Spojenci věděli o holokaustu dva roky před objevením koncentračních táborů. Chystalo se obvinění proti Hitlerovi

MAGAZÍN - Spojenecké síly si byly vědomy rozsahu židovského holocaustu o dva a půl roku dříve, než se obecně předpokládá, a dokonce měly připravené obvinění z válečných zločinů proti Adolfu Hitlerovi a jeho nejvyšším nacistickým velitelům. Vyplývá to z archivních materiálů, na které poukazuje spisovatel věnující se oblasti lidských práv.

Nově přístupný materiál Spojených národů – který se na veřejnost dostal po více než 70 letech - ukazuje, že si již v prosinci 1942 vlády USA, Velké Británie a SSSR byly vědomy toho, že nejméně dva miliony Židů byly zavražděny a dalších pět milionů bylo v bezprostředním ohrožení života, a chystaly odvetu. Navzdory tomu nakonec spojenecké síly udělaly velmi málo, aby se pokusily zachránit nebo poskytnout útočiště těm, kteří byli ve smrtelném nebezpečí, uvádí server The Independent.

V březnu 1943 vikomt Cranborne, ministr ve válečném kabinetu Winstona Churchilla, řekl, že Židé by neměli být považováni za zvláštní případ a že britská říše byla už plná uprchlíků, kterým země kvůli válce nabízela útočiště. „Hlavní mocnosti se vyjadřovaly [o masovém vyvražďování Židů] dva a půl roku před tím, než se obecně předpokládá,“ uvádí Dan Plesch, autor nově publikované knihy Lidská práva po Hitlerovi.

„Předpokládalo se, že se o tom vlády dozvěděly, když objevily koncentrační tábory, ale tento komentář vydaly už v prosinci 1942,“ uvádí Plesch, profesor Centra pro mezinárodní studia a diplomacie na SOA University of London. Hlavní mocnosti podle něj začaly vypracovávat obvinění z válečných zločinů na základě výpovědi svědka, který utekl z tábora, a hnutí odporu v různých zemích obsazených nacisty. Objevil také dokumenty obviňující Hitlera z válečných zločinů z roku 1944. 

Na konci prosince 1942 - poté, co USA, Velká Británie a další vydaly veřejné prohlášení o židovském masakru - britský ministr zahraničí Anthony Eden řekl britskému parlamentu: „Německé orgány se nespokojí s popíráním osob židovského původu na všech územích, nad kterými barbarsky vládnou. Nejzákladnější lidská práva nyní čelí Hitlerově opakovanému úmyslu vyhladit židovský lid.“

Plesch uvedl, že spojenci udělali jen málo, aby se pokusili pomoci lidem v ohrožení. Řekl, že úsilí prezidenta Franklina D. Roosevelta nebo vyslance pro válečné zločiny komise Organizace spojených národů (UNWCC) Herberta Pella bylo odsunuto antisemity na americkém ministerstvu zahraničí. Pell později tvrdil, že jednotlivci v rámci ministerstva zahraničních věcí měli obavy, že hospodářské vztahy USA s Německem by po válce byly poškozeny, pokud by takové stíhání proběhlo.

Plesch také uvedl, že archivní materiály, na kterých založil svůj výzkum, byly uzavřeny pro výzkumné pracovníky po 70 let. Ti, kteří chtějí číst materiály z archivu UNWCC museli mít povolení nejen národní vlády, ale i generálního tajemníka OSN. Až bývalá americká velvyslankyně při OSN Samantha Powersová podnikla kroky, aby archiv zpřístupnila.

Yad Vashem, památník holocaustu v Izraeli, na svých internetových stránkách píše, že „informace o masových vraždách Židů se do svobodného světa dostaly poté, co tyto akce začaly v Sovětském svazu na konci června 1941, a objem těchto zpráv časem stoupl".  Tím se odkazuje na prosinec 1942 a prohlášení odsuzující vyhlazení židovského národa.

„Bez ohledu na to zůstává nejasné, do jaké míry spojenci a neutrální představitelé pochopili plný význam svých informací,“ dodává. „Naprostý šok vyšších spojeneckých velitelů, kteří osvobodili tábory na konci války, může znamenat, že toto chápání nebylo úplné.".

Související

AfD (Alternativa pro Německo) Analýza

Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus

Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.

Více souvisejících

nacisté holocaust Koncentrační tábory historie lidská práva

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vytyčil své armádě a novému ministrovi obrany Mychajlu Fedorovovi ambiciózní, ale krvavý cíl: zvýšit počet eliminovaných ruských vojáků na 50 000 měsíčně. Tato strategie má podle Kyjeva učinit náklady na válku pro Kreml neúnosnými a vynutit si „mír skrze sílu“. Zatímco v prosinci dosáhly ruské ztráty podle ukrajinských údajů 35 000 mužů, nová hranice má Moskvu definitivně zlomit.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Poslanecká sněmovna

Macinka dál fanaticky bojuje za Turka, opozice si ho maže na chleba

Ministr zahraničí Petr Macinka se nadále nedokáže smířit s tím, že se jeho stranický kolega z hnutí Motoristé Filip Turek nestane ministrem, jak se na tom dnes shodl prezident Petr Pavel a předseda vlády Andrej Babiš (ANO). V Poslanecké sněmovně během jednání o vyslovení nedůvěře vládě opět útočil na prezidenta, zástupci opozice ale následně s ledovým klidem upozornili, že Turek dostal méně preferenčních hlasů než oni a celá věc je uzavřena.

před 5 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Hrad čeká na jiného kandidáta na ministra. Žádný další nebude, vzkázal Turek

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš se během společného jednání shodli na nutnosti hledat u klíčových politických témat kompromisní řešení. Hlava státu v této souvislosti vyjádřila přesvědčení, že předseda vlády bude aktivně tlumit případné neshody se svými koaličními partnery a ministry. Cílem je zamezit situacím, které by mohly ohrozit české národní zájmy nebo oslabit postavení České republiky na mezinárodní scéně.

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruský dezertér uprchl z fronty na Ukrajině do Německa. Nic mu doma nehrozí, tvrdí úřady a posílají ho zpět

Německé úřady minulý týden zamítly žádost o azyl Georgije Avalianiho, ruského pacifisty, který uprchl z fronty na Ukrajině. Rozhodnutí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) vyvolalo vlnu znepokojení mezi organizacemi pomáhajícími ruským dezertérům, neboť úřad dospěl k závěru, že Avalianimu v Rusku nehrozí žádné vážné nebezpečí a jeho návrat je bezpečný.

před 6 hodinami

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna druhý den jedná o vyslovení nedůvěry. Opozice tepe Macinku i Babišův postoj k němu

Poslanecká sněmovna ve středu pokračuje v mimořádném jednání, jehož hlavním bodem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Schůzi iniciovaly opoziční kluby pouze dvacet dní poté, co kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě získal důvěru. Hlavním podnětem k tomuto kroku se stal nevybíravý nátlak ministra zahraničí Petra Macinky na prezidenta Petra Pavla a následná nečinnost premiéra, který se podle opozice od chování svého ministra dostatečně nedistancoval.

před 7 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na Pražském hradě. (4.2.2026) Prohlédněte si galerii

Uzavřeno, Turek ministrem nebude. Ruší se i schůzky ústavních činitelů, oznámil Babiš po jednání s Pavlem

Premiér Andrej Babiš po středečním jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě definitivně uzavřel otázku obsazení postu ministra životního prostředí. Podle předsedy vlády se Filip Turek členem kabinetu nestane, protože prezident dal jasně najevo, že jej do této funkce nikdy nejmenuje. Babiš toto rozhodnutí akceptoval s tím, že pro jeho vládu je tato záležitost již minulostí.

před 8 hodinami

Marco Rubio

Druhé kolo ukrajinsko-ruských rozhovorů začíná. Podle Rubia vázne mír na jediném bodě

