ROZHOVOR | Zachrání Le Penovou oběti terorismu? Francouzský politolog pro EZ hovoří o volebních tahácích

Francii čeká tuto neděli už první kolo prezidentských voleb. Podle průzkumů veřejného mínění má volba čtyři favority, jejichž preference jsou velmi těsné. Největší šanci na usednutí do Elysejského paláce tak má mladý centrista Emmanuel Macron, kandidátka krajně-pravicové Národní fronty Marine Le Penová, republikánský kandidát François Fillon a kandidát radikálně-levicové Nepoddajné Francie Jena-Luc Mélenchon. Do druhého kola postoupí dva nejsilnější kandidáti z kola prvního. Druhé kolo se uskuteční 7. května.

V prezidentských volbách před pěti lety dominovali jak prvnímu, tak druhému kolu zástupci levicového a pravicového bloku. Letos to spíše vypadá na boj mezi centristickým kandidátem Emmanuelem Macronem a kandidátkou ultra-nacionální Národní fronty Marine Le Penové, čím si tento posun mezi nálady voličů vysvětlujete?

 Za to může několik fenoménů. Prvním fenoménem jsou protestní hlasy, které směřují ve prospěch Le Penové, to je fenomén dlouhodobý, a dalším fenoménem je to, že ten, kdo se měl stát nejsilnějším kandidátem, tedy kandidát Republikánů François Fillon, řeší skandály a problémy, které řeší, a je v současné době poměrně oslabený. Uvidíme, zda se do druhého kola dostane. Poslední věc, která je důležitá je to, že Socialistická strana je v podstatě v troskách. Neví se ani, jestli podporuje svého vlastního kandidáta Hamona nebo Macrona, který je teď v jakési centristické pozici. 

Jaká témata jsou pro francouzské voliče klíčová při rozhodování, komu vhodit hlas? Hrají roli i otázky zahraničně-politické?

Řekl bych, že hlavním tématem voleb zůstává ekonomika, respektive sociální a ekonomické záležitosti, poměrně vysoká nezaměstnanost, pak je tam samozřejmě bezpečnost. Francie byla terčem několika atentátů, v současné době stále platí výjimečný stav a to samozřejmě na společnost nějakým způsobem tlačí. Mezinárodní otázky jsou poměrně důležité spíše ve smyslu, že kandidát do prezidentského úřadu musí mít tu schopnost tyto otázky řešit. Proto se de facto všichni kandidáti snažili se ukázat někde v zahraničí a demonstrovat, že tam mají nějakou podporu nebo alespoň jméno. Evropa není důležité téma ve smyslu, že by si volič jako první téma zvolil EU.

Je výsledek francouzských voleb důležitý pro Evropu a Evropskou unii? Je Francie klíčovým partnerem Německa po odchodu Velké Británie z Unie?

Záleží na konkrétní vítězné osobnosti. Předběžně bych řekl, že vyjma Le Penové se dá předpokládat, že tandem, respektive spolupráce Francie-Německo zůstane jako jeden z hlavních motorů evropské integrace. Důležité budou samozřejmě i volby v Německu, ale tam se dá předpokládat, že ať už bude situace jakákoliv, tak spolupráce z jejich strany bude. 

Jak velkou roli hrají v rozhodování voličů prezidentské debaty?

Dosud nebyly debaty před prvním kolem, to je v těchto volbách novinkou. V první debatě bylo pět kandidátů, ve druhé jedenáct. Řekl bych, že debaty neměly tak velký vliv na voliče, možná s jednou výjimkou. Ukázalo se, že nejlepším rétorem ze všech kandidátů je Mélenchon, ale obecně se poukázalo na to, že nikdo tolik netratil, kromě kandidáta socialistů Hamona. Ten byl poměrně nevýrazný a oslabil. V debatách je to ne o tom, kdo vyhrál, ale spíše o tom, kdo prohrál.

Existuje rozpor mezi městskými voliči a voliči na venkově? Jak se tyto dvě skupiny liší? 

V zásadě tak velký rozdíl mezi voličem z venkova a z města není. Můžou být rozdílné zvyky, na venkově se dokážou udržet některé menší strany, které nemají velký vliv – například levicoví radikálové. Musíme si však uvědomit, že Francie je převážně urbanizovaná země. I když se Le Penové hlásí k podpoře na venkově, velká města jsou přeci jenom o něco důležitější. Často se poukazuje i na to, že Národní fronta má poměrně silnou volební podporu u dělníků. Ale dělníků je v současné Francii poměrně málo. Je to spíše rétorika Národní fronty, jakože ona je skutečnou Francií, která je odvěká, je to klasický model, který strana využívá.

Je reálná možnost, že by se do druhého kola mohli dostat kandidáti dvou krajních ideových pólů? Le Penová a Mélenchon?

Do druhého kola se opravdu mohou dostat všichni čtyři. Le Penová, Macron, Fillon nebo Mélenchon... Je to velmi otevřené. Je představitelná verze Fillon s Mélenchonem i když dle průzkumů se spíše ve druhém utkají Macron s Le Penovou. Hlasy se přelévají z jednoho kandidáta na druhého. Mélenchon posílil na úkor Hamona. Ultra-konzervativní voliče zase může ubrat Fillon Le Penové.

V médiích se spekuluje o možnosti ruských zájmů, které by ovlivnily volbu ve prospěch Le Penové. Chtějí Rusové její vítězství? 

Je jasné, že Národní fronta dostala peníze od Ruska, resp. od česko-ruské banky a že to může mít nějaký vliv. Poukazuje se však spíše na to, že část kandidátů, například Fillon nebo právě Le Penová, mají poměrně proruskou pozici a že tato pozice může mít vliv na francouzskou mezinárodní politiku. Přímý vztah Rusko – francouzský prezident, tam bych to tak neviděl.Mluví se i o hackerských útocích, první veřejnoprávní kroky byly učiněny již někdy na podzim, ministerstvo vnitra upozornilo na možné kybernetické útoky a řešilo to se všemi parlamentními stranami, jak se tomu bránit. Jediná strana, která to odmítla řešit, byla Národní Fronta.

Podle průzkumů veřejného mínění má nejvěrnější voliče kandidátka Národní fronty Le Penová, ani po kauze fiktivně zaměstnaných stranických kolegů v Evropském parlamentu ji popularita neklesla. U Fillona a jeho kauzy s fiktivně zaměstnanou manželkou ale k úbytku podporovatelů došlo, čím to?

Neřekl bych, že ona má nejvěrnější voliče, to jsou protestní hlasy. Oni ji nevolí proto, že je to nejlepší kandidát, ale proto, že to je kandidát proti systému v širším slova smyslu. Le Penová v současnosti také řeší pět až šest kauz, ale nemají na ni negativní dopad jako na Fillona. Při každém skandálu se prezentuje jako oběť systému nebo Evropské unie. Paradoxně čím víc skandálů, tím více posiluje.

Kandidát socialistického tábora Benoît Hamon v průzkumech zcela propadá. Ke kterým kandidátům utíkají tradiční voliči Socialistů a proč je Hamon neoslovil?

Hlasy, které měl původně získat Hamon, jdou u těch levicovějších voličů směrem k Mélenchonovi a u těch umírněnějších jdou jednoznačně k Macronovi. Proč k tomu došlo? Částečně je to zapříčiněno stavem Socialistické strany, přístupem k primárkám. Dalším fenoménem je pozice Hamona v debatách. Zaostával a byl spíše v ústraní a nedokázal z nich nic vytěžit.

Čím boduje mladý centrista Emmanuel Macron u voličů? 

Dlouhodobě se nevědělo, jaký má Macron program, snažil se nabrat voliče jak z pravice, tak z levice, zejména u Socialistů, což byl původně jeho tábor. Snaží se zaujmout pozici mezi pravicí a levicí trochu v nové podobě. Není to klasická centristická politika, ale boduje také tím, že se prezentuje jako kandidát stojící mimo systém, byť prakticky on je systém a ztělesnění systému Páté republiky. Lidé na to ale pozitivně reagovali. Jelikož prakticky neměl program, tak mohl slibovat všechno od pravice po levici, následně se jeho program začal vyjasňovat.

Na popularitě nabírá kandidát radikálně-levicové Nepoddajné Francie Jean-Luc Mélenchon, který chce skoncovat s francouzskou Pátou republikou, je jeho rétorika pro voliče lákavá?

To je klasické téma na levici – skoncovat s pátou republikou a přejít na šestou republiku – parlamentní model, to je celkem běžné. Už se to objevilo několikrát v minulosti. U někoho to může zabodovat.. Ostatně když se podíváte na Macrona a jeho antisystémovost, tak co je to jiného, než kritika systému Páté republiky? Mélenchon může být vnímán jako součást krajní levice až po umírněnou levici, resp. část socialistické strany. Těží z toho, že jeden z hlavních bloků, ten socialistický, je teď v rozkladu.

V souvislosti s kauzou fiktivně zaměstnané manželky Fillona Penelope se objevily spekulace, že francouzské soudy ve věci jednaly nezvykle rychle a někdo na zdiskreditování Fillona měl zájem. Co těmto spekulacím říkáte?

Spekulace na místě nebyly, francouzské soudy pracovaly tak rychle, jak umějí. Fillon i v tomto hrál hru té oběti, podobně jako Le Penová, rozhodně nešlo o řízenou akci soudů, Fillon to využil jako rétoriku. To, že ho někdo chtěl "odstřelit“ je docela možné,dělá se to ostatně běžně. Tak pracuje například kanál Le Canard Enchainé, který přišel s prvními obviněními. Ale kdo by na tom měl zájem? To ukáže možná čas.

Jak ovlivní prezidentská volba volby do Národního shromáždění, které se budou konat zhruba měsíc po prezidentských? Co když neuspěje žádný kandidát dvou hlavních uskupení - pravicových Republikánů a levicových Socialistů?

To je velká neznámá. Je to novinka těchto voleb, máme značnou nejistotu, zda budoucí prezident bude schopný vládnout s nějakou většinou. Je patrné, že například u Fillona je šance, že Republikáni budou schopni vyhrát volby do Národního shromáždění, u těch ostatních je to s velkým otazníkem. Zejména u Le Penové, může to být problém u Mélenchona a velký otazník to je i u Macrona. Teď se teprve rýsuje, kdo bude kandidovat za jeho hnutí, počkejme si za měsíc.

V souvislosti s volbou prezidenta se objevilo několik varování kandidátům, že by mohli být terčem teroristického útoku, co tomu říkáte? 

Francie je terčem teroristů už několik let, prezidentské volby jsou nejdůležitějším momentem v politickém životě, je logické, že teroristé se budou nejspíš snažit narušit tento volební proces. V nejhorším případě, kdyby došlo k nějakému útoku a zneškodnění kandidáta, může dojít i k vyvolání zcela nových voleb.

Doc. PhDr. Michel Perottino, Ph.D. působí na Institutu politologických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Specializuje se zejména na francouzský a český politický systém.