Utopili "pohádkového krále" v jezeře? Smrt Ludvíka II. Bavorského je dodnes záhadou

Pohádkový král Ludvík II. Bavor je spjat také s našimi dějinami. Jeho sestřenicí nebyl nikdo jiný, než naše císařovna a manželka Františka Josefa I., Alžběta „Sissi“. Milovník umění a velký podivín Ludvík pocházel z rodu Wittelsbachů, z jehož bavorské větve byla i rakouská císařovna. Oba příbuzní spolu byli citově velmi spjati, císařovna často jezdila navštěvovat svého bratrance. Ludvíkův bratr Oto trpěl duševní nemocí a dá se říci, že bavorská rodina byla jakýmsi cejchem podivínství zatížena celá.

Ludvík II. nastoupil na bavorský trůn v roce 1864 ve svých osmnácti letech. V témže roce se spřátelil právě s Alžbětou, která ho zcela okouzlila. Vláda Ludvíka nebyla nikterak oslnivá, královskou pokladnu zatěžoval velkými výdaji na umění a stavbu nových zámků, proto se mu také říká „pohádkový král“. Jeho velkou vášní byla také hudba, miloval německého skladatele Richarda Wagnera. Ten i na Ludvíkově dvoře působil, složil tam například známou hudební báseň Prsten Nibelungův. Ludvík se nikdy neoženil a nezplodil ani žádného potomka, podle historiků byl homosexuál, náklonnost k ženám byla čistě přátelského charakteru.

Válka Ludvíkovi nic neříkala, raději stavěl zámky

Se svou sestřenicí měl Ludvík mnoho společných názorů. Oba byli v podstatě „antisystémoví“ – příčily se jim panovnické povinnosti, reprezentování a raději unikali z reality cestováním.

Co se týče politiky, Ludvík musel pomoci spojeneckému Rakousku, které bylo v roce 1866 ve válce s Pruskem. Jelikož Ludvík neoplýval vojensko-strategickými znalostmi a ostatně ani zájmem, přenechal válečné záležitosti svým rádcům a ministrům. Rakousko bohužel válku prohrálo a s ním i Bavorsko. Ludvíkova armáda se musela podřídit pruské, navíc musely být Prusku vyplacené válečné náhrady. Po válce prusko-francouzské se Ludvík zcela stáhl a unikal do svého světa na své nově vybudované zámky. Nejznámějším takovým zámkem je Neuschwanstein, Herrenchiemsee a Linderhof – všechny jsou dodnes hojně navštěvovány turisty. Na blízku mu nebyl ani jeho milovaný skladatel Wagner, jež byl z důvodu nedostatku financí ze dvora odvolán. Postupné vyčerpávání královské poklady začalo zneklidňovat členy bavorské vlády.

Nespokojenost vládních kruhů dospěla do absurdní situace. Ludvík byl v roce 1886 prohlášen za nesvéprávného a zbaven bavorského trůnu. Lékařský posudek údajně sestavili lékaři, kteří krále Anininy předtím neviděli. Na degradaci krále měla mít zájem bavorská vláda poté, co Ludvík ministru financí nařídil, aby prodal Bavorsko a v daleké Jižní Americe koupil novou zemi. Krátce po zbavení svéprávnosti byl král převezen na německý zámek Berg.

Nesvéprávný král byl zbaven trůnu a umístěn na zámek Berg

V zámeckém areálu byl Ludvík obklopen širokým zdravotnickým personálem. Život na zámku nebyl tak špatný, sesazený panovník se měl v podstatě dobře, užíval si velkých přísunů vybraných pochutin a jídla. Jídlu Ludvík holdoval zhruba od svých 20 let, kdy se to začalo projevovat na jeho váze. V neděli 13. června 1886, po jednom takovém vydatném obědě, si vyšel Ludvík na procházku zámeckým parkem, doprovod mu dělal doktor Gudden. Oba dva se však dlouho nevraceli. Až večer ve 23 hodin byla poblíž břehu Starnberského jezera nalezena mrtvá těla Ludvíka a doktora Guddena. Dodnes se nepodařilo zcela objasnit příčinu úmrtí pohádkového krále.

 Podle oficiální verze chtěl Ludvík II. spáchat sebevraždu a jeho doprovázející lékař se mu v tom snažil zabránit. Nicméně dle historiků, ač jde o oficiální verzi, není moc pravděpodobná. V jeho plicích totiž lékaři nenalezli téměř žádnou vodu, zároveň byl sesazený král nalezen bez saka, které bylo pohozeno kousek od břehu. Proč by se jej Ludvík II. zbavoval? Teorie o vraždě taktéž není moc pravděpodobná. Na Ludvíkově těle se nenašly žádné stopy po násilí. Naopak na těle lékaře ano – škrábance na obličeje, modřiny a stopy po škrcení.

 Populární je také teorie útěku. Ludvík se mohl snažit doplavat k nejbližší loďce, v čemž se mu lékař snažil zabránit. Ludvík byl však silnějším soupeřem, lékaře přemohl a při plavbě po jezeře se mu zřejmě zastavilo srdce. Zcela jiný pohled před pár lety nabídl německý historik Siegfried Wichmann. Ten svou teorii opírá o obraz dvorního Ludvíkova malíře Hermanna Kaublacha.

Obraz znázorňuje mrtvého Ludvíka II. krátce poté, co jeho tělo nalezli jeho přátele u Starnberského jezera. Malíř údajně portrét vytvořil přímo u těla mrtvého, jež má plná ústa krve. Z toho historik usuzuje, že Ludvík byl zabit neznámým střelcem dvěma zásahy do panovníkových plic. Psychiatr Gudden měl být údajným komplicem vraha. A jeho zranění na obličeji a stopy po škrcení? Doktora prý později překvapili královi přátelé, kteří objevili královské tělo a začali s přihlížejícím lékařem bojovat. Ludvík II. Bavorský byl pochován 19. Června téhož roku v mnichovském kostele.