Francie má tři favority na prezidenta, dva jsou proti EU. Kandidát radikální levice sílí

Paříž - Vedle liberálního centristy Emmanuela Macrona a nacionalistky Marine Le Penové nečekaně získává ve francouzských prezidentských volbách šanci i představitel radikální levice Jean-Luc Mélenchon.

Dvoukolová prezidentská volba se koná 23. dubna a 7. května. Dohlížet na klidný průběh volby má 50.000 policistů. Podle posledních průzkumů se Macron a Le Penová mohou každý opírat o podporu zhruba 22 procent potenciálních voličů. Nepříliš daleko za nimi se s 20 procenty umístil na třetím místě Mélenchon.

Kandidát tradiční pravice François Fillon je na čtvrtém místě a na jeho prezidentské šance už sází málokdo. Poslední průzkumy mu dávají podporu 19 procent hlasů.

Růst Mélenchonovy popularity, daný úspěšnými vystoupeními v televizních debatách a patrně nejvýstižnějšími reakcemi na politické dění, zneklidnil jak Macrona, tak Le Penovou, kterým může ubrat důležité hlasy.

Francouzská média si všimla, že také slovník nejmladšího z kandidátů Macrona, největšího znalce finančních trhů mezi uchazeči o prezidentské křeslo, se začal přitvrzovat.

Údajně se tak děje úměrně tomu, jak roste Macronova obava, aby jeho nepříliš disciplinovaní podporovatelé - přesvědčení o jeho postupu - nakonec k volebním urnám v prvním kole vůbec přišli.

Starosti si začala dělat i Le Penová, které průzkumy dlouhodobě dávaly naději na poměrně snadné prvenství v prvním kole. Jenže poslední ankety začaly naznačovat, že by mohla skončit jako druhá. A Mélenchon na třetí pozici by ji mohl ohrozit o to víc, že cílí v zásadě na stejné voličské skupiny, tedy především na dělnické vrstvy.

Ránu jí navíc zasadil Jean-Marie Le Pen, její otec a zakladatel strany Národní fronta, kterou nyní Marine Le Penová vede, když na chvíli podpořil Mélenchona. Pak ale přece jen ohlásil, že bude volit svou dceru. Le Penová se rozešla s otcem ve zlém, když zařídila de facto jeho vyhazov ze strany, kterou po nástupu do jejího čela začala zbavovat mimo jiné nálepky antisemitismu.

Neslavnou roli v boji o prezidentskou funkci hraje socialistický kandidát Benoit Hamon, který navzdory vítězství v levicových primárkách nemá šanci na lepší než páté místo.

Ostatní kandidáti zastupující spíše velmi okrajové strany a hnutí jsou na chvostu voličského zájmu a je jen těžko představitelné, že by postavení ostatních politiků mohli ohrozit.

Za šokující považují zejména finanční trhy možnost duelu, ze kterého by Macron vypadl, tedy finálový souboj Le Penové a Mélenchona. Oba tito politici například podporují opuštění společné evropské měny eura a ochranářská ekonomická opatření.

Související

Emmanuel Macron Komentář

Porážkou Le Penové to teprve začíná. Francie se potřebuje dát dohromady

Francie vyhrála bitvu, celou válku má ale ještě před sebou. Krajní pravice u voleb utrpěla významnou porážku a nenaplnily se tak obavy z první takové vlády od nacistické okupace. Přesto ale kombinace středu a levice může vést k další nestabilitě a prohloubení krize ve francouzské politice, jejíž stabilita i samotná existence jsou životně důležité pro Evropu i svět. 

Více souvisejících

volby ve Francii Jean-Luc Mélenchon Emmanuel Macron Marine Le Pen François Fillon Francie EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy