Co čeká Evropu? Budoucnost není příliš optimistická, varuje analýza

Brusel/Washington – Dnešním dnem svět vstoupil do druhého čtvrtletí roku 2016. Analýza americké společnosti Stratfor komentuje klíčové jevy a události, které budou určovat směřování evropského kontinentu v nadcházejících třech měsících.

Uprchlická krize pokračuje

Jedním z klíčových faktorů bude pokračování uprchlické krize. „Zlepšující se počasí usnadní plavbu přes Egejské moře, což bude pobízet další migranty ze Středního východu k cestě do Řecka – a to navzdory nedávné dohodě EU s Tureckem, která si klade za cíl snížení počtu příchozích migrantů."

Jednotlivé členské státy navíc podle analýzy budou i nadále vzdorovat systému na přerozdělení uprchlíků. „Budou pokračovat unilaterální opatření jako ploty, hraniční kontroly a kvóty pro žadatele o azyl. Vzhledem k téměř úplnému uzavření hlavní balkánské cesty se někteří migranti budou snažit hledat alternativní cesty do Severní Evropy – například přes Albánii a Bulharsko," podotýká analýza.

Jak dále vysvětluje, poroste počet migrantů směřujících do Itálie díky lepšícím se klimatickým podmínkám. „Itálie zareaguje podpořením Bruselu ve snahách vytvořit celoevropské řešení migrační krize, aby došlo k zachování schengenské zóny a zvýšení přítomnosti EU ve Středozemním moři." Některé země s Itálií sousedící by ale podle analýzy mohly uzavřít své hranice.

Další osud Řecka?

Evropská unie by pak na pokračující uprchlickou krizi měla zareagovat představením plánů na vytvoření Evropské hraniční a pobřežní stráže, která by měla pomoci koordinovat operace s pohraničními jednotkami jednotlivých zemí. K jejímu vytvoření ale kvůli možným komplikacím ohledně pravomocí tohoto orgánu v nadcházejícím čtvrtletí nedojde.

Pokračovat by měly i debaty ohledně budoucnosti schengenského prostoru. Zatímco státy, přes které vede balkánská cesta, budou podle serveru trvat na pozastavení členství Řecka, Německo a Itálie jej podpoří a Řecko tak zůstane členem.

Migrační krize pak zřejmě bude mít politickou dohru v Německu. „Pozice německé kancléřky Angely Merkelové ohrožena nebude, ale špatné výsledky její konzervativní strany v březnových regionálních volbách a vzestup protiimigrační strany Alternative für Deutscheland ve vládě způsobí neshody. Merkelová se i nadále bude snažit o celounijní přístup k migrační krizi, ale žádný takový nenajde."

Brexit

Důležitým bodem v nadcházejících měsících bude i britské referendum o setrvání či odchodu z EU. Analýza tvrdí, že ať už bude výsledek jakýkoliv, jednání Británie s EU dalo nové možnosti i ostatním státům, které teď mohou předkládat nové požadavky a případně pohrozit podobným referendem.

Během nadcházejícího čtvrtletí podle analýzy v eurozóně zavládne nejistota. I nadále budou probíhat jednání o záchranném programu pro Řecko. Neklid bude pokračovat i ve Španělsku, kde podle analýzy nedojde k sestavení vlády a zřejmě tak dojde na nové volby, které by se mohly konat na konci června.

V Polsku pak bude vláda pokračovat ve zvyšování kontroly nad polským politickým systémem a ekonomikou, což se nebude líbit Západu. Budou také pokračovat populistické kroky, které podle analýzy povedou k polarizaci polské společnosti a znovu začnou protivládní protesty. Vláda si ale kontrolu nad situací udrží.

Polsko také bude požadovat větší vojenskou přítomnost NATO ve východní Evropě a bude se snažit o větší spolupráci v rámci Visegrádské čtyřky. Stále silnější by také mohly být debaty o blížícím se hlasování ohledně prodloužení protiruských sankcí, které by mělo proběhnout v červenci.

Související

Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Donald Trump Komentář

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.

Více souvisejících

evropa EU (Evropská unie) Stratfor

Aktuálně se děje

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na tiskové konferenci v Jeruzalémě prohlásil, že i když se mu podařilo zachránit zemi před úplným zničením, současný boj ještě zdaleka neskončil. Izrael podle něj musí zůstat i nadále ve střehu a chránit se tak, jak je to nutné.

včera

Prezident Trump

Podepsali jsme dohodu o ukončení války, lodě už proplouvají Hormuzským průlivem, oznámil Trump

Podpisem memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem došlo k dohodě, která na příštích 60 dní zajišťuje volný pohyb strategickým Hormuzským průlivem výměnou za zrušení americké námořní blokády. Dokument elektronicky stvrdili americký prezident Donald Trump, viceprezident JD Vance a předseda íránského parlamentu Mohammad Gálibáf, přičemž oficiální ceremoniál je naplánován na pátek v Ženevě. Podle vyjádření vysokých představitelů americké administrativy budou kompletní detaily ujednání zveřejněny během následujících 24 až 48 hodin, zatímco text samotné dohody bude uvolněn až po pátečním ceremoniálu.

včera

Česká televize, ilustrační foto

Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do stávky

Zástupci iniciativy Veřejnoprávně oficiálně potvrdili, že pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do výstražné stávky. Tímto krokem reagují na pondělní krok kabinetu, který schválil legislativní návrh na úplné zrušení koncesionářských poplatků a citelné snížení rozpočtů obou veřejnoprávních institucí. Podobu protestní akce a její přesný harmonogram plánují organizátoři zveřejnit během nadcházející středy.

včera

Česká televize

Likvidační, zní z ČRo. Chudárek nastínil, kde bude ČT muset škrtat

Schválení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií vyvolalo ostrou reakci ze strany jejich vedení. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek i šéf Českého rozhlasu René Zavoral shodně varují, že pokud nová legislativa projde parlamentem, obě instituce se nevyhnou masivnímu propouštění. Podle prvních odhadů by mohlo o práci přijít celkově 450 až 700 zaměstnanců, přičemž obě klíčová média by kvůli zrušení koncesionářských poplatků přišla zhruba o patnáct procent svých dosavadních příjmů.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

U Hormuzského průlivu čeká přes 500 lodí odhalují nová data. Skutečný počet může být diametrálně odlišný

Sledování lodní dopravy prostřednictvím platformy MarineTraffic dnes ráno ukázalo, že v Perském zálivu západně od Hormuzského průlivu se nachází přes 230 tankerů a více než 250 nákladních plavidel, které doplňuje velké množství menších lodí, jako jsou rybářské čluny nebo remorkéry. Podle dostupných dat je plně naložena pouze menšina sledovaných tankerů, zatímco většina z nich je prázdná nebo naložená jen částečně. 

včera

Oto Klempíř a Boris Šťastný

Vláda schválila zrušení koncesionářských poplatků. ČT přijde o miliardu, rozhlas o stamiliony

Vláda Andreje Babiše definitivně posvětila zásadní změnu v mechanismu, jakým jsou financována veřejnoprávní média. Kabinet na svém pondělním zasedání schválil novelu, která ruší stávající systém koncesionářských poplatků a nahrazuje jej přímým čerpáním ze státního rozpočtu. Tento krok, o kterém informoval ministr kultury Oto Klempíř za hnutí Motoristé sobě, představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do fungování České televize a Českého rozhlasu za poslední dekády.

včera

včera

Mirage 2000-5

Projekt společné evropské stíhačky se rozpadl. Německo zvažuje tři nové scénáře, Francie chce pokračovat sama

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

včera

Letní počasí, ilustrační foto

Evropu zasáhne žhavé počasí. Očekává se vlna tropických veder

Evropu v tomto týdnu zasáhne vlna vln veder, která přinese prudký nárůst teplot na většině kontinentu. Příčinou je masivním příliv horkého vzduchu ze Sahary, který se nejprve usadil nad Pyrenejským poloostrovem a následně se rozšířil do jižní a západní části Francie. V těchto oblastech se již nyní teploty běžně pohybují mezi třiceti a pětatřiceti stupni Celsia.

včera

včera

Evropská unie

Kvůli ničivému ruskému útoku se naléhavě sejdou ministři unijních států

Lídři zemí G7 se dnes scházejí ve francouzském Évian-les-Bains, aby projednali nejnaléhavější globální témata včetně Ukrajiny, Gazy a Íránu. Summit hostí francouzský prezident Emmanuel Macron. Americký prezident Donald Trump má na setkání předložit nejnovější informace o íránské mírové dohodě, která byla uzavřena v noci, přičemž před odletem se ve Bílém domě věnoval galavečeru bojových umění. Nikdo však netuší, zda Trump na summitu setrvá po celé tři dny, nebo bude jeho průběh každou hodinu narušovat. V nedaleké Ženevě navíc v pondělí demonstrovalo zhruba 20 000 lidí proti tomuto setkání, což vedlo ke střetům s policií. 

včera

Izrael, ilustrační foto

Špatná pro nás i celý svobodný svět. Izrael se bouří proti dohodě USA s Íránem

Izraelský ministr obrany Israel Kac podle informací tamního deníku Haarec prohlásil, že armáda zůstane v bezpečnostních zónách v Libanonu, Sýrii a Pásmu Gazy na neurčito. Cílem tohoto kroku je ochrana hranic a izraelských komunit před džihádistickými elementy. Izrael v současnosti okupuje části jižního Libanonu a podle vyjádření ministra obrany se odtud vojáci nestáhnou. Izrael byl vyloučen z mírových rozhovorů zprostředkovaných Pákistánem, přestože koncem února zahájil spolu se Spojenými státy válku proti Íránu. Mnoho izraelských politiků i veřejnost si přeje pokračování bojů v Libanonu, aby došlo k dalšímu oslabení schopností Hizballáhu.

včera

včera

včera

včera

Letní počasí

Počasí v novém týdnu potěší milovníky horkého léta

V Česku začíná třetí červnový a i letní týden, jenž přinese zásadní změnu počasí. Očekávají se setrvale rostoucí teploty, které vyvrcholí nástupem horké vlny v závěru pracovního týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

14. června 2026 21:57

14. června 2026 20:44

Pavel kondoloval thajskému králi, jehož nejstarší dcera zemřela v nemocnici

Thajsko v týdnu zasáhla smutná zpráva, na kterou kondolencí reagoval i český prezident Petr Pavel. Ve věku pouhých 47 let zemřela princezna Bajrakitiyabha, která strávila poslední roky života v kómatu kvůli vážným zdravotním problémům. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy