiku z hrozícího a totálního kulturního rozpadu starého kontinentu. Strategie tvrdí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“ během příštích dvaceti let.

před 2 hodinami

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik

Jihočeský hejtman Martin Kuba domluvil odchod z ODS s pravděpodobně budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Promluvil o tom v pořadu Osobnost Plus politický analytik Bohumil Pečinka. Z čela ODS brzy odejde dosavadní předseda vlády Petr Fiala, a právě Kuba byl jedním z favoritů na jeho nástupce. Jeho krok jen potvrzuje, že občanští demokraté před sebou mají velmi náročné období.

před 2 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že spojenci zůstanou pevní ve svém závazku podporovat Ukrajinu. Rutte v Bruselu na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí Aliance přivítal jednání o mírovém plánu pro Ukrajinu, která probíhají za účasti Spojených států. Zároveň však zdůraznil, že podpora Kyjevu nesmí polevit.

před 2 hodinami

Vánoce

Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů

Mluvčí Generálního štábu Hasičského záchranného sboru ČR Klára Ochmanová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, na co by si lidé měli dávat pozor během období adventu a Vánoc. Upozornila na základní pravidla, jak požárům předcházet, jak se chovat v případě zahoření elektroniky a jakým způsobem správně hasit vzniklý oheň. „Nejdůležitější je nezpanikařit a zachovat klid. K tomu klidu přispěje i to, že jsme na možnost požáru připravení – víme například, kde máme hasicí přístroj a jak ho použít, abychom nemuseli studovat návod až ve chvíli, kdy hoří,“ říká.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 6 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 8 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 9 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 10 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy