Protesty proti G20: Proč summit přitahuje tolik hněvu a násilí?

Hamburk není první město, které bylo zasaženo demonstracemi doprovázejícími summit zemí G20. Výroční summity, který se skládají z řady formální i neformální setkání světových vůdců jednajících o různých tématech, jako je environmentální politika, obchod i pracovní právo, pravidelně lákají také desetitisíce protestujících, vysvětluje pro server Global News Julia Kuliková, výzkumnice z University of Munk v Torontu.

Proč summity G20 přitahují protesty?

Protestující se soustřeďují především na myšlenku „korporátní chamtivosti", na „antikapitalistické názory" a „kapitalistickou agendu,“ vysvětluje Kuliková. „Skupina G20 vznikla, aby zajistila, že globalizace přinese prospěch všem,“ vysvětluje. Dodává ale, že po akcích jako byla záchrana velkých bank, už si veřejnost není tak jistá, že summit přinese něco dobrého „pro lidi.“ Kuliková také tvrdí, že mnozí demonstranti chtějí, aby summit rozšířit svůj program za „tradiční hospodářské otázky“ a řešil otázky, které ovlivňují chudé.

Problémy s transparentností jednání

Poukazuje také na to, že až příliš často panují pochybnosti o tom, zda vlády rozhodují v nejlepším zájmu veřejnosti, což umocňuje fakt, že mnohá setkání na summitu jsou soukromá. Kuliková doslova říká, že „99 procent toho, co vůdci dělají, se děje za zavřenými dveřmi“ a že tiskové konference jsou plné politické hantýrky.

„Sledovat, jak 20 nebo 21 lidí dělá rozhodnutí, která ovlivní celý svět, není pro lidi až tak lákavé,“ vysvětluje odbornice na mezinárodní vztahy s tím, že veřejnost chce vidět „cestu, která vede k těmto rozhodnutím“. Summity se navíc často konají v zemích, které nemají svobodu tisku, což znamená, že zpravodajství ze summitu může být omezeno nebo cenzurováno. Jako příklad uvádí loňský summit v Číně, při kterém bylo několik novinářů zadrženo.

Kdo vlastně v Hamburku protestuje?

Demonstrace s názvem Vítejte v pekle jsou organizovány levicovými německými organizacemi. Jsou součástí asi třiceti registrovaných protestů proti summitu G20 v Německu. V Hamburku se však shromáždili antikapitalističtí demonstranti z celé Evropy, podle dostupných informací jsou mezi nimi také třeba studenti z USA a Kanady, ale i dalších zemí. Kvůli aktuálním otázkám spojeným se změnami klimatu, se demonstrací účastní také členové ekologických organizací.

Mohou násilné protesty uškodit kancléřce Angele Merkelové?

Angela Merkelová, která se chce ucházet o čtvrté po sobě jdoucí funkční období jako kancléřka, riskovala, když se rozhodla uspořádat summit v Hamburku. Důvodem pro konání summitu v relativně politicky aktivním místě bylo ukázat, že velké protesty lze ve zdravé demokracii tolerovat. Násilné střety, které vypukly ve čtvrtek mezi demonstranty a pořádkovou policií v Hamburku, ale rozhodně nemusí hrát v její prospěch.

Zvyšuje to tlak na Merkelovou, která by jako hostitelka jednání měla hledat konsensus představitelů skupiny G20 na sporných otázkách klimatické politiky a obchodu – a to jí může zkomplikovat především americký prezident Donald Trump.

Jak probíhaly summity G20 v minulých letech?

Téměř každé setkání G20 doprovází protesty, které se v některých případech změnily v násilí. V roce 2009 se situace vyhrotila při protestech před summitem v Londýně. Na místě se shromáždilo asi 4000 demonstrantů, po protestech se objevilo obvinění z policejní brutality proti demonstrantům. Při násilných protestních akcích doprovázejících schůzku G20 v Londýně bylo nakonec zatčeno 122 lidí, jeden muž zemřel.

Podobné scény se opakovaly i v roce 2010 před summitem v Torontu. Tehdy došlo k největšímu hromadnému zatýkání v historii Kanady, zadrženo bylo asi 600 demonstrantů.

Při dosavadních střetech s demonstranty před summitem G20 v Hamburku bylo zraněno 111 policistů, většinou lehce. Na straně protestujících je také hlášena řada zraněných, jejich přesný počet ale není znám. Policie zatím zatkla 29 lidí.