Macronova Republika v pohybu drtivě vyhrála 1. kolo voleb. Opozice varuje před monopolem moci

Tradiční konzervativní pravice si připsala 21,56 procenta, z toho Republikáni 15,77 procenta, a na třetí příčce se umístila nacionalistická Národní fronta (FN), kterou podpořilo 13,2 procenta voličů. Ultralevicová Nepodrobená Francie dosáhla na 11,02 procenta a až na pátém místě skončili socialisté, které volilo 7,44 procenta občanů. To vše při rekordně nízké volební účasti, která činila 48,71 procenta.

V Národním shromáždění, které má 577 křesel, by Macron se svými spojenci mohl po druhém kole obsadit 400 až 445 míst. Poražení konzervativci a socialisté varují před monopolem moci.

Po druhém kole voleb, které je naplánováno na příští neděli, by republikáni mohli obsadit 80 až 100 parlamentních míst, socialisté 30 až 40 křesel, krajní levice deset až 20 a Národní fronta by měla mít čtyři, nanejvýš deset mandátů.

Premiér Édouard Philippe už po oznámení odhadů slíbil voličům razantní reformy a prohlásil, že "Francie je zpátky". Silný výsledek Macronova hnutí v prvním kole ukazuje, že Francouzi podporují jeho první kroky na světové i domácí scéně, řekl předseda vlády.

Dokonce i ministr, vyšetřovaný kvůli aféře s nemovitostmi, Richard Ferrand, s přehledem postoupil do druhého kola, poznamenala agentura AFP. Zároveň zdůraznila, že Macronovo hnutí po pouhém roce své existence dokázalo rozdrtit strany tradiční levice a pravice, které se podílely na moci po 60 let.

Z tábora socialistů se podle agentury AFP ozývají hlasy o "bezpříkladném ústupu levice". "Není zdravé ani žádoucí, aby prezident, který v prvním kole prezidentských voleb dostal jen 24 procent hlasů a ve druhém vyhrál jen díky protestu vůči krajní pravici, těžil z monopolu moci," řekl šéf socialistů Jean-Christophe Cambadélis.

Předseda Republikánské strany François Baroin vyzval voliče, aby se ke druhému kolu dostavili v hojném počtu, a zajistili tak, že Macronova REM bude mít v parlamentu "robustní" opozici. Politická moc podle něj nesmí být soustředěna v rukou jedné strany.

Zvrat postihl i krajně pravicovou Národní frontu, jejíž předsedkyně Marine Le Penová byla před měsícem Macronovou soupeřkou v druhém kole prezidentského klání; projekce dávají Národní frontě jen deset poslaneckých míst, namísto dosavadních dvou mandátů. Pro tuto protipřistěhovaleckou a euroskeptickou stranu je to "zklamání", připustil místopředseda Florian Philippot.

Podle Le Penové je "katastroficky" nízká volební účast znepokojující. Přesto čeká, že ve druhém kole by kandidáti Národní fronty mohli v některých obvodech uspět. Sama Le Penová podle odhadů ve svém obvodu na severu země vede.