EU zachráněna? Ne na dlouho, varuje analytik

Příliš velký extrém

"Neměli bychom zapomínat, že během své kampaně se Wilders ani nesnažil sám sebe umírňovat, na rozdíl od například Marine Le Penové, vůdkyně francouzské Národní fronty," konstatuje odborník. Připomíná, že politik v únoru nazval marocké přistěhovalce "odpadem", ačkoliv byl o pouhé dva měsíce dříve usvědčen z podněcování diskriminace vůči této skupině obyvatel.   

Wildersův styl tak mohl znamenat ztrátu hlasu lidí, pro něž byl zkrátka příliš extrémní, naznačuje analytik. Dodává, že toto však může být součást Wildersovy záměrné strategie s cílem ovlivňovat politický diskurs opozice, přičemž politik byl v tomto směru doposud do jisté míry úspěšný.

Nejenže se nizozemský premiér Mark Rutte během kampaně uchýlil k tvrdým výrokům vůči přistěhovalcům - v lednu napsal otevřený dopis imigrantům, v němž vyzval ty, kteří se "nechovají normálně", k odchodu -  ale den před volbami došlo i ke konfrontaci předsedy vlády s Tureckem, spojencem Holandska v rámci NATO, poukazuje Cleppe. Odkazuje na incident, kdy nizozemské úřady zakázaly tureckému ministru zahraničí vstup do země a podle tureckých médií vykázaly i tureckou ministryni pro rodinné záležitosti poté, co ji bylo naznačeno, že není vhodné, aby pronesla úvodní řeč na tureckém generálním konzulátu v Rotterdamu.  

"Jeho použití pojmu normální je z pohledu občanských svobod sporné, ale Rutteho postoj se dočkal široké podpory napříč politickým spektrem," přiznává odborník. Připouští také, že mezinárodní právo umožňuje hostitelské zemi kdykoliv a z jakýchkoliv důvodů označit jakéhokoliv člena diplomatické mise za nežádoucí osobu, avšak podle Cleppeho názoru by nizozemský kabinet nikdy nezašel tak daleko, nebýt Wilderse.

Okázalost sympatie Bruselu nepřinese   

Další dvě tradiční nizozemské strany hlavního proudu, Křesťanskodemokratická výzva a Strana práce, zase přijaly kritičtější stanoviska vůči EU a v důsledku toho bude těžší přimět holandskou vládu, aby souhlasila s předáním dalších pravomocí Bruselu, poukazuje expert. Nicméně dodává, že euroskeptický postoj nové vládní koalice je nepravděpodobný, jelikož centrističtí Demokraté 66 a dokonce i Zelená levice, kteří takový přesun pravomocí podporují, mají dobrou šanci na vstup do kabinetu, spolu s křesťanskými demokraty a Rutteho euroskeptičtější středopravicovou Lidová strana pro svobodu a demokracii.

Popularita sil vymezujících se proti establishmentu v Nizozemsku se dá podle analytika vysvětlit nejen rozsáhlými zásady EU do vnitřních záležitostí členských států či odporem vůči politické globalizaci, kterou je však třeba jasně odlišit od globalizace ekonomické. Klíčové jsou také nekontrolované masové přistěhovalectví, nedostatečná integrace existujících menšin a islámský terorismus, navíc nizozemský sociální stát se snaží poradit si se stárnutím populace, zdůrazňuje Cleppe.

Technické problémy rovněž v mnoha směrech naštvaly lidi navyklé na myšlenku statutu quo, tudíž i v zemi s velmi slušným ekonomickým výkonem, k němuž přispělo i přijetí úsporných opatření, mnoho obyvatel inklinuje ke zpochybňování systému, vysvětluje analytik

"Evropská unie by se od Rutteho měla poučit v tom, jak zastavit populistickou vlnu a brát obavy nespokojených vážněji," nabádá Cleppe. Doporučuje, aby se EU stala méně okázalou a zaměřovala se na oblasti, v nichž se jí daří - tedy likvidaci obchodních překážek.  

Dokud si EU bude myslet, že si dokáže získat sympatie lidí hromaděním stále větších pravomocí a peněz na centrální úrovni či upozaďováním národních a lokálních otázek, bude nadále posilovat tábor bojovníků proti establishmentu, varuje závěrem odborník.