300 popravených muslimů. Nizozemí nese díl viny za masakr v Srebrenici, potvrdil soud

Vraždění ve Srebrenici nepřežilo asi 8000 mužů a chlapců. Podle rozsudku je Nizozemí odpovědné za smrt asi 300 muslimských mužů. O tom, kolik rodiny srebrenických obětí dostanou jako odškodné, bude rozhodnuto při dalším soudním řízení. Informovala o tom agentura Reuters.

Když bosenskosrbské jednotky Potočari v roce 1995 obklíčily, nizozemští vojáci deportaci mužů nezabránili. Do Potočari nedaleko Srebrenice se před bosenskosrbskými silami tehdy uchýlily tisíce Muslimů. Oblast pod nizozemským velením totiž považovali za bezpečnou zónu. Asi 300 z nich bylo při obléhání bosenskosrbských jednotek nuceno opustit nizozemskou základnu OSN. Podílu na smrti právě těchto lidí se týká dnešní rozhodnutí.

Soud tak zamítl odvolání rodin obětí masakru, jež tvrdily, že nizozemští vojáci nesou odpovědnost nejen za smrt 300 osob, nýbrž za smrt několika tisíců lidí, kteří se chtěli ukrýt v Potočari.

"Je to velká nespravedlnost," komentovala rozhodnutí soudu předsedkyně sdružení Srebrenické matky Munira Subašičová. "Nizozemsko by na sebe mělo vzít odpovědnost, jelikož bylo v jeho moci všechny na základně Dutchbat (zkrácené označení nizozemského praporu působícího v Bosně pod velením OSN) ochránit," řekla. Nizozemská obhajoba budovu soudu opustila a rozhodnutí nekomentovala.

Lenneke Spriková, která je specialistkou přes bezpečnostní studia na amsterodamské univerzitě, věří, že dnešní verdikt je "velmi důležitý pro budoucnost mírových misí a zákony o odpovědnosti států". Rozhodní ale zároveň podle ní může mít vážný dopad na budoucí mise OSN v krizových oblastech ve světě, protože může odradit státy od účasti v zahraničních vojenských misích, když jejich vojáci mohou být obviňováni z odpovědnosti v případě nečekaného negativního vývoje.

Nizozemská vláda v roce 2002 podala demisi poté, co uznala, že nebyla schopna ochránit tyto uprchlíky. Trvala však na tom, že za vraždy Bosňáků může Srbsko, nikoliv Nizozemsko.

Občanská válka v Bosně a Hercegovině (1992-1995) byla nejkrvavější kapitolou rozpadu Jugoslávie. Během více než tří let si vyžádala na 100.000 mrtvých a statisíce lidí musely opustit své domovy. Příslušníci nizozemských "modrých přileb" byli podle dobových svědectví velmi slabě vyzbrojeni, aby mohli odolat nátlaku Srbů. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) označil masakr ve Srebrenici za genocidu.