Spojenci věděli o holokaustu dva roky před objevením koncentračních táborů. Chystalo se obvinění proti Hitlerovi

Nově přístupný materiál Spojených národů – který se na veřejnost dostal po více než 70 letech - ukazuje, že si již v prosinci 1942 vlády USA, Velké Británie a SSSR byly vědomy toho, že nejméně dva miliony Židů byly zavražděny a dalších pět milionů bylo v bezprostředním ohrožení života, a chystaly odvetu. Navzdory tomu nakonec spojenecké síly udělaly velmi málo, aby se pokusily zachránit nebo poskytnout útočiště těm, kteří byli ve smrtelném nebezpečí, uvádí server The Independent.

V březnu 1943 vikomt Cranborne, ministr ve válečném kabinetu Winstona Churchilla, řekl, že Židé by neměli být považováni za zvláštní případ a že britská říše byla už plná uprchlíků, kterým země kvůli válce nabízela útočiště. „Hlavní mocnosti se vyjadřovaly [o masovém vyvražďování Židů] dva a půl roku před tím, než se obecně předpokládá,“ uvádí Dan Plesch, autor nově publikované knihy Lidská práva po Hitlerovi.

„Předpokládalo se, že se o tom vlády dozvěděly, když objevily koncentrační tábory, ale tento komentář vydaly už v prosinci 1942,“ uvádí Plesch, profesor Centra pro mezinárodní studia a diplomacie na SOA University of London. Hlavní mocnosti podle něj začaly vypracovávat obvinění z válečných zločinů na základě výpovědi svědka, který utekl z tábora, a hnutí odporu v různých zemích obsazených nacisty. Objevil také dokumenty obviňující Hitlera z válečných zločinů z roku 1944. 

Na konci prosince 1942 - poté, co USA, Velká Británie a další vydaly veřejné prohlášení o židovském masakru - britský ministr zahraničí Anthony Eden řekl britskému parlamentu: „Německé orgány se nespokojí s popíráním osob židovského původu na všech územích, nad kterými barbarsky vládnou. Nejzákladnější lidská práva nyní čelí Hitlerově opakovanému úmyslu vyhladit židovský lid.“

Plesch uvedl, že spojenci udělali jen málo, aby se pokusili pomoci lidem v ohrožení. Řekl, že úsilí prezidenta Franklina D. Roosevelta nebo vyslance pro válečné zločiny komise Organizace spojených národů (UNWCC) Herberta Pella bylo odsunuto antisemity na americkém ministerstvu zahraničí. Pell později tvrdil, že jednotlivci v rámci ministerstva zahraničních věcí měli obavy, že hospodářské vztahy USA s Německem by po válce byly poškozeny, pokud by takové stíhání proběhlo.

Plesch také uvedl, že archivní materiály, na kterých založil svůj výzkum, byly uzavřeny pro výzkumné pracovníky po 70 let. Ti, kteří chtějí číst materiály z archivu UNWCC museli mít povolení nejen národní vlády, ale i generálního tajemníka OSN. Až bývalá americká velvyslankyně při OSN Samantha Powersová podnikla kroky, aby archiv zpřístupnila.

Yad Vashem, památník holocaustu v Izraeli, na svých internetových stránkách píše, že „informace o masových vraždách Židů se do svobodného světa dostaly poté, co tyto akce začaly v Sovětském svazu na konci června 1941, a objem těchto zpráv časem stoupl".  Tím se odkazuje na prosinec 1942 a prohlášení odsuzující vyhlazení židovského národa.

„Bez ohledu na to zůstává nejasné, do jaké míry spojenci a neutrální představitelé pochopili plný význam svých informací,“ dodává. „Naprostý šok vyšších spojeneckých velitelů, kteří osvobodili tábory na konci války, může znamenat, že toto chápání nebylo úplné.".