Cameron považuje aktivaci článku 50 za suverénní krok, země EU mohou jen čekat

Cameron oznámil, že Spojené království až do svého odchodu zůstává členem EU a že chce v nadcházejících týdnech spolupracovat se svými unijními partnery. Žádné okamžité změny nečekají ani občany unijních zemí, kteří v Británii žijí, to samé se týká i Britů v EU. "Británie zůstává členem EU, dokud neodejdeme," sdělila mluvčí.

Cameronova vláda nyní ustaví nový orgán, jehož úkolem bude příprava na odchod z Evropské unie. Součástí úřadu budou představitelé z ministerstva zahraničí i financí. Cílem je pro nového premiéra položit základy k odluce s Bruselem.

Podle Camerona není žádný důvod, aby Skotsko uspořádalo nové referendum o své nezávislosti. To přitom nevyloučila skotská první ministryně Nicola Sturgeonová s tím, že není možné přinutit Skoty k odchodu z EU, když si přejí setrvání v evropském bloku. Cameron je ale toho názoru, že důvody k udržení společného státu se Skoty jsou stejně silné, jak se ukázalo v referendu před rokem a půl. Také odmítá, že by Edinburgh mohl odluku s Bruselem vetovat, protože o odchodu z EU rozhodlo celé Spojené království.

Zdroj: YouTube

Stát, který chce odejít, musí svůj záměr formálně oznámit, nestačí tak pouhá informace o výsledku referenda. Podle informovaného unijního činitele může být oznámením dopis předsedy vlády šéfovi Evropské komise Donaldu Tuskovi nebo také jednoznačné ústní vyjádření předsedy vlády dané země učiněné před všemi dalšími šéfy států a vlád přímo na summitu EU.

Někteří britští představitelé v minulých měsících nadhazovali možnost neformálních diskusí o dalším postupu ještě před formálním spuštěním celého procesu. EU ale nyní dává najevo, že s takovou možností nepočítá. Podle diplomatů je to v zásadě jediná možnost jak na britskou stranu tlačit, aby s formálním spuštěním článku 50 neotálela.

Psali jsme: Víme, že nás nechcete, ale Francie nás už nezadrží. Migranti z Calais se chystají do Británie Brexit? Seznam největších předvolebních lží a mystifikací  

Samotná vyjednávání jménem EU velmi pravděpodobně povede Evropská komise. Neexistuje však precedens, a tak není úplně vyloučen ani jiný vývoj. Věc řeší článek 218(3) unijní smlouvy, který dává členským zemím možnost jmenovat i jiného vyjednavače.

Cílem je dohoda o aranžmá odchodu dané země z EU s přihlédnutím k jejím budoucím vztahům s unií. Základním údajem, na kterém se budou muset ve stávající situaci obě strany shodnout, tak je samotné faktické datum brexitu, tedy okamžiku, kdy pro Británii a v Británii přestane platit unijní právo.

Otázkami k řešení budou zřejmě také nejrůznější přechodná období, například pro přístup na jednotný trh či pro další spolupráci v boji s terorismem a v řadě jiných oblastí. S dosaženou dohodou musí souhlasit Evropský parlament. Velmi pravděpodobně budou moci o věci hlasovat také britští europoslanci.

Poté o uzavření dojednané dohody rozhodují členské země takzvanou superkvalifikovanou většinou - pro text se tedy musí vyslovit nejméně 72 procent států představujících zároveň nejméně 65 procent jejich populace. Vystupující země nehlasuje.

Pokud se dohodu o mechanismu vystoupení nepodaří dojednat dva roky poté, co země aktivuje článek 50, její členství v EU automaticky končí. Ostatní země se však mohou s odcházejícím státem domluvit na potřebě prodloužení doby potřebné k dokončení "rozvodových rozhovorů". Samotnou dohodu o vystoupení členské státy "zbytkové EU" ratifikovat nemusí.

Důsledkem dohody o odchodu však bude přinejmenším praktická změna základních unijních smluv - byť třeba jen článku 52, kde je seznam států, kterých se smlouvy týkají. Takové změny už ratifikaci podléhají.

Článek 50 také uvádí, že pokud by se země rozhodla do EU vrátit, platí pro ni stejné podmínky jako pro kterýkoliv jiný stát usilující o členství. Před skotským referendem o nezávislosti v roce 2014 upozorňovala tehdejší Evropská komise, že samostatné Skotsko by bylo ve stejné pozici.