V Abú Dhabí dnes začíná druhé kolo rozhovorů mezi vysokými představiteli Ukrajiny a Ruska, které zprostředkovala administrativa Donalda Trumpa. Dvoudenní jednání by mělo kopírovat formát z minulého měsíce, kdy se u jednoho stolu sešli vyjednavači z Washingtonu, Kyjeva a Moskvy. Zatímco americký prezident v posledních týdnech hýří optimismem a tvrdí, že konec čtyřletého konfliktu je na dosah, obě bojující strany tlumí očekávání a vyhlídky na okamžitý průlom zpochybňují.

před 8 hodinami

Počasí

Nebezpečné počasí na větším území. Meteorologové rozšířili výstrahu

S nebezpečím ledovky je v Česku nutné počítat i zítra. Vyplývá to z nového znění výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové prodloužili platnost varování do čtvrtečního rána a rozšířili jej o oblasti severní Moravy, Slezska a části severních a severovýchodních Čech. 

před 8 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na Pražském hradě. (4.2.2026) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Pavel s Babišem schůzku na Hradě nekomentovali, přesunuli se na jednání Bezpečnostní rady

Prezident Petr Pavel se ve středu opětovně zapojil do jednání Bezpečnostní rady státu. Na zasedání dorazil bezprostředně poté, co na Pražském hradě absolvoval ranní schůzku s předsedou vlády Andrejem Babišem. Po skončení tohoto bilaterálního jednání se oba politici přesunuli do Strakovy akademie, aniž by dosavadní průběh rozhovorů jakkoliv komentovali.

před 9 hodinami

Pedro Sánchez

Španělsko chce zakázat sociální sítě mladým, oznámil Sánchez. Tyran, zrádce fašistický totalitář, zuří Musk

Španělsko navrhlo zákaz používání sociálních sítí pro teenagery, čímž se připojilo k rostoucímu odporu evropských zemí vůči těmto technologiím. Premiér Pedro Sánchez oznámil, že vláda připravuje soubor opatření včetně omezení přístupu pro osoby mladší 16 let. Tento krok vyvolal ostrou reakci majitele sítě X Elona Muska, který na adresu španělského lídra nešetřil osobními urážkami.

před 10 hodinami

USS Abraham Lincoln

Americká letadlová loď sestřelila íránský dron, který se k ní blížil „agresivním způsobem“

Americká letadlová loď v úterý sestřelila íránský bezpilotní letoun, který se k plavidlu v Arabském moři přiblížil „agresivním způsobem“. K incidentu došlo jen několik hodin předtím, než dva ozbrojené čluny íránských Revolučních gard v Hormuzském průlivu ohrožovaly tanker plující pod americkou vlajkou. Podle mluvčího americké armády Íránci hrozili, že na loď vstoupí a zabaví ji.

před 11 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na Pražském hradě. (4.2.2026)

Babiš dorazil na Pražský hrad na jednání s Pavlem

Předseda vlády Andrej Babiš dorazil ve středu ráno na Pražský hrad na pozvání prezidenta Petra Pavla. Hlavním tématem schůzky jsou nedávné útoky ministra zahraničí a šéfa Motoristů sobě Petra Macinky směřované k hlavě státu. Macinka se nevybíravým způsobem dožadoval jmenování poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí, což prezident vnímá jako pokus o vydírání.

před 11 hodinami

Sajf al-Islám Kaddáfí

Ozbrojené komando zabilo syna bývalého libyjského vůdce Kaddáfího

Syn bývalého libyjského vůdce Sajf Islám Kaddáfí byl podle dostupných zpráv zastřelen. Smrt třiapadesátiletého muže, který byl dříve považován za otcova nástupce, potvrdil v úterý šéf jeho politického týmu. Tuto informaci následně přinesla Libyjská tisková agentura.

před 12 hodinami

včera

OBRAZEM: Chování Macinky je „extrémní případ buranství“, tepe vládu opozice před hlasováním o nedůvěře

Pětice opozičních stran se dnes pokouší o první svržení koaliční vlády Andreje Babiše, složené ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Přestože schůze k vyslovení nedůvěry začala v ostrém tempu a poslanci si odhlasovali jednání dlouho do noci, očekává se, že kabinet díky své stabilní většině 108 hlasů útok ustojí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy