Brusel/Washington – Dnešním dnem svět vstoupil do druhého čtvrtletí roku 2016. Analýza americké společnosti Stratfor komentuje klíčové jevy a události, které budou určovat směřování evropského kontinentu v nadcházejících třech měsících.
Uprchlická krize pokračuje
Jedním z klíčových faktorů bude pokračování uprchlické krize. „Zlepšující se počasí usnadní plavbu přes Egejské moře, což bude pobízet další migranty ze Středního východu k cestě do Řecka – a to navzdory nedávné dohodě EU s Tureckem, která si klade za cíl snížení počtu příchozích migrantů."
Jednotlivé členské státy navíc podle analýzy budou i nadále vzdorovat systému na přerozdělení uprchlíků. „Budou pokračovat unilaterální opatření jako ploty, hraniční kontroly a kvóty pro žadatele o azyl. Vzhledem k téměř úplnému uzavření hlavní balkánské cesty se někteří migranti budou snažit hledat alternativní cesty do Severní Evropy – například přes Albánii a Bulharsko," podotýká analýza.
Jak dále vysvětluje, poroste počet migrantů směřujících do Itálie díky lepšícím se klimatickým podmínkám. „Itálie zareaguje podpořením Bruselu ve snahách vytvořit celoevropské řešení migrační krize, aby došlo k zachování schengenské zóny a zvýšení přítomnosti EU ve Středozemním moři." Některé země s Itálií sousedící by ale podle analýzy mohly uzavřít své hranice.
Další osud Řecka?
Evropská unie by pak na pokračující uprchlickou krizi měla zareagovat představením plánů na vytvoření Evropské hraniční a pobřežní stráže, která by měla pomoci koordinovat operace s pohraničními jednotkami jednotlivých zemí. K jejímu vytvoření ale kvůli možným komplikacím ohledně pravomocí tohoto orgánu v nadcházejícím čtvrtletí nedojde.
Pokračovat by měly i debaty ohledně budoucnosti schengenského prostoru. Zatímco státy, přes které vede balkánská cesta, budou podle serveru trvat na pozastavení členství Řecka, Německo a Itálie jej podpoří a Řecko tak zůstane členem.
Migrační krize pak zřejmě bude mít politickou dohru v Německu. „Pozice německé kancléřky Angely Merkelové ohrožena nebude, ale špatné výsledky její konzervativní strany v březnových regionálních volbách a vzestup protiimigrační strany Alternative für Deutscheland ve vládě způsobí neshody. Merkelová se i nadále bude snažit o celounijní přístup k migrační krizi, ale žádný takový nenajde."
Brexit
Důležitým bodem v nadcházejících měsících bude i britské referendum o setrvání či odchodu z EU. Analýza tvrdí, že ať už bude výsledek jakýkoliv, jednání Británie s EU dalo nové možnosti i ostatním státům, které teď mohou předkládat nové požadavky a případně pohrozit podobným referendem.
Během nadcházejícího čtvrtletí podle analýzy v eurozóně zavládne nejistota. I nadále budou probíhat jednání o záchranném programu pro Řecko. Neklid bude pokračovat i ve Španělsku, kde podle analýzy nedojde k sestavení vlády a zřejmě tak dojde na nové volby, které by se mohly konat na konci června.
V Polsku pak bude vláda pokračovat ve zvyšování kontroly nad polským politickým systémem a ekonomikou, což se nebude líbit Západu. Budou také pokračovat populistické kroky, které podle analýzy povedou k polarizaci polské společnosti a znovu začnou protivládní protesty. Vláda si ale kontrolu nad situací udrží.
Polsko také bude požadovat větší vojenskou přítomnost NATO ve východní Evropě a bude se snažit o větší spolupráci v rámci Visegrádské čtyřky. Stále silnější by také mohly být debaty o blížícím se hlasování ohledně prodloužení protiruských sankcí, které by mělo proběhnout v červenci.
Související
Evropští národovci: Jak pravicové strany využívají krize k uchopení moci?
Bohatství v Evropě není rozdělené rovnoměrně. Průzkumy dopadly špatně i pro Švýcary
evropa , EU (Evropská unie) , Stratfor
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 55 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák