Protimuslimská nálada po teroristických útocích ve Francii? Výzkumníci přišli s překvapivými závěry

Paříž – Ve Francii proběhl každoroční průzkum, který se zabývá měřením hladiny rasismu v zemi. Výsledky poněkud překvapivě ukázaly, že jsou Francouzi oproti minulým letům tolerantnější. A to navzdory nedávným teroristickým útokům v Paříži a Bruselu a prudce rostoucímu počtu rasistických incidentů. Výsledky průzkumu přinesl server The Local.

Průzkum pravidelně provádí Národní poradní komise pro lidská práva (CNCDH). Z letošních výsledků vyplývá, že Francouzi jsou více tolerantní ve srovnání s předchozími roky. Každoroční průzkum prováděný ve spolupráci s vládou má za cíl získat představu o úrovni rasismu, xenofobie a intolerance v zemi.

Data z let 2014 a 2015 ukazovaly, že hladina rasismu byla na vzestupu, čísla z roku 2016 však ukázala, že tento trend mizí – a to i navzdory tlakům vyvolaným dvěma nedávnými teroristickými útoky, ke kterým v loňském roce ve Francii došlo.

„Napětí kolem otázek identity, které se v posledních letech rostlo, se výrazně zlepšilo," píší autoři zprávy. „Konflikty uvnitř francouzské společnosti se tenčí a rasistické chování a poznámky jsou stále považovány za nesnesitelné," shrnují své závěry, které jsou založeny na odpovědích na 69 otázek.

Například jeden ze dvou Francouzů uvedl, že „vůbec není rasista", loni to přitom bylo 43 procent. Výsledky průzkumu překvapily výzkumníky, kteří si mysleli, že kvůli události jako byly teroristické útoky v roce 2015 nebo rostoucí podpoře krajně pravicové Národní fronty, se projeví v dalším nárůstu rasistických názorů.

Vědci očekávali, že jejich průzkum odhalí další nárůst netolerance a xenofobie, ale jak se podle nich zdá, „francouzská společnost odmítá být amalgámem mezi terorismem a islámem a podporuje přijímání jiných lidí." Ve skutečnosti vědci věří, že útoky, místo aby zvýšily napětí, upevnily Francouze v myšlence, že je musí zůstat soudržní.

„Tváří v tvář velkým obtížím boje proti terorismu, zde existuje reálná potřeba sociální soudržnosti v celé zemi. Je potřeba se sjednotit," komentuje výsledky šéfka výzkumu Christine Lazergesová. „Republikánské pochody, které se konaly po celé Francii poté, co došlo k útokům na Charlie Hebdo a košer obchod, jsou toho důkazem," dodala.

Přesto podle serveru není na místě mluvit o tom, že neexistují žádné problémy a že je ve Francii „vše v pořádku". Poukazuje na obrovský nárůst počtu rasistických, antisemitských a islamofobních útoků a hrozeb v roce 2015. Ministerstvo vnitra zaznamenalo nárůst počtu činů, které je možné takto charakterizovat o 22,4 procenta.

V roce 2015 došlo celkově k 2034 takovým incidentům, 429 bylo namířeno proti muslimům, v roce 2014 jich bylo jen 133. Na Korsice shořela muslimská modlitebna, a na mešitách a na marockém velvyslanectví byly přineseny prasečí hlavy.

Naopak se snížil počet antisemitských incidentů. Židovská komunita ve Francii představuje jen jedno procento populace, stala se však cílem 40 procent z rasistických útoků. V lednu 2015 došlo k útoku na židovský obchod, při kterém zahynuli 4 lidé. „Je to, jako by násilí proti Židům ve společnosti naopak vyvolalo soucit a solidaritu a lepší veřejné mínění vůči jejich komunitě," píší výzkumníci, kteří dodávají, že je zatím příliš brzy na předpovědi, zda bude tolerance růst v i roce 2016.

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Francie Teroristické útoky ve Francii: na redakci týdeníku Charlie Hebdo (7. ledna 2015) a košér obchod (8. ledna 2015) rasismus

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy